Müllerová: ČT má málo pořadů s nápady a chytrým humorem

Pavel Kroulík
4. 9. 2011 8:45
Seriál rozhovorů s kandidáty na ředitele České televize

Rozhovor - Pokud producentka Alena Müllerová vyhraje konkurs na ředitele České televize, hodlá zeštíhlit vrcholový management a po auditu celkově ušetřit celkově na 5 až 10 procent nákladů. K obsahu říká, že nyní vnímá nedostatek programů, které mají nápady a chytrý humor.

Jak chcete ČT změnit z pohledu vnitřního fungování? Jaký máte názor například na současný systém prosazování scénářů a nápadů na pořady?
O tom, že dramaturgové ČT přejí někomu více a někomu méně se asi bude mluvit vždycky, protože nabídka převažuje nad poptávkou a názory na kvalitu námětů mohou být subjektivní. Vybrala bych si do vedení center i programu respektované osobnosti a profesionály, kteří rozpoznají kvalitu a budou důvěryhodní. Tím se sníží možnost, že námět bude přijat z protekce. Navíc chci změnit manažerský styl a zvýšit kompetence i odpovědnost dramaturgů a producentů ČT.  Jsem přesvědčena, že lidé budou chtít dělat tak dobré pořady, že spolupracovat s někým jen proto, že je to kamarád, se jim prostě nevyplatí.

Čtěte také:
Kandidát na šéfa ČT Šíma: Propustím čtvrtinu lidí
Chci v ČT kanál pro děti. A méně ředitelů, říká Dvořák
Kandidát Fenič: Jsem jeden z mála úspěšných vizionářů

Můj projekt obsahuje návrhy, mezi které patří i nové organizační schéma ČT. Výrobou pořadů by bylo pověřeno 10 menších producentských center členěných podle žánrů a cílových skupin. Náměty přijímají a zadávají šéfové center a ti jsou také zodpovědní za vytvoření pořadu.  A určitě bych obnovila funkci ředitele programu, který vytváří vysílací schéma a je zodpovědný za celkovou koncepci a skladbu programu.

Foto: Česká televize

Jaká je vaše představa hospodaření - tedy úspor, struktury managementu či případného propuštění?
Podle Parkinsonových zákonů počet úředníků roste nezávisle na objemu jejich úkolů. A čím více lidí se podílí na rozhodování, tím nesmyslnější jsou rozhodnutí.  Mým záměrem je zeštíhlit vrcholový management na 7 až 8 výkonných ředitelů (namísto dnešních 14) a vytvořit menší týmy, které budou tvůrčí a velmi efektivní.

Jsem přesvědčena, že úsporu najdu při personálním auditu a přezkoumání a zjednodušení pracovních procesů. Počítám se snížením nákladů ve všech oblastech kromě některých mandatorních výdajů, na které ČT nemá vliv, jako jsou odvody státu a náklady na energie. Celkové úspory odhaduji na 5 až 10 procent, ale nebyly by plošné. V některých oblastech a personálních úsecích bych ušetřila hodně, jinde naopak investovala - do vzdělávání zaměstnanců, zahraniční spolupráce a  kvality programu. 

Budete usilovat o zvýšení koncesionářského poplatku? Jaké by mělo být financování ČT?
Skutečná hodnota poplatku průběžně klesá. Při posledním navýšení v roce 2008 se poplatek zvýšil ze 120 na 135 korun. V roce 2013 ale bude v porovnání s rokem 2008 jeho reálná hodnota po odečtu inflace 115 korun. Jakkoliv úsporně se bude ČT chovat, nejpozději v roce 2015 nebudou poplatky jako hlavní zdroj příjmů stačit. Navýšení poplatků je možným, ale nikoliv jediným řešením.

Foto: ČT

Existuje řada způsobů, které kombinují úspory nákladů se získáním dalších zdrojů financí. Je možné snížit počet programových okruhů a přeformátovat je tak, aby ČT nadále a ještě lépe plnila veřejnou službu. Dá se upravit žánrová struktura vyráběných pořadů, poměr původní tvorby a nákupů, zvážit rozpočty pořadů v poměru k jejich užitečnosti i kulturní hodnotě.

Je nutné vyrábět invenční pořady za rozumné peníze. Více využívat evropských grantů a spolupráci se zahraničními partnery. Vyvíjet nové druhy činností, které přinášejí zisky. Nový ředitel ČT by se měl pokusit projednat změnu zákona tak, aby ČT mohla uplatňovat odpočet DPH; nyní jej může uplatňovat podle koeficientu, vypočítaného podle příjmů z obchodní činnosti a tyto příjmy s útlumem reklamy stále klesají.  Současná konstrukce DPH prodražuje spolupráci s nezávislými producenty. Udělala bych vše pro zachování smyslu veřejné služby při vyrovnaném rozpočtu.

Nakolik by měla ČT spoléhat na externí spolupracovníky?
Externí spolupracovníci přinášejí nový a jedinečný pohled, jsou flexibilnější. ČT musí vytvořit nové dohody o spolupráci s externisty. Osobně bych po vzoru ARD uzavřela rámcovou smlouvu s Asociací producentů v audiovizi, jednala bych i s dalšími profesními organizacemi a víc bych respektovala tvůrce. Věřím, že bych našla optimální poměr mezi externími a interními pracovníky.

Jak chcete ČT změnit z pohledu diváka? Soustředíte se víc na hranou tvorbu či na zpravodajství - co je podle vás v současné situaci důležitější? Hodláte jinak strukturovat kanály? 
Chci program zlepšit celkově - vidím velké rezervy. Jde mi o kvalitní pořady všech žánrů, chtěla bych vyvíjet originální formáty, které se dají vytvořit nejen v zábavném žánru, ale i v dokumentu a hrané tvorbě. Obsahem atraktivně zpracovaných pořadů může být i charita, ekologie, menšinová témata. Vnímám nedostatek programů, které mají nápady a chytrý humor.

Pokud jde o zpravodajství, změnila bych hlavní zpravodajskou relaci Události. Je chyba, že se v poslední době zpravodajské hledisko zúžilo hlavně na politická a ekonomická témata. Důležitá je také věda, zdraví, kultura, osvěta, spotřebitelský servis. Události by se měly jasně odlišit od kontinuálního vysílání na ČT24 a vždy přinést něco navíc. A je třeba, aby ČT24 upozorňovala diváky zpravodajství na obsah Událostí během dne. Programové okruhy by více spolupracovaly a navzájem se podporovaly.

Foto: Aktuálně.cz

Nabídku ČT - zejména pro mladší diváky - bych chtěla rozšířit zřízením dalšího programového okruhu, internetové televize ČTi. Na ní by vznikaly pořady s nesrovnatelně nižšími náklady než pro "klasickou" televizi. Byly by obohaceny o množství interaktivních prvků - jde hlavně o hravé programy pro děti či interaktivní programy vzdělávací.

Který pořad v ČT se Vám líbí, proč a jak byste ho ještě rozvinula? Který pořad v ČT Vám naopak nesedí a nepatří na veřejnoprávní obrazovku?
Líbí se mi Historie.cs, zaujal mě cyklus Rozmarná léta českého filmu. Výborný je cyklus malých dokumentů Rodinné křižovatky, který vzniká v  Brně. V dramatické tvorbě mě zaujal projekt, kdy mladí tvůrci točí Čapkovy povídky, i Souboj seriálů.

Pokud jde o to, co se mi nelíbí, je toho také dost, ale nechci se navážet do kolegů; vím, že někdy ani velká snaha nevede k  úspěchu, třeba v případě, kdy je pořad špatně zařazen do schématu.

Obecně nemám ráda přenosy z různých voleb miss a předávání cen z všemožných oblastí, dále některé plně sponzorované pořady, které ČT jakoby nic nestojí, ale dělají jí ostudu. A nebaví mě pokleslý humor.

Dramaturgyně České televize Alena Müllerová na tiskové konferenci signatářů takzvané Brandýské deklarace 8.února 2002 v Praze.
Dramaturgyně České televize Alena Müllerová na tiskové konferenci signatářů takzvané Brandýské deklarace 8.února 2002 v Praze. | Foto: ČTK

Jaké vůbec vidíte slabiny a silné stránky současné ČT? Co říkáte třeba podzimnímu programovému schématu?
Silnou stránkou ČT je to, že vysílá na čtyřech programových okruzích, plní své úkoly, pokud jde o vysílání pro menšiny, pořady z regionů a pořady upravené pro diváky s hendikepem. Slabinou je programová skladba, konkurující si pořady na jednotlivých okruzích, nedostatek originálních formátů, malá odvaha a vtip.

Pokud jde o podzimní schéma, myslím, že se zlepšil okruh ČT2, ale velmi mě mrzí, že zmizely jazykové kurzy, a že na ČT2 nenajdete pořady pro děti. Oblast dětských pořadů v podzimním schématu naopak pokládám za plus ČT1. 

Pokud jde o využití internetové platformy, oceňuji dětský web (www.tyyo.cz) a portál ČT24. Myslím, že Česká televize má co zlepšovat, ale také neumí své úspěchy a kvality zviditelnit.

Co z vašich profesních zkušeností se dá nejlépe využít na postu šéfa ČT?
V podstatě vše, co jsem dosud dělala. Od svých 28 let se pohybuji v manažerských funkcích v médiích. Pracovala jsem v Krátkém filmu, kde jsem zastávala jak funkce kreativní, tak manažerské. Cením si projektu Nadace Film & Sociologie, kterou jsem spoluzaložila. Nejcennější know-how jsem získala jako šéfproducentka či šéfdramaturgyně centra dokumentu, publicistiky a vzdělávání ČT, jako vedoucí projektu celotelevizních projektů (např. Osudové osmičky). Byla jsem v Radě digitalizace, absolvovala jsem stáže v zahraničních televizích, učím na FAMU i na Masarykově univerzitě. Mám také  autorské, dramaturgické a publikační zkušenosti.

Máte už případnou představu o spolupracovnících?
Na případné budování nového týmu se vysloveně těším. Naše země je malá a troufám si říci, že znám většinu dobrých profesionálů „na trhu". Pokud je neznám, tak o nich vím a pokud něco nevím, tak si to zjistím. Setkávám se i s mladými tvůrci. Chtěla bych oslovit nejlepší odborníky zvenčí i zevnitř České televize. Pokud jde o vedoucí pozice a šéfy producentských center, vidím to půl na půl.  S některými jsem předběžně mluvila, další bych oslovila v případě úspěšné kandidatury.

Jak chápete veřejnoprávní poslání ČT a jak ho chcete rozvinout? Čím přispěje ČT ke kultivaci mediální scény?
Chci, aby se Česká televize vrátila k základní myšlence, která stala u zrodu televize veřejné služby - učinit tento svět lepším místem pro život.

 

Právě se děje

Další zprávy