Stávková pohotovost v OKD se rozšíří z Dolu Paskov na celou těžební společnost, a to na neomezenou dobu. Důvodem je nejasná situace v OKD. OKD má existenční problémy, těžba je pro firmu kvůli klesajícím cenám uhlí ztrátová i přes zavádění úsporných opatření. V tomto týdnu také změnila majitele.
Nástupem nové průmyslové revoluce jsou ohroženi všichni zaměstnanci s nízkou kvalifikací, které lze snadno nahradit strojem. Podle dokumentu Národní iniciativa Průmysl 4.0 na digitalizaci doplatí hlavně úředníci, řidiči automobilů a pokladníci. Naopak bát se nemusí manažeři nebo lékaři.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek představil studii Národní iniciativa Průmysl 4.0. Analyzuje, jak jsou tuzemské firmy a úřady připraveny na takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci, a shrnuje, co vše bude v rámci "inovačního skoku" nutné udělat. Konkrétnější údaje a odhady, například jak kvůli stále většímu počtu pracujících robotů vzroste nezaměstnanost, ale dokument neobsahuje.
Nařízení vlády nyní stanovuje dvě minimální mzdy, zaměstnanci s invalidním důchodem mají o 600 korun měsíčně méně. "Je to přímá diskriminace," říká veřejná ochránkyně práv. Ministerstvo práce - nezávisle na podnětu ombudsmanky k Ústavnímu soudu - slibuje sjednocení sazeb.
Odboráři Dolu Paskov vyhlásili stávkovou pohotovost. Rozhodl o tom dnes závodní výbor, oznámilo Sdružení hornických odborů OKD na svých internetových stránkách. Odbory žádají vyřešení sociálního programu pro propouštěné horníky smírem do 30. dubna. Důl, který má téměř 1700 zaměstnanců, chce OKD letos zavřít. Důvodem pro vyhlášení stávkové pohotovosti jsou podle odborářů kroky, kterými vedení OKD směřuje k uzavření dolu, aniž ale vyhlásilo jeho útlum. Kvůli tomu zatím nebyl vyhlášen ani sociální program. Ten na dole platil už v roce 2013, kdy OKD původně oznámilo, že důl zavře. Poté se ale firma dohodla se státem o prodloužení těžby a sociální program byl pozastaven.
Místo pošťáků sedí na poštách dealeři Československé obchodní banky. Zaměstnanci pošty demonstrovali proti politice svého vedení.
Zaměstnanci České pošty demonstrují v Praze proti pracovním a mzdovým podmínkám ve firmě. Asi 40 demonstrantů se kolem půl dvanácté vydalo z Hlavního nádraží směrem na Václavské náměstí a odtud Jindřišskou ulicí před sídlo České pošty v ulici Politických vězňů. Akci pořádá Nezávislé odborové sdružení pracovníků České pošty SOS-21, vadí jim tlak na zaměstnance kvůli uzavírání pojistek či prodeji doplňkového zboží. Vedení pošty považuje protest za neoprávněný.
Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.
Už na jaře se inspektoři práce vydají kontrolovat, jestli firmy platí ženám a mužům za stejnou práci stejné peníze. Inspekci ke kontrolám přesvědčila ombudsmanka Anna Šabatová. Prokazování ale bude obtížné.
Podle průzkumu Hays Czech Republic plánuje 37 procent tuzemských zaměstnanců v tomto roce změnit práci, dalších 40 procent výpověď nevylučuje. Díky ekonomickému oživení už se lidé tolik nebojí říct si o lepší podmínky. Jako benefit poskytují firmy nejčastěji stravenky, mezi lidmi ale výrazně stoupá zájem o více volna a pružnější pracovní dobu.
Z údajů Eurostatu vyplývá, že Češi za hodinu vyrobí 71,4 procenta toho, co za stejnou dobu zvládne průměrný zaměstnanec v Evropské unii. Důvodem jsou podle odborníků přílišné zaměření na výrobu součástek, neefektivita, prostoje, nedostatek inovací a oslabená koruna. Kvůli nižší produktivitě přitom Češi pracují déle než Němci nebo Švédové.
Justice by měla postupovat individuálně a zohledňovat konkrétní okolnosti, vyplývá z dnešního nálezu Ústavního soudu. Soudci přitom odkázali na nový občanský zákoník, podle kterého není výkonná moc oprávněná limitovat soudy v přiznávání spravedlivé a dostatečné náhrady.
Vědci se obávají, že během několika následujících desetiletí nahradí stroje většinu zaměstnanců. Nezaměstnanost se podle jejich odhadů bude pohybovat až na padesáti procentech. Lidstvo by se mělo na tuto výzvu včas připravit. Inteligentní stroje už se totiž nebudou omezovat jen na jednoduchou manuální práci, ale brzy zvládnou téměř každé odvětví lidské činnosti. Důkazem jsou například humanoidní roboti, kteří zvládají i administrativní práci.
Podíl nezaměstnaných osob vzrostl v lednu na 6,4 procenta z prosincových 6,2 procenta, před rokem ale dosahoval 7,7 procenta.
Mladá blondýnka z Kalifornie opustila stabilní práci, aby se vrhla do nejistého podniku, který jí ale za pár let začal vydělávat slušné peníze. Dnes má tato blogerka na kontě 50 procestovaných států, na Instagramu ji sleduje přes 130 tisíc lidí a práci v kanceláři od devíti do pěti si už nedokáže představit.
Stále více států uvažuje, že otestuje model nepodmíněného základního příjmu. Zastánci jednotné dávky pro všechny vyzdvihují větší svobodu, transparentnost, jistotu a spravedlnost. Kritici se naopak obávají, že lidé ztratí motivaci k práci. Veřejné finance je podle nich navíc nutné k podobným experimentům nejprve stabilizovat.
Takzvaný index mizérie hodnotí ekonomiku nejen podle růstu (HDP), ale také třeba podle nezaměstnanosti, inflace nebo úrokových sazeb. Česko je podle amerického profesora páté nejlepší v Evropě a čtrnácté na světě (chybí ovšem ještě data ze Švýcarska). K podobnému výsledku došel i ekonom společnosti Deloitte David Marek.
České nemocnice hlásí citelný nedostatek zdravotních sester. Některé kvůli tomu musí omezit péči o pacienty. Ministerstvo zdravotnictví teď plánuje zkrátit vzdělávání některých sester tak, aby mohly dříve do práce. Náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová ale v rozhovoru přiznává, že problémem jsou i nízké výdělky, kvůli kterým sestry často zdravotnictví opouštějí a jdou raději dělat lépe placenou práci.
Zatímco v prvních letech po vzniku samostatné České republiky (1993) se počet pracujících ve věku 15 až 24 let pohyboval kolem 800 tisíc, v dalších letech klesal až k 300 tisícům v roce 2015. Důvodem jsou mimo jiné změny v českém vzdělávacím systému, který se vyznačuje přechodem k úplnému střednímu a zejména vysokoškolskému vzdělávání. Motivace mladých Čechů k práci je v tuzemsku nižší než ve většině jiných evropských zemí.
Těžební společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark to dnes řekl na jednání karvinského zastupitelstva, informovala Česká televize. Podle Ekmarka by doly měly mít do roku 2018 zhruba 5000 lidí. Představitelé Moravskoslezského kraje trvají na tom, že útlum dolů by měl být postupný.
