Počet žáků devátých tříd základních škol, kteří pociťují obavy z přijímacích zkoušek na střední školy, meziročně stoupl z loňských 76,5 procenta na aktuálních 81 procent. Více než desetina respondentů si nyní myslí, že se nedostanou na školu, kam podali přihlášku. Vyplývá to z průzkumu organizace Než zazvoní, kterého se letos v březnu zúčastnilo 6534 žáků devátého ročníku ze 134 základních škol.
V Česku žije zhruba 120 tisíc dospívajících, kteří se narodili v roce 2008. Velká část z nich se nyní hlásí na střední školu či gymnázium. A jelikož jejich ročník je mimořádně silný - více dětí se v posledních 28 letech nenarodilo, čelí velké konkurenci. Dostat se na vybraný maturitní obor, případně gymnázium je těžší než pro jejich předchůdce. Data navíc ukazují, že situace se nezlepší.
Pražský městský soud potrestal Jaroslava Řeháka 12 lety vězení za to, že loni mačetou zavraždil 74letého učitele středního odborného učiliště v pražské Michli. Uložil mu také ambulantní léčení. Mladík se k činu přiznal, v prosinci u soudu vypověděl, že ho pedagog ponížil při zkoušení a šikanoval ho. Verdikt není pravomocný.
Když si chtějí studenti vydělat, obvykle hledají brigády. Někteří jdou ale vlastní cestou a už v osmnácti zakládají vlastní firmy. Studium kvůli podnikání nezanedbávají, naopak jim pomáhá. Podnikají v módě, marketingu, IT, gastronomii, ale vydělávají si na sebe i manuální prací. V začátcích jim mohou pomoct podnikatelské soutěže a další programy.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) chce umožnit obejít přijímací řízení. Vstupenkou na střední školu by podle něj mohly být testy v deváté třídě, na základě kterých by si školy studenty mohly vybírat.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část. Neumí jazyk, chybí jim informace nebo se chtějí vrátit na Ukrajinu. Pokud do škol chodit nebudou, hrozí, že se místo přínosu stanou pro společnost zátěží, která vyjde na miliony korun.
U maturitních testů dopadli letos podobně jako v minulých letech nejlépe gymnazisté, a to hlavně z víceletých gymnázií. Na osmiletých jich neuspělo 0,9 procenta a na šestiletých 1,3 procenta, zatímco na čtyřletých gymnáziích zkoušku nezvládlo 2,4 procenta studentů. Naopak nejhůře skončili žáci na netechnických oborech učilišť a studenti na netechnických nástavbách.
„Většina našich dívek nemá funkční rodinné zázemí. Rodinu jim suplujeme my, vědí, že se o nás mohou opřít. Víra není podmínkou k přijetí,” říká Luboš Hošek, bývalý ředitel Dívčí katolické střední školy. „Některé to nedají, nechodí do školy a ztratí se nám. Měli jsme u nás i dívky, které přišly o život, třeba kvůli anorexii. Některé z těch ztracených se nám ale po letech přijdou ukázat,” dodává.
Jednou z priorit ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je změnit podobu maturit. Odborníci nyní řeší, jak by zkoušky měly vypadat. Jedním z návrhů je, že by se skládala profesní nebo vysokoškolská maturita. První typ by umožňoval výkon povolání vyžadujících maturitu, druhý vstup na vysokou školu. Někteří ředitelé škol ale míní, že změn bylo dost a chtějí, aby maturita zůstala ve stávající podobě.
Policisté obvinili z vraždy devatenáctiletého mladíka, který podle nich ve čtvrtek mačetou napadl pedagoga Středního odborného učiliště v pražské Ohradní ulici. Učitel zraněním podlehl. Mladíkovi hrozí 12 až 20 let vězení. Soud v sobotu poslal muže do vazby kvůli obavě z útěku podezřelého, mohl by prý také pokračovat v trestné činnosti.
Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Vyplývá to z návrhu think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) ministerstvo návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.
Přes 120 let stará monumentální škola v pražské Libni s vysokými stropy a velkým schodištěm prošla během pěti let působivou rekonstrukcí. Budovu, ve které po sametové revoluci začalo sídlit První obnovené reálné gymnázium (PORG), trápila zastaralá studovna, omšelý nábytek či tmavé toalety.
Osmnáctiletý student pražského gymnázia Na Vítězné pláni Marek Pavlica získal zlato v celosvětové olympiádě v biologii i zeměpisu a stříbro v chemii. "Fakt, že stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," říká.
