Jedním z témat nadcházejících voleb je řešení uprchlické krize a většina politiků, nejen těch radikálních, o ní mluví. Ačkoli v Česku prakticky žádní migranti nejsou a ani sem nechtějí. Podle ČSSD jsou ale uprchlíci tématem, které lidé řeší, proto je třeba je zmiňovat v kampani. Premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka ale odmítá, že by se ČSSD podílela na pěstování strachu.
Maďarské referendum těžko mohlo dopadnout jinak. Na položenou otázku nelze dost dobře odpovědět jinak než ném (ne), anebo ji odmítnout jako nesmysl.
Účast v nedělním referendu v Maďarsku nepřesáhla 50 procent, není tedy právně závazné. Premiér Orbán přesto získal v jednání s evropskými partnery silný argument. Většina Maďarů navíc uprchlíky skutečně odmítá. Hlasovat ale nepřišli, protože jsou otráveni politikou.
Referendum o kvótách na uprchlíky, které Maďarsku předložil Brusel, je neplatné. Podle průzkumu provládního institutu Nezopont hlasovalo jen 42 procent Maďarů. Volební účast tedy nepřesáhla zákonem stanovených 50 procent. 95 procet voličů, kteří k referendu přišli, ale uprchlické kvóty odmítlo. Premiér Viktor Orbán tak bude výsledek prezentovat jako své vítězství.
Podle průzkumů většina Maďarů, stejně jako vláda premiéra Viktora Orbána, kvóty odmítá. V prvních pěti hodinách podle úřadů odhlasovalo 1,3 milionu z přibližně 8,3 milionu oprávněných voličů, účast dosáhla tedy 16,37 procenta.
Podle prezidenta Miloše Zemana existuje "pevné spojení" mezi přílivem imigrantů a "vlnou džihádistů" v Evropě. Řekl to v rozhovoru s britským listem Financial Times. Podle deníku Zeman hovoří nejotevřeněji ze všech evropských politiků – a jde ještě dál než maďarský premiér Viktor Orbán. Kdyby byly na řeckých ostrovech "hotspoty", mohlo by to být určitým splácením zahraničního dluhu, dodal český prezident.
Maďaři budou v neděli hlasovat v referendu o odmítnutí uprchlických kvót navržených Evropskou unií. Vláda premiéra Viktora Orbána, která se loni proslavila stavbou plotu na hranicích, už řadu měsíců vede až nepochopitelně vypjatou kampaň proti EU, kvótám a uprchlíkům. "Doma uprchlické téma funguje a zvyšuje popularitu vládní strany Fidesz. A v zahraničí si tím Orbán buduje pozici lídra pravicově populistického proudu, který v jeho očích postupně bude mít na EU největší vliv," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Péter Krekó, ředitel budapešťského think-tanku Political Capital. Pokud se Orbánovi nepodaří v EU získat větší vliv, nelze podle něj vyloučit, že Maďarsko za pár let z Unie odejde.
Po Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky kritizuje maďarskou vládu také Amnesty International. Podle lidskoprávní organizace Budapešť záměrně ztěžuje běžencům žádat o azyl a u hranice se Srbskem je násilím zatlačuje zpět.
Maďarský premiér Orbán navrhl, aby Evropská unie zřídila na pobřeží Libye velký uprchlický tábor. Vyřizovaly by se tam žádosti Afričanů o azyl a podle Orbánových představ by tam Evropa vracela uprchlíky, kteří k jejím břehům dorazili ilegálně. Orbán to dnes řekl ve Vídni na summitu evropských zemí, které jsou nejvíce zasaženy migrační krizí a které leží podél takzvané balkánské trasy.
Po celé zemi jsou billboardy varující před zkázou Maďarska a Evropy. Například ve formě otázek a odpovědí, jako jsou následující dvě: "Věděli jste? Od začátku imigrační krize zemřelo v Evropě přes 300 lidí při teroristických útocích." Nebo "Věděli jste? Jen z Libye chce přijít do Evropy milion imigrantů."
Podle britského týdeníku The Economist roste v zemích střední a východní Evropy vliv podnikatelů, kteří vlastní média, na politiku. Upozorňuje například na kauzu TV Prima, jejíž vedení nabádalo redaktory, aby o migraci informovali pouze v negativním světle. Týdeník si všímá také toho, že majitel TV Prima Ivan Zach má velmi blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, kterého označuje za levičáka a populistu. Upozorňuje také na to, že lidé ve střední a východní Evropě jsou sami o sobě protiuprchlicky zaměření a média tak pouze přilévají olej do ohně.
Budapešť se brání lucemburskému nápadu vyloučit Maďarsko z Evropské unie. Země se připravuje na referendum, které má 2. října podle přání vlády odmítnout povinné kvóty na rozdělení uprchlíků. Premiér Viktor Orbán si chce hlasováním pojistit moc na další rok, ale k referendu nemusí přijít potřebný počet voličů. Analýza.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn se nechal slyšet, že požaduje vyloučení Maďarska z Evropské unie. S uprchlíky podle něj země zachází skoro hůře než se zvířaty. Maďarský ministr zahraničí ho na oplátku označil za "klasického nihilistu".
Tématem číslo jedna byla při pátečním summitu visegrádské čtyřky bezpečnost v Evropě. Jednání premiérů V4 za účasti německé kancléřky Angely Merkelové probíhalo ve Varšavě. Český předseda vlády Bohuslav Sobotka jej označil za otevřené a přínosné. Ocenil zejména, že za jeho ideu společné evropské armády se postavil i maďarský premiér Viktor Orbán.
Ústavní soud nevyhověl několika stížnostem levicových politiků proti chystanému hlasování. Plán na přerozdělení migrantů na základě povinných kvót, schválený loni členskými státy EU, považuje kabinet premiéra Viktora Orbána za porušení svrchovanosti maďarského státu. Přesný termín referenda zatím není stanoven.
Přistěhovalectví bylo pro Británii přínosem do roku 2002. Od rozšíření Evropské unie o země střední a východní Evropy už ne, míní britská ministryně energetiky Andrea Leadsomová. Zatímco stoupenci setrvání v Evropské unii mají jako hlavní argument ekonomiku, druhá strana má nejdůležitější téma jiné. Imigraci.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za jednoho z nejvíce euroskeptických představitelů členských zemí Evropské unie, se chystá v britském tisku obrátit na obyvatele Británie, aby hlasovali pro setrvání v EU. Oznámil to Orbánův tiskový mluvčí Zoltán Kovács. Britové budou o setrvání v osmadvacítce hlasovat ve čtvrtek.
Podle agentury MTI se úpravy týkají například možnosti mobilizovat armádu. Opoziční strany upozorňují na to, že udělení nových pravomocí vládě může být zneužito premiérem Viktorem Orbánem. Ve 199členném Národním shromáždění jde o již šestou změnu základního zákona od jeho schválení v roce 2012.
Nenápadný muž v brýlích vůbec nepůsobí jako ten, o němž maďarská opozice - a vůči vládě kritická média - potichu hovoří jako o jednom z nejtvrdších spolupracovníků premiéra Viktora Orbána. György Bakondi, hlavní Orbánův bezpečnostní poradce, má ale za sebou za socialismu kariéru velitele několika pohraničních stanic včetně letiště v Budapešti. Po roce 1990 s přestávkami šéfoval státnímu úřadu pro boj proti přírodním pohromám.
Ve světě, který připomíná partii na šachovnici s nekonečným počtem polí, stále víc lidí cítí „nostalgii po budoucnosti“.
