Je jen málo lidí, kteří dostanou šanci fotografovat život za zdmi českých věznic. Jan Jirkovský patří mezi ně - a navíc v rámci dlouhodobého projektu, který trvá už třetím rokem. Jak je to možné? "Myslím, že je moje snímky přesvědčily, že nejsem lovec senzací a že se tématem zabývám do hloubky," říká. Jeho snímky z mužských i ženských věznic nyní míří na výstavu v Radě Evropy ve Štrasburku.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková tento týden uznala, že cesta k vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem bude ještě "dlouhá a obtížná". Ukrajince tak na sociálních sítích vyzývá k solidaritě a upřímnosti. "Připravujeme se na maraton, ne na sprint," uvedla na svém kanálu na Telegramu.
Nejpřísnější trest, který mohou zločinci v Česku dostat, je doživotí. V praxi jej soudy udělují zejména za brutální vraždy. Momentálně si ho v českých věznicích odpykává 47 lidí, z toho tři ženy. Poslední takový rozsudek vynesl soud v Brně letos v dubnu. "Je důležité, aby vězeň neztratil kontakt se světem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz hlavní psycholog Vězeňské služby Václav Jiřička.
Z věznice v Mírově na Šumpersku vyšli v úterý před 09:30 na svobodu Václav Cojocaru a Ivo Müller, kteří si v jedné z nejtěžších káznic v zemi odpykávali dvacetiletý trest za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově z roku 2009. O jejich podmíněném propuštění po více než 13 letech strávených za mřížemi rozhodl minulý týden Okresní soud v Šumperku.
S blížícím se svátkem Dne vítězství slaveným 8. května padla první generálská nominace. Právě v den výročí výhry Spojenců nad nacistickým Německem prezident republiky povyšuje vojáky, policisty nebo celníky do hodnosti generálů. Prvním adeptem je podle zjištění Aktuálně.cz plukovník Jiří Mach, který řídí věznici ve Valdicích. Spolu s Mírovem jde o nejstřeženější káznici v zemi.
Ve středoamerickém Salvadoru otevírají věznici, která má pojmout až 40 tisíc trestanců. Tím by se podle dostupných zdrojů stala největší věznicí na světě. Salvadorské úřady nyní zveřejnily záběry, které zachycují tvrdé podmínky při převozu až dvou tisíc trestaných členů tamních gangů.
Ať už je člověk bývalý manažer velké firmy, neplatič výživného, zloděj, nebo dokonce vrah, ve Vazební věznici Praha-Ruzyně oblékají všichni stejný mundúr, který dostanou během svého prvního dne za mřížemi. Jde ovšem jen o malou část ze zdlouhavého procesu nástupu do vězení, který si ve zrychlené verzi vyzkoušeli reportéři Aktuálně.cz pro seriál Skrytá místa.
Vystudoval střední odbornou školu a pak pracoval na částečný úvazek jako instalatér. Třikrát byl odsouzen, z toho jednou za vraždu přítele. Rus Anatolij Salmin se však v době, kdy byl ve vězení, přidal k žoldnéřům z Wagnerovy skupiny. A stejně jako jiní trestanci se nyní, po půl roce, kdy bojoval na Ukrajině, dostal na svobodu.
„Jsou vězni, kteří se neotevřou nikdy. Jeden mě přímo nesnášel. Většina si ale povídat chtěla. Potřebovali, aby jim někdo naslouchal. I lidé, kteří něco spáchali, mají v sobě světlou stránku,” popisuje bývalá vychovatelka ve věznici Michaela Boho, která o své práci napsala knihu Za mříží. „Není ve vaší moci, motivovat všechny k lepšímu životu. I zlomek stojí mnoho energie, ale má to cenu,” dodává.
Desítky let si nejen političtí vězni, držení v padesátých letech ve věznici v Uherském Hradišti, přáli přeměnu tohoto místa v muzeum. Většina se jí nedočkala. A neviděli ani návrh, jak by toto místo mohlo vypadat. Až nyní architekti představili projekt rekonstrukce tohoto výjimečného místa. Památník obětí totality má v bývalé věznici vzniknout do roku 2028.
Jak se odsouzení mohou připravit na život po propuštění? Ve vzdělávacím středisku věznice ve Všehrdech se vězni kvalifikují v oborech jako truhlář či elektrotechnik. A reportáž z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou představuje oddělení, kde vězeňkyně-matky mohou vychovávat své děti. Aktuálně.cz přináší třetí díl seriálu časopisu Přítomnost o českém vězeňství a jeho reformě.
Osudy vězňů jsou různé. Jejich budoucnost je nejistá. Většina z nich netouží po ničem jiném než si odsedět svůj trest a začlenit se zpět do společnosti. "Bohužel to nebývá úplně jednoduché," říká Jan Jirkovský, který se svým fotoaparátem dva roky navštěvoval české věznice. Výsledek jeho práce lze nyní vidět na výstavě nazvané Ploty.
Řeč o humanizaci vězeňství mohla být teprve tehdy, kdy se o slovo začala hlásit demokracie. Prvním výrazným projevem byla revolta občanské společnosti roku 1848. Průkopníkem myšlenky, že trest vězení má vést k nápravě zločince, byl katolický farář František Josef Řezáč, přítel Karla Havlíčka Borovského. Aktuálně.cz přináší první díl seriálu časopisu Přítomnost o českém vězeňství a jeho reformě.
Pokud chceme snížit počty vězňů v přeplněných věznicích a ušetřit miliardu korun ročně, zrušme speciální vyšší trestní sazby pro recidivisty, navrhuje studie projektu Legal Data Hub Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Česko podle ní trestá recidivisty neúměrně přísně. Se závěry studie souhlasí i náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, který je chce promítnout do chystané novely vězeňství.
