Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických zařízení se poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje, informoval web eso.org.
Dne 17. srpna 2017 se dvojici amerických laserových detektorů gravitačních vln LIGO spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) podařilo zachytit gravitační vlny procházející Zemí. Úkaz dostal poněkud nepoetické označení GW170817 a jedná se celkově o pátou detekci gravitačních vln. Asi o dvě sekundy později zaznamenaly dvě kosmické laboratoře NASA a ESA krátký záblesk záření gama (gamma-ray burst) zhruba ve stejné oblasti oblohy.
Na základě dat z observatoří LIGO-Virgo byla určena hrubá poloha zdroje - na jižní obloze v rozsáhlé oblasti o ploše asi 35 čtverečních stupňů, do které by se úplněk Měsíce vešel několikasetkrát a kde se nacházejí miliony hvězd. S příchodem noci do Chile se na danou oblast zaměřily některé z mnoha dalekohledů ESO a začaly pátrat po nových zdrojích.
Pozorování gravitačních vln je bezesporu zlomový objev a ostatně i hit této sezony. Na začátku října za jejich zachycení v observatoři LIGO získala Nobelovu cenu za fyziku trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne.
Vědci z Evropské jižní observatoře tušili přelomový úspěch již od srpnového pozorování. Jev je nicméně tak složitý, že vše podrobili dalšímu přezkoumání a propočtům a světu svůj objev odtajnili až 16. října v 16 hodin.
"Jen velmi zřídka může vědec prožít nástup nové éry od samotného počátku," říká astronomka Elena Pianová, hlavní autorka jednoho z článků v časopise Nature. "A to se právě stalo!"
"Data, která zatím máme, jsou v pozoruhodně dobrém souhlasu s teorií. Je to triumf teoretické astrofyziky. Potvrzují, že jevy zachycované detektory LIGO-Virgo jsou bezpochyby skutečné. A jedná se o mimořádný úspěch pro ESO, kterému se podařilo získat působivá data o průběhu kilonovy," dodává Stefano Covino, hlavní autor jednoho z článků v Nature.
"Je obrovskou předností ESO, že má k dispozici širokou paletu dalekohledů a přístrojů, která umožňuje realizovat rozsáhlé a složité pozorovací projekty v krátkém čase. Vstoupili jsme do nové éry multivlnové astronomie!" říká Andrew Levan, vedoucí autor dalšího článku.
