Podle zatím posledního odhadu Evropské vesmírné agentury (ESA) první čínská experimentální vesmírná stanice Tchien-kung 1, nad níž Čína ztratila kontrolu, dopadne na Zemi v období mezi 24. březnem a 19. dubnem. Mezi státy případně ohroženými troskami by Česká republika být neměla.
Dopad by měl být "kdekoli na Zemi mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm jižní šířky. Oblasti mimo tyto zeměpisné šířky lze vyloučit," sdělila agentura na svém blogu. V tomto pásu leží v Evropě území Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, bývalých jugoslávských republik kromě Slovinska, dále Bulharska, Řecka a Turecka.
Detailněji lze lokalizaci dopadu vidět na tomto tweetu. Největší pravděpodobnost má území ve dvou úzkých žlutých pásech, menší zelený pás a nulová pravděpodobnost dopadu Nebeského paláce je označena modře.
China's Tiangong-1 is predicted to reenter Earth's atmosphere in early April 2018 ± 1 week. There is a chance that a small amount of Tiangong-1 debris may survive the uncontrolled reentry and impact the ground (depicted in the yellow and green area). https://t.co/DcPhLGKTcq pic.twitter.com/v0vuBxDQ73
— Granny (@Grannytologist) February 24, 2018
ESA ale zároveň upozornila, že nikdy nebude moci přesně předpovědět čas a místo dopadu trosek.
Čínská laboratoř Tchien-kung 1 znamená v překladu Nebeský palác 1 a na oběžné dráze Země sloužila šest a půl roku.
Při vypouštění druhé, rovněž experimentální stanice Tchien-kung 2 v polovině září 2016 představitelé čínského vesmírného programu uvedli, že první laboratoř již splnila "svou historickou misi" a že byla v provozu o 2,5 roku déle, než se plánovalo.
Vesmírná stanice Tchien-kung 1
- Vesmírná stanice Tchien-kung 1, jejíž průměr je 3,3 metrů, měří na délku 12 metrů a váží přes 8500 kg.
- Na oběžnou dráhu Země byla vypuštěna 29. září 2011. Od roku 2013 je neobsazena a od roku 2016 s ní není žádný kontakt.
- Vesmírná stanice Tchien-kung 2 byla vypuštěna 15. září 2016. Je větší než její předchůdkyně a již v listopadu 2016 z ní pozdravil zemi první "tchajkonaut" (tak Číňané říkají astronautům).
Ujišťovali přitom, že většina částí shoří v atmosféře a není pravděpodobné, že by úlomky mohly na Zemi způsobit škody.
Z těchto a dalších informací dospěli experti v té době k přesvědčení, že Peking nad svým kosmickým aparátem ztratil kontrolu. Mnozí vědci považují nekontrolovaný pád za selhání čínského vesmírného programu.
