FOTO Nejdražší aukce: Diamanty za miliardu i Elvisovy vlasy

15 nejdražších aukcí všech dob
Před pěti lety padl rekord na aukci v Londýně za čínský umělecký předmět. Síň Bainbridges specializující se na prodej předmětů, které lidé najdou u sebe doma, tehdy dražila 40centimetrovou čínskou vázu z 18. století s rybím motivem. Rodina, která vázu prodávala, netušila, jaký měla na půdě skvost. Dražba totiž tehdy vynesla 1,25 miliardy korun.
Je to již 21 let, co počítačový magnát Bill Gates koupil v aukci dílo Leonarda da Vinci s názvem Codex Hammer nebo také Leicesterský kodex. Rázem se z něho stal nejdražší starý tiskopis vydražený za 30,8 milionu dolarů.
Rekordní prodej si zapsala i aukční síň Christie's v Paříži, když v rámci rozprodávání sbírky slavného módního návrháře Yvese Saint-Laurenta prodala jeho kožené křeslo. To pochází z 20. let minulého století, bylo navržené designérkou Eileen Gray ve stylu art-deco a prodalo se za 28 milionů dolarů.
Koberec Clark Sickle-Leaf z první poloviny 17. století se prodal na aukci v New Yorku 5. června za 33,7 milionu dolarů. Pochází z Íránu z oblasti Kirman a je to podle odhadů nejdražší koberec na světě.
Foto: Profimedia.cz
jaz
12. 5. 2015 18:58
Nábytek, obrazy, šperky i ústřižky vlasů jsou artiklem, na kterém se dá v dražbách dobře vydělat. Jaké předměty si ale drží prim coby nejdražší aukce ve své třídě?

Praha – Nejnovějším pokořeným rekordem na poli dražeb je olejomalba od slavného španělského malíře Pabla Picassa s názvem Alžírské ženy, která se prodala za 4,4 miliardy korun.

Posunula tak v žebříčku nejdražších děl o něco níž jména, jako jsou Francis Bacon, Edvard Munch nebo Andy Warhol.

Aukční domy neprodávají po celém světě jen plátna známých mistrů, ale i oblíbené diamanty, automobily nebo pozůstalosti hollywoodských celebrit.

Jaké jsou nejdražší aukce, které zatím nebyly pokořeny? Podívejte se do galerie.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy