Foto: Houba k nezaplacení. Zachrání nás od sucha i od záplav, přesto se mokřadů zbavujeme

Foto: Houba k nezaplacení. Zachrání nás od sucha i od záplav, přesto se mokřadů zbavujeme
V první řadě je dobré si ujasnit, co všechno je a není mokřad. Jedná se o přírodní biotopy na pomezí souše a vody – bažiny, rašeliniště, tůňky, jezírka, vlhké louky, prameniště...
"Nejde o místo, kde se jednou vyskytla voda, protože tam něco vyteklo, ale pokud se jedná o místo, kde se třeba každé jaro objeví jezírko, pak už to mokřad je," říká Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.
Člověk odedávna mokřady vysušuje a zaváží, protože v nich nevidí žádný "momentální" užitek - nelze tu nic pěstovat, nejdu tu bydlet, rekreovat se. Jenže když přijdou extrémní sucha nebo záplavy, diví se, jaké fatální následky to má.
Kdyby člověk tolik mokřadů nezlikvidoval, v lecčem by mu mohl tento na první pohled neužitečný, či dokonce škodlivý biotop pomoci. "Mokřad v podstatě funguje jako houba, která třeba po přívalových srážkách do sebe nasaje vodu a pak ji postupně uvolňuje. Jde o prostředí, které umí regulovat extrémní sucho a vyrovnávat extrémy počasí," vysvětluje Jan Moravec. Zobrazit 18 fotografií
Foto: Jan Moravec
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
2. 2. 2018 10:03
Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.
 

Právě se děje

Další zprávy