Praha - V roce osmičkových výročí se dokončuje dokument o osudech rodiny Feierabendů. Sedmdesát let života po světě rozptýlené dynastie zaznamenal potomek druhorepublikového politika v dokumentu Sága rodu Feierabendů.
Film natáčí už několik let vnuk někdejšího ministra zemědělství v Benešově vládě Ladislava Feierabenda, Čechoameričan Tom Feierabend.
"Jakožto Kaliforňana a surfaře mě znepokojovala spíše přítomnost americké armády ve Vietnamu než přítomnost sovětské armády v Československu, což zapříčiňovalo velké neshody v naší rodině," říká.
Ve filmu sleduje spletitou historii rodiny od 30. let do současnosti. Její členové prošli odbojem, exilem a rehabilitací a půl století žijí rozptýleni mezi Prahou, Londýnem, Washingtonem, San Diegem, San Franciscem a Paříží.
Pro svůj dokument se vydal za příbuznými do Česka, Slovenska, Německa, Francie i Británie, vyzpovídal řadu členů rodiny i jejich přátel a osobností, jejichž osud se dotkl osudu dědečka: od Václava Havla přes Milana Uhdeho až po Medu Mládkovou.
Natáčel i v navrácených rodinných statcích, film nabízí i záběry z rodinných archivů, citace dědečkových pamětí i archivních dokumentů.
Ladislav Feierabend byl významnou figurou předválečného Československa. Jako člen agrárnické strany byl i ředitelem společnosti zemědělských družstev Kooperativa, angažoval se také v problematice družstevnictví.
Po mnichovské dohodě se ve vládě Edvarda Beneše stal ministrem zemědělství. Uvnitř vlády organizoval protinacistický odboj, pak o vlásek unikl trestu a uprchl do Londýna.
Spolu s Janem Masarykem, Edvardem Benešem a dalšími byl členem československé exilové vlády, zastával funkci ministra financí. Velká část jeho rodiny skončila v koncentračních táborech, zázrakem ale všichni přežili.
Těsně před koncem války podal Feierabend demisi na protest proti stoupajícímu vlivu komunistů. Vrátil se do vlasti, ale opět z ní i s rodinou po únoru 1948 uprchl do amerického exilu, kde napsal knihu Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952.
V jejímu závěru vysvětluje zhoubný vliv kolektivizace na československé zemědělství, mimo jiné píše: „Během několika let, které uplynuly od převzetí moci komunisty v Československu, byla celá nádherná stavba zemědělského družstevnictví zničena. Muselo k tomu dojít. Družstevní principy a metody vyžadují svobodu jednotlivce a možnost autonomního jednání. Jsou založeny na pochopení, nikoliv nenávisti; na toleranci, nikoliv agresi; na vzájemné pomoci, nikoliv donucování. Jejich cílem je zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života. Teorie i praxe komunistů je právě opačná. Vyžaduje masovou podřízenost a individuální poslušnost."
Ladislav Feierabend zemřel v roce 1969. Po roce 1989 se část rodiny opět usadila v České republice, Feierabend byl rehabilitován a posmrtně vyznamenán. Jeho třídílné Politické vzpomínky vydalo v roce 1996 nakladatelství Atlantis.
Značnou část natáčení Feierabend financoval sám, loni získal jako koproducenta Českou televizi, na filmu se podílí i producent Radim Procházka.
Film měl být na obrazovkách k vidění k sedmdesátiletému výročí Mnichova, stále se ale dokončuje, k vidění tak podle producenta Radima Procházky bude nejspíše až příští rok.
