Na podzim se Maďaři v referendu postaví proti povinným uprchlickým kvótám. Vláda premiéra Viktora Orbána tvrdí, že jim nikdo nebude nařizovat, kdo bude v jejich vlastní zemi žít. Podle opozičního socialistického listu Népszabadság budou Maďaři de facto hlasovat o svém dalším členství v Evropské unii. Od začátku roku evidují v zemi 15 000 žadatelů o azyl.
Evropská unie se podle maďarského premiéra Viktora Orbána pod vedením německé kancléřky Angely Merkelové "vydala na pospas Turecku" v rámci uprchlické krize, přičemž není "možné předpovědět" důsledky tohoto kroku. "Bezpečnost Evropské unie nemůže být v rukou mocnosti, která je mimo EU," prohlásil Orbán v rozhovoru pro nové vydání německého týdeníku Wirtschaftswoche. Zároveň kritizoval příslib EU zaplatit Turecku tři miliardy eur (81 miliard korun) na vypořádání se s uprchlíky na svém území, po nichž by v budoucnu měla být vyplacena další stejná částka. "Není možné předvídat, jak tohle skončí," řekl šéf maďarské vlády.
Maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti s kauzou kolem Panama Papers nařídil rozsáhlou kontrolu maďarských občanů a firem. V dokumentech se zatím objevila jen dvě jména z maďarské politické scény. Jedním z nich je bývalý pokladník opoziční Maďarské socialistické strany (MSZP) a do roku 2014 poslanec László Boldvai. Druhý je bývalý poslanec Fideszu Zsolt Horváth.
Maďarská vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána schválila zákon, který omezí přístup veřejnosti k informacím o centrální bance a o státní poště. Nově tyto dvě státní instituce nebudou muset zveřejňovat všechny informace o své činnosti. Kritici návrhu vyčítají oslabení demokratické kontroly. Investigativní novináři připomínají, že v posledních letech mohly být nejpodezřelejší korupční případy odhaleny jedině na základě požadavků na poskytnutí informací veřejnosti. V rámci zákona se také na dvojnásobek zvyšuje plat guvernéra banky Györgyho Matolcsyho, blízkého spojence Orbána.
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že v zemi uspořádá referendum ohledně uprchlických kvót. "Vláda tak nyní reaguje na nálady veřejnosti. Myslíme si, že zavedení kvót ohledně přesídlování migrantů se bez podpory lidí rovná zneužití pravomoci," řekl Orbán na tiskové konferenci. Uprchlické kvóty by podle Orbána překreslily etnickou, kulturní a náboženskou mapu Evropy, uvedla agentura Reuters.
Maďarský premiér Victor Orbán vyzval ve středu během své návštěvy v Moskvě ke zlepšení vztahů Evropy s Ruskem. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podle maďarské tiskové agentury MTI poděkoval za zájem o udržení přátelství obou zemí. "Možná to zní neskromně, ale můžeme říci, že to, co je v našich vztazích dobré, je něco, čeho jsme dosáhli, a to, co je špatné, nezávisí na nás," dodal předseda maďarské vlády. Putin a Orbán přesně před rokem v Budapešti uzavřeli politickou dohodu o dodávkách ruského zemního plynu do Maďarska. Agentura TASS informovala, že středeční schůzka obsahovala také prodloužení těchto kontraktů.
Visegrádská čtyřka je všecko jen ne sourodá. Od zápaďáků až po putinovce. Kdyby chtěla rozbít EU, páchala by sebevraždu.
V Praze se schází summit visegrádské skupiny. Jednat má o přílivu uprchlíků i takzvaném Brexitu. Setkání bude prověrkou vyjednávacích schopností českého premiéra Bohuslava Sobotky. Poláci a Češi se nejspíš budou snažit zmírnit ostrá slovenská a maďarská stanoviska. Bojovná vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica ovlivňuje hlavně to, že je krátce před volbami. A Slováci na argumenty o ochraně země před běženci tradičně slyší.
Nechci, aby visegrádská čtyřka získala pověst někoho, kdo brzdí rozhodovací procesy v Evropě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pořádaný summit V4 podle něj nejde proti Německu. "Jak V4, tak Německo má zájem na tom, aby Turecko dodrželo to, co je součástí akčního plánu, a aby Řecko lépe chránilo vnější hranice a spustilo hotspoty," říká Sobotka.
Země Visegrádské čtyřky jsou pro společné evropské řešení migrační krize, ale EU by podle nich měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při ochraně jejich hranic.
Protestující učitelé požadují mimo jiné snížení počtu vyučovaných hodin a volnost při výběru učebnic. Vláda převzala kontrolu nad školami před třemi lety a celý systém nyní reguluje jeden ústřední orgán.
Na syrsko-turecké hranici zůstávají uvězněny desetitisíce lidí, kteří prchli z Aleppa před ruskými bombami a ofenzivou syrské armády. Podle odhadů jde až o 50 000 lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová kvůli bombardování města během své návštěvy Ankary ostře kritizovala Rusko a syrský režim. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujišťuje, že Turecko je připraveno je přijmout. Zatím ale zůstávají hraniční přechody uzavřeny.
Spíše než hlučné opoziční skupiny jsou to v zemích visegrádské čtyřky vlády, kdo do světa vytrubuje některé z nejextremističtějších názorů, píše The Economist. Nejviditelnější je maďarský premiér Orbán, v Polsku přinesly obrat volby a populistické politiky jsou úspěšné i v Česku a na Slovensku.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Čtyři z deseti Němců si přejí rezignaci spolkové kancléřky Angely Merkelové, ukázal čerstvý průzkum společnosti Insa pro časopis Focus. Z jiného průzkumu ale vyplývá, že 62 procent dotázaných je přesvědčeno, že problém s běženci nedokáže vyřešit žádná z politických stran v Německu. Bavorská vláda zveřejnila dopis, v němž kancléřku žádá o ochranu hranic a řešení uprchlické krize.
Řecko je často kritizováno, že v době migrační krize nedokáže úspěšně bránit svou hranici, která je zároveň i hranicí Schengenu. Řecké záchranné čluny pobřežní hlídky ale musí především zachraňovat životy, píše agentura AP, podle níž je ilegální a nebezpečné vracet lodě s uprchlíky zpět a uzavřít námořní hranici Řecka je prakticky nemožné. Řecké čluny posílené loděmi evropské pohraniční agentury Frontex brázdí vody a hledají lidi, které pašeráci dopravují na břehy řeckých ostrovů, které jsou frontovou linií ohromné evropské migrační krize.
Proti politice současné konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost vyšly do ulic v několika polských městech tisíce demonstrantů. Vadí jim především nové zákony o veřejnoprávních médiích či státních orgánech. Považují je za za ohrožení demokratického systému. Vláda na kritiku reaguje odmítavě a tvrdí, že kritizované zákony nemají omezovat demokracii, ale usnadnit prosazení potřebných změn v zemi po osmi letech středopravé vlády liberální Občanské platformy (PO).
Plán EU přesvědčit Turecko, aby zastavilo proud uprchlíků, nefunguje. Unie proto zvažuje, že by zablokovala řecko-makedonskou hranici. Tuto možnost navrhl slovinský premiér Miro Cerar. S návrhem naopak nesouhlasí Řecko, které se obává, že uprchlíci pak u nic uvíznou, bez možnosti jít dál. S radikálním návrhem řešení přišla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Ta navrhuje vyloučit Řecko ze Schengenu, pakliže nadále nebude lépe střežit své hranice.
Český premiér Bohuslav Sobotka navrhl možnost, že by Evropská unie zřídila hranici, na níž by regulovala migraci. Na takzvané linii Bulharsko-Makedonie, tedy na severních hranicích Řecka. "Řecko je laxní. Pouští imigranty dál bez řádné identifikace. Netrvá na tom, aby žádali o azyl, nerozlišuje ekonomické imigranty. Vypadá to, jako by to Řekům bylo trochu jedno. Ani si nevyžádalo pomoc dalších zemí," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz exministr vnitra František Bublan.
Maďarsko je okamžitě připraveno postavit plot i na hranici s Rumunskem, pokud by uprchlíci změnili svou současnou trasu přes Chorvatsko. Opětovně zopakoval tento záměr šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Ministr tvrdí, že jižní hranice Evropské unie jsou stále otevřené dokořán vůči přílivu statisíců migrantů z Blízkého východu a Afriky.
