Ibrahim Nahhas se narodil v Sýrii, díky studiím se ale před čtrnácti lety dostal do Česka, kde nakonec zůstal. Jeho nejbližší rodina stále žije v Sýrii. "Zahřálo mě vidět, jak jde otec po hlavním náměstí v Aleppu a oslavuje pád tyrana Asada," líčí Nahhas dramatické dění z posledních dnů v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Konec režimu syrského prezidenta označuje za historický okamžik.
V Maďarsku se v posledních letech usadily tisíce Němců, hlavně penzistů. Nalákalo je tam levné bydlení a nízké životní náklady. Pro některé je ale tato země podle analytiků i jich samých přitažlivá ještě něčím dalším - tvrdou protiimigrační rétorikou premiéra Viktora Orbána.
Dočasné pozastavení práva na azyl, které chystá polská vláda Donalda Tuska, se má týkat lidí, kteří nelegálně překročí hranici s Běloruskem poté, co je k ní dopraví běloruské úřady. Napsala to v úterý agentura DPA s odvoláním na šéfa Tuskova kabinetu Jana Grabiece.
Francií otřásá vražda devatenáctileté ženy, která se přelila i do sporů na politické scéně. Ze zabití studentky je podezřelý dvaadvacetiletý Maročan, kterého úřady plánovaly ze země vyhostit. Krajní pravice teď volá po zpřísnění imigračních pravidel.
"Jedná se o kontroverzní a velmi závažný krok i z toho důvodu, že může mít dopad na celoevropskou azylovou politiku," říká analytička Institutu mezinárodních studií UK Zuzana Lizcová k tomu, že Německo v noci na pondělí kvůli nelegální migraci rozšířilo kontroly na svých hranicích. "Spolková vláda vyslala občanům jasný signál," dodává expertka k tomu, jak se rozhodla migrační problematiku řešit.
Nejvyšší belgická představitelka pro migraci v pondělí kritizovala Maďarsko za hrozbu, že v odvetě za politiku Evropské unie pošle do Bruselu konvoj autobusů s migranty, a uvedla, že v takovém případě budou migranti zastaveni na hranicích. Maďarská vláda uvedla, že svůj plán zdarma poskytnout žadatelům o azyl jednosměrnou jízdenku do Bruselu myslí vážně.
Německo zavádí přechodné kontroly na všech pozemních hranicích. V pondělí to potvrdila ministryně vnitra Nancy Faeserová. Již dříve během dne o tom informovala agentura DPA, podle níž je cílem opatření snížit počet případů nelegální migrace a zvýšit vnitřní bezpečnost Německa, především s ohledem na možné ohrožení islamistickým terorismem a organizovanou kriminalitu.
"Jestli mohou něco ovlivnit? Absolutně ne. Jsou ve stranách, které nemají vliv," říká na konto kritiků EU, kteří podle ní jen chrlí internetové příspěvky, aniž by odváděli konkrétní práci, bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. Naráží hlavně na SPD a kriticky se staví i vůči novým spojencům Andreje Babiše. "Jde o strany, které jdou proti zájmům České republiky," varuje.
Jedním z nejspornějších odkazů amerického prezidenta Donalda Trumpa, rozdělování rodin uprchlíků na hranici s Mexikem, se zabývá nový film Errola Morrise. Oscarový dokumentarista jej tento týden představil na benátském festivalu.
Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil v pátek mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni, a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Tálibán. První letadlo s 28 deportovanými přistálo v pátek v Kábulu po necelých šesti hodinách letu.
Německá vláda se po teroristickém útoku v Solingenu rozhodla změnit migrační a azylové podmínky a také rozšířit zákazy nošení zbraní včetně nožů na veřejnosti. Ve čtvrtek o tom informoval deník Bild, podle kterého chce vláda připravit o azylovou ochranu například ty, kteří do vlasti jezdí na dovolenou.
Pavel Blažek se obává, abychom se nestali "stádem uměle totožných, vykořeněných a bezpohlavních ovcí". Podivuhodné, když trend je u nás i jinde na Západě přesně opačný.
Němci po teroristickém útoku v Solingenu, při němž člen Islámského státu zavraždil nožem tři lidi, opět řeší téma migrace. Zabíjel uchazeč o azyl, který měl být deportován, ale nakonec se tak nestalo. Opoziční strany chystající se na zářijové volby ve východním Německu vyzývají ke změně migrační politiky.
Šestadvacetiletý Syřan se přiznal k útoku nožem v německém Solingenu na pátečních Oslavách různorodosti. Při nich zabil tři lidi a dalších osm zranil. Vyšetřující soudce Spolkového soudního dvora v Karlsruhe na něj vydal zatykač kvůli podezření z členství v teroristické organizaci Islámský stát (IS) a z trojnásobné vraždy.
Vražda tří dívek z minulého týdne v Southportu na severu Anglie odstartovala násilnosti namířené proti migrantům a muslimům. Policie v mnoha městech zasahovala proti lidem, kteří útočili na hotely s žadateli o azyl, mešity nebo obchody patřící přistěhovalcům. Policisté zatkli po celé zemi přes 400 lidí.
Anglická policie v neděli večer zasahovala proti skupině lidí, kteří zaútočili na hotel ve městě Tamworth u Birminghamu, v němž jsou ubytováni migranti. Přes den se podobný incident odehrál i ve městě Rotherham na severu Anglie. Násilnosti odsoudil premiér Keir Starmer, který na pondělí svolal zasedání vládní komise pro mimořádné události Cobra. Podle BBC News bylo o víkendu zatčeno přes 150 lidí.
Do Evropské unie každoročně proudí miliony lidí, z nichž mnozí tu chtějí zůstat. V roce 2022 tvořili cizinci ze zemí mimo EU pět procent všech obyvatel sedmadvacítky, celkem jich bylo 24 milionů. Unie se snaží zaměřit na talentované mladé lidi a jejich kvalifikaci dále zvyšovat, aby se mohli rychle zapojit do pracovního života. I tak se ale migranti potýkají s chudobou a vyšší nezaměstnaností.
Nová britská vláda nechá propustit na kauci poslední migranty, kteří měli být deportováni do Rwandy. Píše to v neděli server BBC News. Nový labouristický premiér Keir Starmer označil opatření prosazované konzervativci za fígl a dal najevo, že v něm nechce pokračovat.
Český zástupce u Soudního dvora EU Jan M. Passer připouští, že soudci budou moci potrestat Česko - nebo jiný stát - za případný nedostatek solidarity se státy, jež budou čelit migrační vlně. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje také zřejmě nejslavnější český spor před soudem, v němž se paradoxně vůbec nerozhodlo.
Na veřejnou debatu v Česku cílí informační operace, jejichž cílem je omezit pomoc Ukrajině, vyplývá z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) za loňský rok. K migraci uvedla, že Česká republika je pro běžence z Blízkého a Středního východu nadále především tranzitní zemí.
