Svezli i Grindelwalda z Harryho Pottera. Koně pro film připravuje Češka v Posázaví

Svezli i Grindelwalda z Harryho Pottera. Koně pro film připravuje Češka v Posázaví
Kromě fríského valacha Armanda pracuje Johana Spáčilová i s lipickými koňmi, pro které je charakteristické bílé zbarvení.
Armando je valach plemene fríský kůň. Tito černí koně se u filmu těší značné oblibě zejména pro svůj majestátní vzhled.
Mezi vzrůstem menší, ale možná o to větší celebrity, které na statku v Posázaví žijí, patří i puntíkovaný poník Cairo.
Před jezdeckým tréninkem je potřeba upravit povrch jízdárny, s Johanou Spáčilovou se potkáváme ve chvíli, kdy před stodolou parkuje traktor.
Foto: Aktuálně.cz / Tereza Šolcová
Tereza Šolcová Tereza Šolcová
8. 7. 2024 9:37
Cválat na koni na pláži ve společnosti herce Madse Mikkelsena by pro statisíce fanoušků po celém světě mohlo být snovým zážitkem. Pro Johanu Spáčilovou, která v rodinné stáji za Prahou trénuje koně pro film, však jde jen o další běžný den v práci. Se svými svěřenci totiž dostala možnost podílet se na natáčení dánského historického dramatu Bastard, v němž hlavní roli ztvárnil právě Mikkelsen.

Spolupráci s dánským rodákem, kterého diváci mohou znát například jako černokněžníka Grindelwalda ze série filmů Fantastická zvířata, si česká trenérka nemůže vynachválit. "Mads je úžasný herec, báječný člověk a zároveň i dobrý jezdec, což je geniální kombinace. Sám si během natáčení říkal o lekce a chtěl jezdit," popisuje Spáčilová, zatímco se společně procházíme mezi pastvinami na jejím ranči. Pozemek je rozlehlý a pastviny mírně kopcovité, takže koně zatím nevidíme.

Podle trenérky není samozřejmostí, že by každý herec bral jezdeckou přípravu před natáčením takhle vážně. Vysvětluje si to tím, že zejména mladší generace herců má o jízdě na koni značně zkreslené představy. "Ve filmu to viděli stokrát, jak herec na koni lítá lesem, terénem, vodou nebo třeba velkoměstem, a akorát u toho tahá za otěže, tak co je na tom za vědu. Ale když pak přijdou na plac a zjistí, že to zvíře má 600 kilo, vlastní vůli a žádný volant, bývají z toho dost překvapení," vypráví Spáčilová, zatímco pravou rukou otevírá elektrický ohradník u jedné z ohrad a levou mi naznačuje, že mám vlézt dovnitř. Zem pod našima nohama je rozbahněná a červený koberec, který by člověk na cestě za filmovými celebritami takového kalibru, jako jsou zdejší koně, čekal, se nekoná.

"Měli jsme tu třeba koně, který měl přehnaně vysoké sebevědomí. V běžném provozu jsme kolem něj chodili po špičkách, vysvětluje Johana Spáčilová.
"Měli jsme tu třeba koně, který měl přehnaně vysoké sebevědomí. V běžném provozu jsme kolem něj chodili po špičkách, vysvětluje Johana Spáčilová. | Foto: Aktuálně.cz / Tereza Šolcová

Jak se pomalu blížíme ke stádu koní na louce na protilehlém kopci, snaží se mi přiblížit, proč nechává zvířatům maximální volnost pohybu po zdejších pastvinách a k jejich zavírání do boxů se uchyluje minimálně. "Každý kůň po natáčení potřebuje především relaxovat, a to jde takhle v přírodě a na čerstvém vzduchu nejlíp. V tom se koně od lidských herců vlastně moc neliší, když si vezmete, kolik z nich se po natáčení okamžitě sbalí a vyrazí k moři, na chalupu nebo prostě někam, kde můžou úplně vypnout. A u těch koní je to stejné," usmívá se moje průvodkyně a plynule v hovoru přechází ke skutečnosti, že welfare a wellbeing zvířat u filmu je dnes ožehavé téma. "Když to řeknu trochu na plnou pusu, tak herci tam na rozdíl od těch koní jsou dobrovolně, takže je pak na nás, abychom jim to co nejvíc zpříjemnili." 

Když namítnu, že dnes už je počítačová technologie natolik vyspělá, že by mohla zvířata úplně nahradit, vyvádí mě Spáčilová poměrně rychle z omylu. "To sice možná je, vy ale pořád potřebujete podklady pro ten počítač, aby to zvíře mohl důvěryhodně animovat, pořád nějak nasnímat. A k tomu potřebujete živé zvíře, protože ty realistické pohyby, švihání ocasem, stříhání ušima a tak podobně, to počítač sám od sebe nikdy nezvládne."

Viděli jste Rebelku? Pixar se inspiroval v Česku

Sama trenérka má kromě práce u filmu zkušenosti právě i v oblasti výroby podkladů pro grafická studia a vývojáře počítačových her. Vypráví mi o tom, jak se svými koňmi absolvovala focení na speciální velké točně, na která musela společně s koněm stát, zatímco je fotograf zachycoval v různých úhlech, pózách a kostýmech. "Jindy jsme třeba fotili, jak jezdec na koni střílí ve cvalu z luku. Rok nebo dva potom mi z toho studia volali, že zrovna tuhle lukostřeleckou sérii od nich koupil Pixar a že podle toho udělají animovanou pohádku. A tak jsem se stala předlohou pro Rebelku," směje se zrzavá lukostřelkyně.

"Pro práci u filmu chcete koně, co mají co možná nejméně různých barevných znaků," líčí koňařka.
"Pro práci u filmu chcete koně, co mají co možná nejméně různých barevných znaků," líčí koňařka. | Foto: Aktuálně.cz / Tereza Šolcová

V tu chvíli už stojíme na dohled od koní. Nejdál od nás se pasou dva bělouši, o trochu blíž statný vraník. Přímo k nám se přijde podívat jediný strakatý kůň v ohradě. "Ten není náš, má ho tu kamarádka na výcvik," pokývne Spáčilová směrem ke strakáčovi. "Pro práci u filmu chcete koně, co mají co možná nejméně různých barevných znaků. Jsou tak snadno nahraditelní v případě, že se to zvíře třeba zraní nebo nezvládne požadovaný trik, kdežto když tam máte koně, co je nějak specificky barevný, máte problém. Mnohdy ale nemáte na výběr, takže pak na ty koně musíte malovat, samozřejmě šetrnými přírodními barvami," zdůrazní trenérka, "ale už je to zkrátka nějaká práce navíc. Takže dva bělouši a dva vraníci značka ideál."

"Co už ale člověk trochou bílé barvy nespraví a nezmění, je povaha," pokračuje Spáčilová a druhým dechem dodává, že filmoví koně o sobě vědí, že jsou svého druhu celebritami a umí se podle toho chovat - a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. "Měli jsme tu třeba koně, který měl přehnaně vysoké sebevědomí. V běžném provozu jsme kolem něj chodili po špičkách, protože když náhodou shledal, že se k němu nechováme s dostatečnou úctou, uměl si ji okamžitě zjednat třeba tak, že jsme od něj z výběhu odcházeli s kopytem obtisklým různě po těle. Ale když pak přišel na plac mezi všechna ta světla a kamery, byl z něj najednou totální profesionál, co poslouchal na myšlenku a splnil vám cokoliv, co jste po něm chtěli. Celebrita prostě," krčí trenérka rameny.

Koně nejsou o moc chytřejší než slepice 

Nic jako ideální povaha tak podle ní neexistuje a klíčem k úspěchu je naučit se pracovat s každým koněm individuálně a s chladnou hlavou, násilí není v její branži řešením. "To zvíře má přinejmenším půl tuny, takže se na hlavu můžete stavět, jak chcete, ale pokud si kůň usmyslí, že něco dělat nebude, tak to prostě dělat nebude a hotovo. Naštěstí pro nás si koně většinou svoji velikost a sílu neuvědomují, jinak bychom si neškrtli vůbec," přiznává Spáčilová a s láskyplným pohledem u toho za uchem drbe strakáče, který se v mezičase snaží z její kapsy vydolovat pamlsek. 

"Kdo chce dobře pochopit, jak přemýšlí koně, měl by pozorovat slepice."
"Kdo chce dobře pochopit, jak přemýšlí koně, měl by pozorovat slepice." | Foto: Aktuálně.cz / Tereza Šolcová

"Pravda je, že koně obecně nejsou moc chytrá zvířata," povzdychne si trenérka, zatímco se strakáčovi stále nedaří pochopit princip fungování kapsy na její mikině. "Anatomicky mají v poměru k tělu a v porovnání s člověkem opravdu malý mozek, čemuž odpovídá i pomyslná RAMka, se kterou můžou operovat. Já vždycky říkám, že kdo chce dobře pochopit, jak přemýšlí koně, měl by pozorovat slepice. To je totiž úplně to samé, jen v jiné velikosti. A s inteligencí jsou na tom dost podobně."  

Mezitím se k nám se zdviženýma ušima přichází podívat i velký vraník. Se zájmem si mě prohlíží a pak se postaví vedle své majitelky v evidentním očekávání, že se něco bude dít. "Tohle je náš Armando, na něm jezdil Mads. Když k vám ve výběhu kůň takhle přijde, znamená to jediné: Je dostatečně odpočatý a připravený na další práci. To je vlastně ten nejlepší signál, jaký vám jako majiteli může dát," uzavírá Spáčilová. 

 

Právě se děje

Další zprávy