Nejvyšší soud v Evropské unii odmítl žalobu Slovenska a Maďarska proti povinným kvótám na přijímání uprchlíků. Podle Soudního dvora EU bylo jejich odhlasování zeměmi unie v souladu s právem. Česko, Polsko a Maďarsko se jimi odmítají řídit a hrozí jim žaloba.
Trumpův ministr spravedlnosti Jeff Sessions ohlásil zrušení programu, který umožňoval legalizovat pobyt migrantů žijících v USA od dětství. Donald Trump na Twitteru naznačil, že další úpravu pobytu těchto lidí nechá na Kongresu. "Kongrese, připrav se na svou práci - DACA!" napsal v úterý americký prezident na Twitter. Jeff Sessions ten samý den potvrdil, že program ruší. DACA je zkratka označující program zavedený za předchozího prezidenta Baracka Obamy v roce 2012. Umožňoval lidem, kteří přišli do USA se svými rodiči jako děti, získat každé dva roky obnovitelnou ochranu před vyhoštěním a pracovní povolení. V současnosti ho využívá asi 800 000 migrantů, většina z nich je z Mexika.
Německo v dohledné době nezruší pohraniční kontroly. V sobotu zveřejněném rozhovoru s listem Rheinische Post to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Již v květnu ministerstvo vnitra dalo na vědomí, že ukončení kontrol na vnitřních hranicích zemí schengenského prostoru kvůli migrační krizi zatím nepřipadá v úvahu. "V dohledné době nemůžeme hraniční kontroly odvolat," řekla Merkelová. Na dotaz, zda k takovému postupu dostala souhlas Evropské komise, odpověděla, že tento vrcholný unijní orgán je otevřený vůči německým argumentům.
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal Evropskou unii o uhrazení poloviny nákladů na stavbu plotu, který Maďarsko vybudovalo na svých jižních hranicích, aby zabránilo ilegálnímu pronikání migrantů na své území. Podle úřadů výdaje činily kolem 800 milionů eur (21 miliard korun). V pátek to napsala agentura AP. Orbán tvrdí, že ploty postavené v roce 2015 chrání nejen Maďarsko, "nýbrž celou Evropskou unii proti záplavě ilegálních migrantů". Evropa podle něj potřebuje projevit solidaritu s maďarským úsilím ochránit hranice, a ne jen s Řeckem a Itálií.
Emmanuel Macron, Angela Merkelová, Paolo Gentiloni a Mariano Rajoy se v pondělí shodli, že opatření proti nelegální migraci je nutné provádět už v Africe. Na proces by podle nich měla v Nigeru a Čadu dohlížet uprchlická agentura OSN, která by identifikovala uprchlíky, kteří mají skutečný nárok na azyl, a těm by umožnila legálně a bez rizika přijet do Evropy.
"Bez různorodosti je tenhle regál docela nudný," nechali zaměstnanci hamburského supermarketu Edeka ceduli u regálů se zahraničním zbožím zejících prázdnotou. Řetězec se takto rozhodl reagovat na rasistické zločiny z poslední doby a obecnou protiimigrační náladu v Německu.
Polsko a Maďarsko nezmění svůj odmítavý postoj ke kvótám na přerozdělování migrantů. Ve středu to vlády obou zemí vzkázaly Evropské komisi. Ta koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. "Toto řešení je špatné a ohrožuje bezpečnost," uvádí se podle agentury DPA v odpovědi, kterou země zaslaly komisi.
Nová málo známá skupina podle zdrojů agentury Reuters brání lodím s běženci vyplout z Libye do Evropy. Stočlennou ozbrojenou skupinu, jež působí polooficiálně, prý tvoří policisté, vojáci i civilisté. Mimo jiné provozuje vlastní středisko, kde zřejmě zadržuje stovky běženců. Organizace působí polooficiálně až nelegálně. Jeden ze zdrojů si myslí, že organizace by chtěla získat uznání a finanční podporu od vlády v Tripolisu. Činitel z tamního ministerstva vnitra ale na žádost o komentář neodpověděl.
V souvislosti s odchodem Velké Británie z Evropské unie si stále více lidí myslí, že členství v unii jejich zemi přináší spíše výhody než nevýhody. Vyplývá to z průzkumu, který v osmi státech EU - včetně Česka - uspořádala německá nadace Friedrich-Ebert-Stiftung. Nejvíce si členství v osmadvacítce cení Němci - 64 procent, což je oproti roku 2015 nárůst skoro na dvojnásobek. V Česku vzrostl počet stoupenců EU za poslední dva roky ze 13 na 25 procent.
Neúspěšní žadatelé o azyl v Německu by mohli letos podat až 200 tisíc žalob. V roce 2015 se přitom jejich počet pohyboval kolem 50 tisíc. Soudy jsou kvůli neustále rostoucímu počtu žalob na pokraji svých kapacit. "Lze říci, že situace je dramatická. Soudy praskají ve švech," řekl předseda Svazu německých správních soudců Robert Seemüller. Jediným řešením je podle něj zvýšení počtu zaměstnanců správních soudů - soudců i pomocného personálu.
Instruktor potápění Jonathon Di Cecco zachytil sépie, které každoročně v červnu migrují mimo pobřeží Austrálie. V tomto období si také tito zvířecí tvorové vybírají partnery a rozmnožují se. Potápěči se tak podařilo zachytit námluvy a "flirtování" těchto živočichů. „Bylo to poprvé, co jsem migraci viděl, ale vždy to bylo na mém seznamu přání,“ komentoval zážitek Di Cecco.
Více než 600 000 vysídlených obyvatel Sýrie se letos vrátilo do svých domovů, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Potvrzuje se tak podle ní trend rostoucího počtu navrátilců. IOM ale zároveň upozornila, že po humanitární stránce situace v zemi ještě není přijatelná. Loni se za celý rok vrátilo domů 685 000 Syřanů. Podle mluvčí IOM Olivie Headonové ale situace v zemi není nijak růžová, protože v jiných oblastech naopak bylo letos donuceno své domovy opustit téměř 809 000 lidí. Podle IOM mířily dvě třetiny vracejících se osob na sever Sýrie do oblasti Aleppa, kde ustaly boje poté, co území dobyly syrské vládní jednotky s podporou ruského letectva.
Španělsko se dostává do popředí zájmu migrantů z Afriky. Jejich počet se letos oproti stejnému období loňského roku ztrojnásobil a přiblížil se počtu lidí směřujících do Řecka. Informovala o tom Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle ní se do Španělska do letošního srpna dostalo přes Středozemní moře 8385 přistěhovalců, zatímco do Řecka 11 713. Důvodem této změny může být přesvědčení mezi migranty, že cesta na Iberský poloostrov je bezpečnější. Loni ve stejném období do Španělska dorazilo přes moře téměř 2500 lidí, do Řecka přes 160 000. Prudký pokles přílivu lidí do této země umožnila dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem.
Na základě barvy pleti a lámané angličtiny prý zastupitel usoudil, že by rodina procházející se po Hodoníně mohla být v Česku nelegálně. Po městské policii proto požadoval, aby totožnost tří cizinců prověřila. Na svém Facebooku pak nabádal ostatní, aby se chovali stejně jako on. "Strážníci musí reagovat na každý podnět a situaci posoudit. Nelze ale usuzovat, že budeme bezmyšlenkovitě kontrolovat každého turistu s batůžkem," řekl ředitel hodonínské městské policie Jindřich Vašíček. Starosta Hodonína Milan Lúčka jeho chování odsoudil a od zastupitele se distancoval.
Úředníci zpracovávající žádosti o azyl podle nevládních organizací často jednají při dotazování homosexuálních běženců s nedostatkem zdrženlivosti. Uprchlíci se pak bojí náležitě vypovídat a mohou tak pozdržet či ohrozit to, aby jim byl udělen uprchlický status, a vystavit se tak riziku násilné deportace.
Ale nejsou to mainstreamoví novináři, kdo má problém přijmout nepříjemná fakta.
S komunisty bych vládu nejmenovala, nejsou ale o moc horší než ANO, říká zpěvačka a aktivistka Jana Yngland Hrušková, která oznámila prezidentskou kandidaturu. Euro je nebezpečná záležitost, pokusila bych se o vystoupení z Evropské unie. Stejně jako Trump bychom měli zavřít hranice, dodává.
Během deseti dnů Francie na severu země otevře dvě střediska pro uprchlíky. Střediska se mají nalézat ve vnitrozemí, asi 90 kilometrů od Calais, a dohromady nabídnou 300 míst. Právě region v okolí Calais čelí novému přílivu migrantů, kteří doufají, že se jim podaří překročit kanál La Manche a usadit se v Británii. Zatímco v Calais a okolí přibývá migrantů, vláda se obává, aby znovu nevznikly divoké utečenecké tábory, jako bývala "Džungle" u Calais, kde žily tisíce běženců.
Kdyby nebylo přistěhovalců, museli bychom si je vymyslet. Je před volbami.
Architekta české migrační politiky Tomáše Haišmana v polovině července nahradila jeho dlouholetá zástupkyně Pavla Novotná. Po dvaceti letech na ministerstvu vnitra, kde dlouhé roky rozhodoval o osudech všech migrantů v Česku, čeká Haišmana vysoký diplomatický post na Balkáně. Na podzim se stane chargé d’affaires v Kosovu.
