Armádní plánovači chtějí dosáhnout toho, aby Češi byli akceschopní a odolní třeba i v situaci, jaká o víkendu nastala v Londýně. Vojáci plánují v případě ohrožení do obrany státu zapojit co nejvíce lidí, chtějí proto spolupracovat s myslivci, skauty či kynology. Materiál, který počítá se zvýšením obranyschopnosti země s pomocí civilistů, schválila v pondělí vláda.
Nový americký prezident během nedávné návštěvy v Bruselu znovu vyzval členské státy NATO, aby na obranu dávaly doporučená 2 procenta svého HDP. Čeští i alianční odborníci ale připomínají, že nejde o jediný důležitý parametr a jeho mechanické plnění může být spíše matoucí. "Jako vojenský analytik mám se dvěma procenty HDP na obranu problém. Nic totiž neříkají o tom, zda jsme dosáhli či nedosáhli vytyčených obranných schopností," tvrdí děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, generál František Mičánek. V USA se navíc vyrábí většina zbraní, které by armády členských zemí Aliance z většího rozpočtu nakupovaly.
Pokud se na narůstající krizi v některém z regionů světa nereaguje včas a nebezpečí konfliktu se dlouho bagatelizuje, nic s ní potom neudělá ani nejsilnější politicko-vojenské uskupení světa, jakým je Severoatlantická aliance (NATO), tvrdí v druhé části rozhovoru s Aktuálně.cz František Štěpánek, exšéf české vojenské rozvědky a bývalý generální konzul v Turecku.
Český ministr obrany jednal se svým americkým protějškem o zvyšování obranného rozpočtu a o zakázce na nákup 12 vrtulníků pro českou armádu.
"Vlastním jednáním jsme se v NATO ocitli v pozici partnera, který ztrácí v očích spojenců důvěryhodnost," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek, o malých českých výdajích na obranu. Ti členové Aliance, kteří na svou obranu platí doporučené částky - 2 procenta HDP -, se podle něj k Česku podle toho i chovají. "Investice do obrany se ale hlavně vyplatí i české vědě a vývoji nových technologií," dodává Bělobrádek.
Bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita, uvádí Trump ve zprávě k rozpočtu, který předkládá Kongresu. Na obranu chce přidat 54 miliard dolarů na příští rok, jinde naopak navrhuje masivní škrty. Výrazně šetřit se má třeba na zahraniční pomoci nebo při ochraně životního prostředí.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Severoatlantická aliance zůstává pro USA základním kamenem transatlantické vazby, prohlásil v centrále NATO v Bruselu nový americký ministr obrany James Mattis. Jeho středeční setkání s kolegy z ostatních členských států je první schůzkou představitele nové americké administrativy Donalda Trumpa se zástupci ostatních zemí aliance. Podle Mattise je spravedlivým požadavkem, aby všichni, kdo mají užitek z nejlepšího systému obrany na světě, také nesli odpovídající podíl nutných nákladů. Také zdůraznil, že spojenci NATO musí zvýšit své výdaje, jinak by USA mohly "upravit" své závazky k alianci.
Česko příští rok vyšle do sil NATO v Litvě své vojáky. Fungovat budou pod německým velením. Jednotka bude součástí bojového uskupení NATO, jehož cílem je odstrašit Rusko a demonstrovat odhodlání Severoatlantické aliance bránit všechny své členy. Kromě Litvy budou podobné mnohonárodnostní jednotky taky v Estonsku, Lotyšsku a Polsku.
Pro NATO je teď nejdůležitější, aby členské země zvyšovaly výdaje na obranu. V úterý to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V roce 2016 se výdaje na obranu celkově zvýšily u evropských spojenců a Kanady o 3,8 procenta. "Spojenci musí v tomto úsilí ale pokračovat. Musíme udělat víc. Nejdůležitější věcí (pro Alianci) je v tomto uspět," zdůraznil šéf NATO. Stoltenberg ve středu v Bruselu poprvé přijme nového amerického ministra obrany Jamese Mattise. Nový americký prezident Donald Trump si už několikrát stěžoval na spojenecké státy, které nevydávají dost peněz na obranu. USA do rozpočtu Aliance přispívají nejvíce.
"Jako země obklopená aliančními partnery si můžeme lehce myslet, že se nás konflikt na hranicích NATO hned bezprostředně nedotkne," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz armádní generál Petr Pavel. Varuje ale před přílišným optimismem. Jen ty členské státy, které podle něj reálně a dlouhodobě investují do vlastní obrany, se v případě nouze dočkají podpory ze strany Aliance. Generál Pavel v létě 2018 pravděpodobně končí ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO. Prezidentské ambice podle svých slov nemá, svoji budoucnost vidí mimo politiku.
Americký prezident Donald Trump má pravdu, když chce, aby členské země Severoatlantické aliance zvýšily výdaje na obranu na dohodnutou úroveň dvou procent HDP. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to řekl litevský ministr obrany Raimundas Karoblis. "Místo pochybností a obav ohledně nové americké administrativy potřebujeme s panem Trumpem spolupracovat. Oni taky potřebují spojence," dodal Karoblis. Trump se poprvé sejde se spojenci v NATO na zasedání aliance v Bruselu koncem května.
Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce uspořádat referendum o vstupu své země do Severoatlantické aliance. Prezident to řekl v rozhovoru, který zveřejnil německý list Berliner Morgenpost. Zájem o členství dává Kyjev najevo už od převratu v roce 2014, členské státy Aliance se ale k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě. Porošenko německým novinám řekl, že zatímco před čtyřmi lety podporovalo členství Ukrajiny v NATO 16 procent obyvatel, nyní je to 54 procent. "Pokud se Ukrajinci (v referendu) vysloví pro členství, pak udělám vše pro to, abychom toho dosáhli," řekl prezident. O datu referenda se nezmínil.
Zatímco politici i odborníci debatují o sporné novele zákona o Vojenském zpravodajství, která by měla dát tajné službě větší pravomoci k ochraně kyberprostoru, potvrdilo ministerstvo zahraničí, že se stalo terčem hackerského útoku, možná ze strany Ruska. Podle ministra obrany Martina Stropnického by vojenští zpravodajci v tomto případě zasahovali, kdyby už novela byla platná. Jak Stropnický, tak šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun v rozhovoru pro Aktuálně.cz odmítají kritiku, že by nový zákon byl zneužitelný. Lepší ochrana sítí je podle nich i naší povinností vůči NATO.
Český prezident Miloš Zeman se může dočkat od nového prezidenta USA vytouženého přijetí v Bílém domě, pokud Česko začne plnit někdejší sliby a neplněné závazky vůči NATO. "Dali bychom tím najevo, že bereme vážně spojenecké závazky, vztah se Spojenými státy a nepokukujeme někam jinam. Pokud ale bude český prezident posílat milostné dopisy do Pekingu a myslet si, že to vyváží úsměvy směrem k Donaldu Trumpovi, fungovat to nebude," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz USA Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a současný ředitel Knihovny Václava Havla.
Podle Angely Merkelové by měly státy EU zvýšit spolupráci v obraně a bezpečnosti, protože není zaručeno, že vztahy s USA zůstanou neměnné. Německá kancléřka to řekla během návštěvy Belgie a Lucemburska. Sice nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa přímo nezmínila, zjevně ale odkazovala na jeho vyjádření z kampaně, že zváží přehodnocení závazků USA v rámci NATO. Uvedla také, že lepší ochrana vnějších hranic EU je podle ní předpokladem pro spravedlivější rozdělování uprchlíků v unii. Zároveň ale vyzvala k trpělivosti se státy, které migranty přijímat nechtějí.
Britský ministr obrany Michael Fallon je připraven spolupracovat se svým budoucím americkým kolegou na snížení napětí s Ruskem. Západní státy si ale podle něj musejí být vědomy toho, že Rusko není jejich rovnocenným partnerem, nýbrž strategickým soupeřem. Fallon to řekl stanici BBC. "Jsem připraven spolupracovat s novým (americkým) ministrem obrany Jimem Mattisem... na snížení napětí s Moskvou a, jak už jsem řekl, pokračovat ve spolupráci s Ruskem na tom, jak se přiblížit k urovnání v Sýrii," řekl britský ministr. "To ale neznamená brát Rusko jako rovnocenného (partnera). Rusko je pro nás na Západě strategický protivník, to si musíme uvědomit," zdůraznil zároveň.
Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 60 miliard. Vláda ale sklidila kritiku za výdaje na armádu i za špatně směřované investice. O nich mluvil ve svém úvodním projevu k poslancům prezident Miloš Zeman. Opozici vadil schodek v době, kdy může být rozpočet přebytkový.
Podle plánu, který má Evropská komise dnes zveřejnit, chce Brusel po členských státech, aby zařadily ve výdajích na zbrojení nejvyšší rychlost. V rámci nového Evropského obranného fondu chce masivně investovat do obrany kyberprostoru, nejmodernějších válečných lodí a dronů. Reaguje tak na zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa a nejistotu ohledně americké role v rámci NATO.
