"Ještě před časem bychom u nás na hvězdárně i planetáriu nad tím vším hemžením mávli rukou s poukazem, že se nejspíš jedná o zářící Venuši," komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

V posledních letech podle něj Venuše získala nového "konkurenta". Mezinárodní kosmickou stanici, která se buduje na nízké oběžné dráze ve výšce 350 km, přičemž naši planetu oběhne jednou za 90 minut.

Když stanice vystoupá vysoko nad obzor, přiblíží se na vzdálenost několika set kilometrů, nápadně se zjasní a je po Slunci, Měsíci a Venuši tím nejjasnějším tělesem, které můžeme na obloze spatřit.

Hořící lampiony

Proč ale na nebi sledujeme i objekty pohybující se ve formaci? "Odpověď jsme nalezli docela snadno," prozrazuje Jiří Dušek. "Hned v parku Kraví hory, který přiléhá k naší instituci," dodává. 

Podle astronomů za úkazy může nejnovější hit: létající lampiony. Tedy papírové (tzv. čínské) balony, jejichž součástí je hořák s pevným palivem. V Asii jsou součástí snad všech oslav, mají totiž "vypustitele" zbavit starostí a když vyletí hodně vysoko, pak původnímu majiteli přinesou i štěstí.

Horkovzdušné lampiony mohou ve vzduchu vydržet až několik desítek minut, vystoupat do výšky jednoho kilometru a než jim vyhasne zdroj tepla, zvládnou urazit i několik kilometrů, říká Dušek.

A jelikož se často vypouštějí ve skupinkách v jeden okamžik, v rámci nejrůznějších večerních happeningů, není divu, že na temném pozadí nočního nebe tu a tam sledujeme podivné zářící formace.