Švýcarská miliardářka čeká v 53 letech už svá druhá dvojčata. Porodí na konci dubna

ČTK ČTK
6. 1. 2016 9:08
Třiapadesátiletá švýcarská miliardářka a třetí nejbohatší žena Francie Margarita Louisová-Dreyfusová čeká dvojčata. Ta by se měla narodit na konci dubna krátce před jejími 54. narozeninami. Po synech Mauricovi a Kyrilovi půjde již o druhá dvojčata, která porodí.
Margarita Louisová-Dreyfusová
Margarita Louisová-Dreyfusová | Foto: Profimedia.cz

Paříž - Švýcarská miliardářka a většinová akcionářka fotbalového klubu Olympique Marseille Margarita Louisová-Dreyfusová čeká ve svých 53 letech dvojčata. Oznámila to firma Louis Dreyfus Holdings, v jejímž čele tato podnikatelka stojí.

Šéfka holdingu, který patří k největším společnostem světa obchodujícím se zemědělskými komoditami, by měla svá již druhá dvojčata porodit koncem dubna, asi měsíc před 54. narozeninami.

Rodačka z ruského Petrohradu, jíž francouzský tisk přezdívá "carevna", je třetí nejbohatší ženou Francie. Loni její majetek odhadl časopis Forbes na 8,4 miliardy dolarů (asi 210 miliard korun).

Vystudovaná ekonomka Louisová-Dreyfusová je vdovou po francouzském podnikateli Robertu Louisi-Dreyfusovi, který zemřel v roce 2009 na leukémii. Po něm zdědila podnik i většinové vlastnictví slavného fotbalového klubu.

Za o 16 let staršího francouzského podnikatele se Margarita, rozená Bogdanovová, provdala v roce 1992. Tehdy už měla švýcarské občanství, které získala sňatkem se Švýcarem. Ze druhého manželství má tři syny. Další dvě děti nyní čeká se švýcarským bankéřem Philippem Hildebrandem.

Měla jsem jistotu, rodila jsem sama a ve tmě, říká Soňa Kolmanová, která přivedla syna na svět na záchodě. Nikomu porod doma nedoporučuje. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy