Palestinský vůdce Mahmúd Abbás jako tajný agent Sovětského svazu v Damašku. Informaci, která má podle izraelské veřejnoprávní televize pocházet z britského Mitrochinova archivu, výslovně popřel Abbásův mluvčí Nabíl abú Rudajná. Podle něj jde o pomlouvačnou kampaň, která má za cíl zhatit ruské plány na uspořádání mírových jednání o situaci v oblasti.
Prahu v září navštíví bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, od jehož poslední návštěvy uplynulo již 17 let. Zúčastní se mezinárodní konference "Celková bezpečnost po studené válce. Jak řešit nové problémy? Evropská bezpečnost a Rusko", v Lánech se pak má setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Při poslední návštěvě v roce 1999 převzal Gorbačov od Václava Havla Řád bílého lva.
Autokratický uzbecký prezident Islam Karimov byl v neděli převezen do nemocnice kvůli krvácení do mozku. Jeho stav je stabilizovaný, jaké jsou jeho vyhlídky, ale zatím není jasné. Na sociální síti Instagram to uvedla jeho dcera.
V sobotu oslaví vůdce kubánské revoluce Fidel Castro devadesátiny. V čele komunistického "ostrova svobody" stál bezmála 50 let. Byl vyhlášeným řečníkem a ve své době i miláčkem levicových intelektuálů po celém světě. Přesto ale přežil neuvěřitelných 638 pokusů o atentát.
Raketové vlaky Moloděc se na kolejích tehdejšího Sovětského svazu objevily poprvé v polovině 80. let. Staženy z výzbroje ruské armády byly v roce 2005 - v rámci dohody o snížení počtu strategických zbraní START II. Teď se Moskva k tomuto projektu vrací. První zkoušky železničních raketových komplexů by se měly uskutečnit koncem letošního roku.
Tuz je jeden z nejznámějších karikaturistů v třicetimilionovém Uzbekistánu, který se stále úplně nevymanil ze složité postsovětské éry. Proto také vystupuje pod pseudonymem, pod kterým je více známý v Evropě, kde nyní na pozvání přechodně pobývá. "Když kritizuji svoji zemi v zahraničí, vystupuji podle našich představitelů jako nepřítel lidu. Kritizuji ji a působím mimo ni," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz umělec, který se na několik týdnů usadil v Praze. Tuz mluví i o perzekucích ze strany autoritářského režimu, který uplatňuje represivní politiku proti občanům, odůvodňovanou obranou před islámským extremismem.
Nový místopředseda KSČM Josef Skála, protikandidát Vojtěcha Filipa z posledního stranického sjezdu, si před čtyřiceti lety sepsal pozoruhodný životopis. „Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás," popsal například sovětskou okupaci z 21. srpna 1968. Podle zápisů komunistické tajné policie Skála ochotně souhlasil, že bude zaměstnán v rozvědce. To on sám nyní popírá. Životopis je veřejně dostupný ve svazku, který na Skálu vedla Státní bezpečnost v první polovině 70. let.
Projekt Ústavu pro studium totalitních režimů nazvaný Gulag Online pracuje s 3D animacemi i životními příběhy perzekvovaných Čechoslováků. Mapuje pracovní tábory v oblasti takzvané Mrtvé trati. V 50. letech byla v Sovětském svazu budována mezi sibiřskými městy Salechard a Igarka.
Švédsko má po necelých dvou letech opět podezření, že do jeho výsostných vod pronikla cizí ponorka. Armáda kvůli tomu dokonce v dubnu pozastavila námořní cvičení, žádné konkrétní důkazy ale nenašla.
Ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, se objevil návrh zákona, podle něhož mají být zvýhodněni účastníci takzvané "bratrské pomoci" Československu v srpnu 1968. Ruští vojáci, kteří se účastnili krvavého potlačení pražského jara, nemají žádné státní benefity a to se jim nelíbí. Jak uvedl v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz autor novely, poslanec a místopředseda legislativního výboru Státní dumy Jurij Sinělščikov, není v tom žádná politika. Lidé si chtějí jen přilepšit ve složité ekonomické situaci, ve které se Rusko nachází.
Tři poslanci ruské komunistické strany navrhli změnu zákona o veteránech. Chtějí, aby se vztahoval i na účastníky "internacionální pomoci" ze srpna 1968. Argumentují tím, že sovětští vojáci zabránili rozpadu sovětského bloku - i za cenu vlastních životů.
Poslanci se stále nemohou dohodnout na tom, zda rozšíří odškodnění Čechům, kteří museli po druhé světové válce nechat svůj majetek na Podkarpatské Rusi. Řada z nich zemřela dřív, než se odškodnění dožila. Rozšíření na jejich potomky odmítá ministerstvo vnitra s argumentem, že by to moc stálo a že musí chránit státní pokladnu. Československá vláda přitom v padesátých letech na jejich odškodnění dostala od Sovětského svazu skoro miliardu.
Šéf ruského motorkářského gangu Noční vlci Alexander Zaldostanov popíral v běloruském Brestu historický fakt, že Sovětský svaz na začátku druhé světové války spolupracoval s hitlerovským Německem. Noční vlci tvoří spolek blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a současným průjezdem Evropou chtějí oslavit konec druhé světové války. Do Prahy by měli dorazit v sobotu. Členové gangu jsou kritizováni za nacionalismus a samotný Zaldostanov byl po ruském zabrání ukrajinského Krymu zařazen na sankční listinu Evropské unie.
Při osvobozování Československa před 71 lety jich zahynuly desetitisíce. Přesto se o nich - na rozdíl od sovětských či amerických vojáků - téměř neví. "Neznámým rumunským, polským anebo rusínským hrdinům jsme tak stále nesmírně dlužni," připomíná Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu. Poláci s Rumuny například umírali v bojích s nacisty ještě několik dnů po německé kapitulaci. "Nemenší dluh máme i vůči stále opomíjeným podkarpatským Rusínům, tehdy ještě Čechoslovákům, kterých při osvobozování Československa zahynuly tisíce. I v posledních dnech druhé světové války se totiž na našem území nelítostně bojovalo," dodává Eduard Stehlík, ředitel odboru pro veterány ministerstva obrany.
Letošní vojenská přehlídka v centru Moskvy bude skromná a levná. Alespoň ve srovnání s loňským rokem, kdy Rusko slavilo 70. výročí vítězství ve druhé světové válce. Podle ruského serveru RBK Moskva ušetří na suvenýrech pro zahraniční hosty a stravě pro cizí jednotky, které se letošních oslav účastnit nebudou. Ministerstvo obrany počítá, že na Rudé náměstí 9. května napochoduje zhruba 10 tisíc vojáků. Poprvé se také objeví nové jednotky kosmických sil a národní gardy.
Celkové ztráty Rudé armády během druhé světové války se blíží devíti milionům mrtvých. Ruským novinářům to v sobotu v Moskvě řekl expert ministerstva obrany generál Alexandr Kirilin. Statistika je podle něj výsledkem dlouholetého bádání. Informace o sovětských válečných ztrátách se až dosud často lišily. K nynějšímu počtu dospěli badatelé "s tužkou v ruce" na základě údajů z centrálního archivu ministerstva obrany. Přesné číslo je podle Kirilina 8 866 400 mrtvých. Do bilance obětí válečného konfliktu jsou započítáni vojáci padlí v boji, nezvěstní a ti, kteří se nevrátili ze zajetí nebo zemřeli v nemocnicích. Ze zajetí se podle Kirilina do vlasti vrátilo 1,8 milionu lidí.
Polský Institut národní paměti se ohradil proti postavičce sovětské tajné policie NKVD, kterou výrobce hraček zařadil do své kolekce. Připomíná, že NKVD má na svědomí vraždu zhruba stovky tisíc Poláků.
Ve věku 91 let zemřel v Moskvě někdejší sovětský novinář Valentin Zorin, který se od poloviny 60. do konce 80. let minulého století těšil postavení prominentního komentátora mezinárodního dění. Byl považován za znalce Spojených států jako hlavního protivníka Sovětského svazu za studené války. "Nehledě na propagandistický háv tehdejší sovětské žurnalistiky, Zorin byl zajímavý vypravěč," napsal internetový list Gazeta.ru s připomínkou, že díky Zorinovým televizním pořadům se o americkém životě dozvídaly miliony sovětských diváků. Disidenti prý k němu měli nejednoznačný vztah: někteří jeho pořady proklínali, jiní připouštěli, že vlastně přispěl k popularizaci USA v Rusku.
Vladimir Putin nesnáší lidové vzpoury a revoluce. Nechce v Rusku dopustit to, co se stalo v Libyi nebo na Ukrajině. Národní garda, která má mít 400 tisíc příslušníků, je podle některých výkladů Putinovým krokem, jak předejít protestům, demonstracím a případně pokusům o svržení režimu.
Podle komunistického poslance Státní dumy Vadima Solovjova je symbol rudé pěticípé hvězdy pro Rusko důležitý, protože je těsně spjat s jeho dějinami. Komunistům se proto nelíbí, že jej pro komerční účely využívají i zahraniční firmy - některé i ze zemí, jež na Moskvu uvalily mezinárodní sankce. Komunistická strana federace se proto chystá poslat dopis premiérovi Dmitriji Medveděvovi a požádat ho, aby se zasadil o ochranu symbolu.
