V Česku loni zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad, podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.
Rok 2021 byl pro nová auta prodejně o něco málo lepší než rok 2020. Nárůst o 1,92 procenta ale spíše než postupný restart značí víceméně stagnaci. Změna se odehrála na čele žebříčku nejoblíbenějších modelů: Škodu Octavia vystřídala ve vedení menší Škoda Fabia. V následující galerii ale redakce Aktuálně.cz sestavila opačný žebříček. Najdete v ní totiž auta s největším loňským úbytkem prodejů.
Škoda Octavia byla sesazena z trůnu nejprodávanějšího auta v Česku. Novou jedničkou trhu se stala její menší sestra Fabia, která v průběhu roku dostala novou generaci. Za propadem tradičního bestselleru může být mimo jiné nedostatek čipů. I na třetím místě v absolutních prodejích skončila škodovka, těsně se tam dostalo SUV Kamiq. 15 nejprodávanějších aut v Česku najdete v galerii.
Svaz dovozců automobilů zveřejnil statistiky prodejů za loňský rok. Osobní auta vzrostla meziročně jen nepatrně, dařilo se ojetinám. Překvapivě se oproti předpokladům nezvedly prodeje elektromobilů, meziročně se ale zásadně zvýšil prodej ojetých aut a také lehké užitkové vozy.
PR oddělení britského srovnávače pojištění Confused.com tu statistiku poslalo i do redakce Aktuálně.cz. Zjištění jsou děsivá. Česko je druhá nejhorší země v Evropě, co se krádeží aut týče. Za rok se u nás prý na 100 000 obyvatel ukradne 274 aut, horší je jen Itálie. Jenže to tak není.
V nemocnicích se podle dat odehrává epidemie neočkovaných. Ve věkové skupině 80+ vyžaduje v přepočtu na 100 tisíc obyvatel intenzivní péči 3,5krát více neočkovaných než očkovaných a mezi lidmi 70-79 let dokonce téměř sedmkrát víc. I v samotném boji proti nákaze mají větší šanci očkovaní, podle odborníků jsou na tom až šestkrát lépe než ti, kteří si vakcínu nenechali dát.
Pevnou pracovní dobu a firemní kancelář vystřídala na řadě pozic flexibilita a možnost pracovat odkudkoliv po světě. Pandemie podpořila fenomén digitálního nomádství. Přehled Aktuálně.cz porovnává nejen cenovou dostupnost, ale i třeba bezpečnost a fungující infrastrukturu 75 světových měst, která lákají nomády k přemístění či práci na dálku. Na vysoké pozici se umístila i Praha.
Přestože měli vyhynout před 66 miliony lety, i dnes jsou lidé přesvědčeni, že dinosauři stále existují. Ukazuje to nedávná studie, podle které skoro polovina Američanů věří, že stále žijí v odlehlých částech světa.
Epidemie nemoci covid-19 již více než rok ovlivňuje aktivity milionů Čechů. Jak se proměnil život v Praze, ukazují statistiky sedmnácti odvětví, které dala redakce Aktuálně.cz dohromady. Například Letiště Václava Havla zažilo největší krizi v celé své historii. S vládními opatřeními se snížila kriminalita nebo intenzita dopravy a Pražané přesedlali na kola.
Statistici dostali ve sčítání lidu dosud téměř 4,8 milionu vyplněných formulářů. Zhruba desetinu z nich tvořily papírové tiskopisy, téměř 90 procent dorazilo elektronicky. V posledních dnech a hodinách počet sčítaných v elektronickém systému roste. Cenzus skončí o půlnoci, za nevyplnění hrozí desetitisícová pokuta.
Český statistický úřad pozastavil elektronický cenzus, protože servery nezvládly zájem obyvatel. On-line formulář není možné vyplnit od rána. Údaje z již vyplněných sčítacích formulářů nejsou podle ČSÚ ohroženy. Na nejčastější otázky a připomínky ohledně sčítání lidu odpovídá pro Aktuálně.cz ředitel Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Hosty vysílání jsou ředitel Nemocnice Náchod Jan Mach, matematik Tomáš Fürst a bývalý poslanec hnutí ANO Ivan Pilný.
Nárůst počtu zemřelých za loňský rok byl v Česku podle Českého statistického úřadu zhruba patnáctiprocentní. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 tisíc lidí, což je téměř o 17 tisíc víc než v roce 2019. Tak výrazná meziroční změna je v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle stoleté časové řady Česko pamatuje podobně vysoký procentní nárůst jen v roce 1945, kdy skončila 2. světová válka.
Smrt je v české společnosti obecně tabuizovaným tématem. Umírání v důsledku onemocnění covid-19 ještě akcentovalo problematiku konce života. Počet zemřelých považujeme za běžné číslo statistiky, ale přitom jsou ta čísla poměrně vysoká. Je důležité, abychom se na počet zemřelých dívali jako na osud každého člověka, říká pro Aktuálně.cz Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze.
Nová analýza ukazuje, že populace obratlovců se ve stejné míře zmenšují jako rostou. Je to v rozporu s tradovaným míněním o bezprecedentním mizení zvířat, zpětně to ale dává docela smysl. A přestože je to dobrá zpráva, nové poznatky naznačují, že s planetou se dějí věci, kterým teprve začínáme rozumět.
Pro společnost je důležité, aby se podívala na nárůst nadúmrtí, čili na počet úmrtí oproti předchozím letům. Na tomto údaji přesně vidíme, jestli v zemi opravdu došlo k tragédii, nebo ne. Bohužel čísla z Česka, kde je počet nadúmrtí poměrně vysoký, ukazují, že to, co se tady stalo, je opravdu strašné, říká matematik z Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.
V Česku se od začátku epidemie prokázala nákaza covidem-19 už u půl milionu lidí, přičemž nejvíce z nich se nakazilo během podzimu, kdy počty infikovaných skokově přibývaly. Podle virologa Pavla Plevky je sice imunita proti druhému nakažení nejistá, většina těchto lidí má ale šanci alespoň na lehčí průběh onemocnění.
Jaká profese je mezi nakaženými nejčastější? Data Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky, které se podařilo deníku Aktuálně.cz získat, ukazují, že největší podíl tvoří pracovníci v administrativě a kanceláři. Na druhém místě jsou pak učitelé a lidé ve školství. Kromě profesí pak velké množství nakažených tvoří i žáci a studenti. A také senioři.
Přibývá důchodců, jejichž měsíční příjmy nepřesáhnou hranici příjmové chudoby. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že se problém týká 16,6 procenta lidí starších 65 let. V roce 2016 to bylo jen 8,1 procenta penzistů. Proč tak vysoký nárůst, co za tím stojí? Projděte si i další zajímavá čísla z důchodové ročenky, kterou každý rok zveřejňuje sociální správa.
