Magdaléna Daňková,
Kristýna Hondlíková
14. 3. 2018 11:33
Ve středu zemřel jeden z nejvýznamnějších současných vědců Stephen Hawking. Proslavily jej objevy v oblasti kosmologie i kvantové gravitace. Nevěřil v existenci Boha a lidstvo varoval před mimozemskou civilizací. Od roku 1979 zastával pozici lukasiánského profesora matematiky, kterým byl dříve také Isaac Newton. Hawking byl držitelem Wolfovy ceny za fyziku, Copleyho medaile a Řádu společníků cti britské královny. Od 21 let trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Doktoři mu předvídali dva roky života, nakonec se dožil 76 let. O jeho životě byl natočen snímek Teorie všeho, objevil se i v seriálech.
Teorie černých děr
V roce 1974 Hawking z kvantové teorie vyvodil, že černé díry by měly vyzařovat teplo a náhle zanikat. V případě normálně velkých černých děr je proces extrémně pomalý, miniaturní černé díry se ale ohřívají velmi rychle a jejich exploze je doprovázena energií milionu jednomegatunových vodíkových bomb. Jeho zjištění tehdy vyvolalo vášnivou debatu v oblasti moderní kosmologie.
Ve svém nejnovějším článku z roku 2016 však Hawking vyvrátil jeden z předpokladů Einsteinovy teorie relativity. Ta říká, že vše, co překročí hranice černé díry, světlo nevyjímaje, navždy zmizí. Tvrdil naopak, že černé díry mohou informace jak mazat, tak i uchovávat. A to díky jakýmsi "vláskům", jimiž jsou posety a které mají schopnost shromažďovat informace. "Pokud se cítíte být lapeni v černé díře, nevzdávejte to," komentoval svou teorii o černých dírách Hawking.