lidská práva

Sacharovovu cenu dostal bloger, jemuž Saúdové za údajnou urážku islámu vyměřili 1000 ran bičem

Raíf Badáví je zakladatelem webových stránek Free Saudi Liberals a v roce 2012 byl za údajnou urážku islámu odsouzen k desetiletému trestu vězení a 1000 ranám bičem. Na Sacharovovu cenu, kterou Evropský parlament od roku 1988 oceňuje osoby nebo organizace zasazující se za lidská práva a svobody, ho navrhly poslanecké kluby socialistů, konzervativců a Zelených. Předání ceny se uskuteční 16. prosince. Předseda europarlamentu vybídl Saúdskou Arábii, aby Badávího propustila a ten si mohl cenu vyzvednout.

Šabatová o detenčním táboře a o schůzce s Chovancem

Šabatová: Personál v Bělé je laxní, za špatné podmínky může vedení i Chovanec

Ombudsmanka Anna Šabatová kritizuje podmínky panující v detenčním táboře pro migranty v Bělé-Jezové. Sešla se i s ministrem vnitra Milanem Chovancem. "Zařízení není kvalitně vedeno. Ministr přislíbil, že se situace zlepší," říká ombudsmanka v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě Chovanec přitom tvrdí, že zařízení v Bělé je vhodné pro rodiny s dětmi a že podmínky tam "byly vždy humánní". Jen několik dní po Šabatové kritizoval Česko kvůli uprchlíkům i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Ve čtvrtek uvedl, že Česká republika systematicky porušuje lidská práva migrantů.

Tok migrantů do Česka podle Chovance klesl. Ministr bude o situaci uprchlíků jednat s ombudsmankou

Policie v posledních dnech zadržela pět či sedm lidí, kteří nelegálně překročili hranice České republiky. Informoval o tom ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že počet migrantů výrazně klesl. V pořadu TV Prima také hovořil o podmínkách v detenčních zařízení a označil je za odpovídající 21. století. V souvislosti s kritizovaným centrem v Bělé – Jezové se hodlá příští týden sejít s ombudsmanskou Annou Šabatovou.

Po anexi Krymu se vše zhoršilo, lidé byli donuceni k emigraci, říká členka Pussy Riot

Ruské úřady velmi často nerespektují zákony, ale čas od času je možné je k tomu donutit, říká v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Respekt Marija "Máša“ Aljochinová. Sama je k tomu donutila jen díky podpoře svého týmu a finanční pomoci, za něž si pořídila dobré advokáty. Po anexi Krymu se podle ní situace na poli lidských práv v Rusku zhoršila.

Matka chce zachránit syna, jehož chtějí Saúdové ukřižovat. O pomoc žádá i Obamu

"Je hlavou tohoto světa a může zasáhnout a mého syna zachránit... A nás by zachránil od velké tragédie," prohlásila Nusra Ahmadová. Jejímu synovi Alimu bylo pouhých 17 let, když byl před téměř čtyřmi lety zadržen na šíitských demonstracích ve městě Katíf na východě země. Protestující požadovali stejná náboženská práva, jako mají většinoví sunnité.

Zaorálek: Sami Čínu k dodržování lidských práv nedonutíme. Česko může být vzorem pro jiné země

Ministerstvo zahraničí připravilo aktualizovanou koncepci lidských práv. Nově se v ní klade důraz i na sociální práva, která jsou podle ministra Lubomíra Zaorálka stejně důležitá jako ta politická. "Máte lidi, kteří nemají základní práva v sociální oblasti," říká k tomu šéf diplomacie. Česko podle něj nebude ustupovat z důrazu na lidská práva, postoj je ale nutné přizpůsobit aktuální situaci. I proto vidí Zaorálek jako jedinou šanci, jak přimět Čínu k dodržování lidských práv, aby spolu západní státy spolupracovaly.

Cenu Václava Havla získala Ljudmila Alexejevová, nejznámější ruská obránkyně lidských práv

Mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva ve Štrasburku získala dlouholetá bojovnice za lidská práva v Rusku Ljudmila Alexejevová. Ta ve svém projevu vyjádřila politování nad tím, že se Kreml podle ní "čím dál více vrací k sovětské praxi." Alexejevová je v současnosti nejznámější ruskou obránkyní lidských práv. V mládí opustila slibnou akademickou kariéru a připojila se k sovětskému disidentskému hnutí. V 70. letech byla nucena emigrovat do USA, po roce 1989 se vrátila do Ruska. V roce 1996 se stala předsedkyní obnoveného Moskevského helsinského výboru. Cenu Václava Havla za lidská práva uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Přípravy evidence tržeb se zasekly. Bez zákona nelze vypisovat soutěže, říká Sobotka

Ministerstvo financí pozastavilo přípravy zavedení elektronické evidence tržeb. Sněmovnou dosud neprošel příslušný zákon, podle premiéra Sobotky tak není možné vypisovat soutěže. Normu, kterou mají poslanci znovu řešit příští týden, kritizuje pravicová opozice. Podle vlády ale zákon omezí šedou ekonomiku a přinese zhruba deset až dvanáct miliard ročně. Sobotka rovněž v nedělním televizním vystoupení zkritizoval dohodu ruského Gazpromu a jeho západních partnerů o rozšíření plynovodu Nord Stream. Plán podle něho destabilizuje Ukrajinu.