Americké zásoby protiraketových střel nemusí v případě války s Čínou vydržet ani první dny konfliktu. Šokující analýza konzervativního think-tanku Heritage Foundation upozorňuje, že USA mají méně než desetinu záchytných střel k vedení dlouhodobého vysoce intenzivního konfliktu s Pekingem. Aby Američané tento kritický problém vyřešili, museli by investovat přes sto miliard dolarů.
Do voleb každý rok. Takovým heslem se zřejmě řídí Hynek Blaško, bývalý příslušník Československé lidové armády. Z ozbrojených sil generálmajor odešel před 14 lety a jeho jméno se pravidelně objevuje mezi volenými kandidáty. On sám je potvrzením toho, jak se lidé se zkušenostmi z vojska – někdy úspěšně, jindy ne – pokoušejí získat politický vliv. Posledním z této řady je Karel Řehka.
Americký prezident Donald Trump na konci července začal couvat od slibu udělit Kyjevu licenci na výrobu raket do obranného systému Patriot. Ukrajinští představitelé tvrdí, že problém mohl být vyřešen už dávno. O stejné povolení totiž žádali už před dvěma lety předchozí americkou vládu: z Washingtonu však tehdy bez jakéhokoliv vysvětlení dorazilo strohé „ne“.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán v pátek v saúdském hlavním městě Rijádu podepsaly obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Česko a Izrael chtějí proměnit dlouholeté politické partnerství v ještě užší ekonomickou spolupráci. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přivezl do Tel Avivu rekordní českou podnikatelskou delegaci, kterou přímo na místě doprovázel i deník Aktuálně. Řeč přišla na české zapojení do poválečné obnovy Gazy či obrannou spolupráci. Tečka za cestou byla Macinkova schůzka se šéfem Mosadu.
Právě skončený summit NATO v Ankaře přinesl posun v podpoře Kyjeva i nečekané diplomatické manévry. Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) čekají Ukrajinu v oblasti obranyschopnosti „spíše optimistické zítřky“. Aliance se totiž dohodla na masivní finanční injekci, která má v následujících dvou letech dosáhnout až 70 miliard eur.
Právě skončený summit NATO v Ankaře přinesl posun v podpoře Kyjeva i nečekané diplomatické manévry. Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) čekají Ukrajinu v oblasti obranyschopnosti „spíše optimistické zítřky“. Aliance se totiž dohodla na masivní finanční injekci, která má v následujících dvou letech dosáhnout až 70 miliard eur.
Současná flotila amerických letounů včasné výstrahy (AWACS) bude v Evropě nahrazena švédskou alternativou. Agentuře Reuters to sdělily čtyři zdroje obeznámené se situací. Tento krok přitom může poškodit vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten sice po Evropě požaduje, aby více zbrojila, ale zároveň chce, aby spojenci v NATO nakupovali od amerických zbrojovek.
Bývalý premiér Mirek Topolánek svým typicky svérázným způsobem glosuje vleklé spory vlády Andreje Babiše s prezidentem, které předcházely summitu NATO v Ankaře. „Nikoho už vlastně nezajímá, o co na summitu NATO jde, s jakým mandátem vláda na summit jede a jak chce obhájit neobhajitelnou obrannou politiku ČR,“ říká.
Je to jen pár dnů, co se na konci května uzavřela éra Jiřího Šedivého na ministerstvu obrany. Vysoce postavený úředník a diplomat se zkušenostmi z NATO či Evropské obranné agentury se v pořadu Spotlight tvrdě pustil do vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli hrátkám s českými obrannými výdaji. „To je prostě ostuda,“ reaguje Šedivý na slova Marka Rutteho, generálního tajemníka NATO, který na Prahu ukázal.
Je to jen pár dnů, co se na konci května uzavřela éra Jiřího Šedivého na ministerstvu obrany. Vysoce postavený úředník a diplomat se zkušenostmi z NATO či Evropské obranné agentury se v pořadu Spotlight tvrdě pustil do vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli hrátkám s českými obrannými výdaji. „To je prostě ostuda,“ reaguje Šedivý na slova Marka Rutteho, generálního tajemníka NATO, který na Prahu ukázal.
Moderní bojiště se proměňuje rychleji, než si mnozí připouštějí. Přesto část evropských armád dál plánuje budoucí konflikty optikou minulých válek. Jako by se nic zásadního nezměnilo. „Domnívám se, že to bude jiné,“ říká Pavel Bulant, výrobní ředitel výrobce dronů U&C UAS. Opírá se přitom o konkrétní zkušenosti z ukrajinské fronty, kde obě strany den za dnem testují nové způsoby vedení války.
Norsko se rozhodlo připojit k francouzskému programu pokročilého jaderného odstrašení, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle norského premiéra Jonase Gahra Störea, s nímž ve středu Macron v Paříži podepsal novou obrannou dohodu, k tomuto kroku Oslo přistoupilo kvůli bezpečnostní situaci v Evropě. V době míru v Norsku nebudou rozmístěny žádné jaderné zbraně, doplnil Störe.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony. Informovala o tom agentura Reuters nebo server RBK, podle něhož zákon nyní zamíří do horní komory parlamentu a poté k podpisu prezidenta. Bezpilotní letouny posílá do Ruska Ukrajina, která se brání ruské invazi.
Ve chvíli, kdy Andrej Babiš ve středu kritizoval ministra Jaromíra Zůnu za to, že novou koncepci armády nepřipravil dobře a přepracovat bude muset i rychlost náboru, na pražském Žižkově se řešilo podobné téma. Vojáci i akademici diskutovali o tom, jak brannou povinnost a vůbec návrat obyvatel do obrany Česka zpružnit. I proto, že ozbrojené síly se už bez většího zapojení veřejnosti neobejdou.
Ruská invaze na Ukrajinu přiměla evropské státy masivně zbrojit. Jak se Evropa a hlavně její východní křídlo připravuje na možnou válku? Jaké jsou hlavní problémy této přípravy a kdo dokáže na krize reagovat nejrychleji? O tom v pořadu Spotlight News Aktuálně.cz hovoří Martin Sklenár, expert na obranu z nevládní organizace GLOBSEC a bývalý slovenský ministr obrany.
Na začátku týdne hosté Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla debatovali o bezpečnosti východního křídla NATO. Estonsko, Lotyšsko a Litva i kvůli své traumatické historické zkušenosti dramaticky zvyšují výdaje na obranu, zatímco v Česku se závazky k Severoatlantické alianci staly vnitropolitickým bojem a jádrem sporu mezi vládou a prezidentem.
Jedním z hlavních motivů, proč premiér Andrej Babiš chce, aby nová nemocnice v pražských Letňanech byla vojenská, je patrně nadbíhání Severoatlantické alianci. Praha má totiž dlouhodobě problém s výdaji na obranu a tato miliardová investice by je mohla navýšit. Jenže spojenci po Česku žádný nový armádní špitál nežádají. Samo vojsko navíc dlouhodobě řeší, co s prázdným zařízením v Orlických horách.
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP. Podle NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v nedělním videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP, dodal Babiš. Expremiér Fiala to ovšem obratem popřel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v sobotu podepsali v Aténách dohodu o prodloužení spolupráce v obraně svých zemí, která podle agentury DPA obsahuje také klauzuli o vzájemné pomoci v případě útoku na některého ze signatářů. Oba lídři rovněž zdůraznili, že jde o součást úsilí o vojensky a zahraničněpoliticky nezávislejší Evropskou unii.
