Reklama
Reklama

Spravedlnost


„Považuji za absurdní, aby to ČT po radních vymáhala, když radní v dané záležitosti mimo jiné postupovali v souladu s právním názorem renomované právní kanceláře,“ odmítá Pavel Matocha pochybení během odvolávání dozorčí komise Rady ČT.
„Považuji za absurdní, aby to ČT po radních vymáhala, když radní v dané záležitosti mimo jiné postupovali v souladu s právním názorem renomované právní kanceláře,“ odmítá Pavel Matocha pochybení během odvolávání dozorčí komise Rady ČT.
„Považuji za absurdní, aby to ČT po radních vymáhala, když radní v dané záležitosti mimo jiné postupovali v souladu s právním názorem renomované právní kanceláře,“ odmítá Pavel Matocha pochybení během odvolávání dozorčí komise Rady ČT.

„Jako ještě půl mega?“ Údajnou nahrávku radních ČT už řeší státní zástupci

Před pár dny se bývalý předseda Rady ČT u soudu přiznal, že v roce 2024 vyrazil do Karibiku slavit šedesátiny Pavla Tykače na pozvání miliardářovy manželky Ivany. Tím ale účinkování Pavla Matochy před spravedlností neskončilo. Státní zástupce otevřel kauzu nahrávky, která údajně zachycuje hlasy Matochy a radního Romana Bradáče debatující spolu způsobem, jenž může naznačovat korupční jednání.

Ivana Tykač
Ivana Tykač
Ivana Tykač

„Na letišti bylo letadlo a do toho jsem nasedl.“ Tykač vzala radního ČT do Karibiku

Když v roce 2024 slavil uhlobaron Pavel Tykač 60. narozeniny, na ostrově Svatý Bartoloměj v Karibiku se objevil i Pavel Matocha, tehdejší místopředseda Rady ČT. Nyní před pražským soudem vypověděl, že na luxusní oslavu jej pozvala miliardářova manželka Ivana Tykač. Matocha přitom odmítl, že by Tykač či kdokoliv jiný jeho rozhodování v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize ovlivňoval.

Christa Pike is escorted from Knox County Criminal Court in Knoxville, Tennessee
Christa Pike is escorted from Knox County Criminal Court in Knoxville, Tennessee
Christa Pike is escorted from Knox County Criminal Court in Knoxville, Tennessee

Dvě dávky smrtící látky nestačily. Příběh ženy, která čekala třicet let na popravu

Ve středu večer měla Christa Pikeová zemřít. Padesátiletá Američanka po třiceti letech v cele smrti dostala dvě dávky smrtícího pentobarbitalu. Ty ji ale nezabily a ona skončila v nemocnici. Pikeová byla odsouzená za brutální vraždu z roku 1995. Její dětství bylo podle odborných posudků poznamenané zneužíváním, fyzickým násilím a zanedbáváním.

Reklama
Mengele se nechvalně proslavil brutálními lékařskými experimenty na vězních.
Mengele se nechvalně proslavil brutálními lékařskými experimenty na vězních.
Mengele se nechvalně proslavil brutálními lékařskými experimenty na vězních.

Záhada návratu šíleného zločince. Země odtajnila spisy k Mengelemu

Švýcarská federální zpravodajská služba ve čtvrtek zveřejnila 200stránkovou zprávu o nechvalně proslulém nacistickém válečném zločinci Josefu Mengeleovi, německém lékaři známém jako Anděl smrti kvůli provádění hrůzných lékařských experimentů na vězních v Osvětimi. Informovala o tom agentura AP.

Podle soudce Afghánec svým činem reagoval na situaci v muslimských zemích a chtěl zabít náhodné lidi. „Obžalovaný (na snímku) tím chtěl provést bohulibý čin a dokázat Alláhovi, sobě samému a své rodině, že je dobrým muslimem,“ dodal soudce.
Podle soudce Afghánec svým činem reagoval na situaci v muslimských zemích a chtěl zabít náhodné lidi. „Obžalovaný (na snímku) tím chtěl provést bohulibý čin a dokázat Alláhovi, sobě samému a své rodině, že je dobrým muslimem,“ dodal soudce.
Podle soudce Afghánec svým činem reagoval na situaci v muslimských zemích a chtěl zabít náhodné lidi. „Obžalovaný (na snímku) tím chtěl provést bohulibý čin a dokázat Alláhovi, sobě samému a své rodině, že je dobrým muslimem,“ dodal soudce.

Afghánec najel do davu a zabil dva lidi, aby ukázal, že je dobrým muslimem. Dostal doživotí

Na doživotí poslal ve čtvrtek německý soud do vězení 25letého Afghánce, který loni v únoru v Mnichově najel do odborářské demonstrace a zabil dva lidi. Zároveň soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v tamním právním řádu prakticky znemožňuje propuštění z vězení po 15 letech. Útok se odehrál den před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference a deset dní před parlamentními volbami.

Reklama
Mass crossings of migrants on foot and by sea from Morocco into Spanish territory, in Ceuta
Mass crossings of migrants on foot and by sea from Morocco into Spanish territory, in Ceuta
Mass crossings of migrants on foot and by sea from Morocco into Spanish territory, in Ceuta

Dále do Evropy! Maročané mají přesný plán, jak se dostat ze španělské Ceuty

Může migrant po podání žádosti o azyl v Ceutě legálně vycestovat do pevninského Španělska? Ano. Rozhodl o tom v červenci 2020 a v dubnu 2021 španělský Nejvyšší soud. Pokud dorazí do přijímacího střediska a podá žádost o azyl, spouští se plnohodnotný právní proces. A i když Maročané azyl téměř nikdy nedostanou, podání žádosti jim čistě právně otevírá cestu na pevninu.

Reklama
ilustrační foto
ilustrační foto
ilustrační foto

Hygienici nemohou chtít údaje o očkování jen po telefonu, rozhodl soud

Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech, kteří odmítli povinné očkování, pokud nejsou splněny zákonné podmínky. K prolomení mlčenlivosti nestačí ani to, že hygienická stanice takový postup neformálně doporučí po telefonu, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).

Trump's trial in E. Jean Carroll defamation case
Trump's trial in E. Jean Carroll defamation case
Trump's trial in E. Jean Carroll defamation case

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou podle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl, a když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.

Google
Google
Google

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur za zneužívání Androidu

Soudní dvůr EU potvrdil ve čtvrtek rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (sto miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.

Vláda Andreje Babiše si prezidenta Petra Pavla nepřála na summitu NATO. A udělala pro to nejeden krok.
Vláda Andreje Babiše si prezidenta Petra Pavla nepřála na summitu NATO. A udělala pro to nejeden krok.
Vláda Andreje Babiše si prezidenta Petra Pavla nepřála na summitu NATO. A udělala pro to nejeden krok.

Pečlivě nachystaná „sabotáž“. Jak Babišova vláda plánovala zablokovat prezidenta

Byl to skoro perfektní plán. Odložit rozhodnutí o podobě delegace na summit NATO co nejdále, jak to jen jde, omezit prezidentovi čas na protireakci a v klidu si odletět do Ankary, než rozhodne Ústavní soud v případě kompetenční žaloby. A případně sebrat hlavě státu vítr z plachet tím, že mu dovolí odjet na Valné shromáždění OSN. Jenže to nevyšlo – podle soudu vláda musí vzít Pavla na summit NATO.

Reklama
Václav HAVEL   Miloš ZEMAN    - jednání
Václav HAVEL   Miloš ZEMAN    - jednání
Václav HAVEL   Miloš ZEMAN    - jednání

„Choval se nevychovaně a neslušně.“ Zeman se soudil s Havlem o to, co prezident může

Může prezident rozhodovat sám, nebo mu do toho může mluvit vláda? Otázka, kterou nyní řeší Ústavní soud (ÚS), není v české politice žádnou novinkou. Jen několik hodin poté, co vrcholní soudci Petru Pavlovi otevřeli cestu na summit NATO, označil Miloš Zeman verdikt za důkaz jejich podjatosti. Právě on přitom před 26 lety hnal kvůli podobnému sporu k Ústavnímu soudu Václava Havla. A prohrál.

Někdejší jihokorejský prezident Jun Sok-jol (na snímku při příchodu k soudu) vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po jeho vyhlášení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
Někdejší jihokorejský prezident Jun Sok-jol (na snímku při příchodu k soudu) vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po jeho vyhlášení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
Někdejší jihokorejský prezident Jun Sok-jol (na snímku při příchodu k soudu) vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po jeho vyhlášení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Jihokorejský exprezident má za mřížemi strávit celkem 30 let

Jihokorejský soud uložil v pátek exprezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že v říjnu 2024 vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci téhož roku. Za podíl na operaci dostal 30 let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama