Po pěti letech se českým vědcům podařilo objevit model léku, který má v laboratorních podmínkách slibné výsledky léčby genetického onemocnění zvaného Angelmanův syndrom. Aktuálně je s nemocí diagnostikováno 80 lidí v Česku a celosvětově jím trpí 500 tisíc osob. Asociace genové terapie (Asgent) vyhlásila veřejnou sbírku, která má shromáždit peníze na dokončení výzkumu.
Vědci z pražského Ústavu organické chemie a biochemie vyvinuli nové molekuly, které snižují chuť k jídlu. Chrání také mozek před Alzheimerovou chorobou. Odborníci teď zjišťují, proč látka tímto způsobem působí a jak se do mozku dostává.
Češi stále častěji berou antidepresiva a nárůst užívání je vidět hlavně mezi mladými. "Spousta z nás může fungovat i bez léků, když se zamyslíme nad tím, co děláme," říká farmaceutická asistentka Martina Lachnittová, která o svých zkušenostech píše na blogu Deník holky z lékárny.
Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn a tento týden se vrátil do Česka. Uvedl to server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo.
"Máme třetí nejnižší ceny v Evropě. Pro globální dodavatele je pak poměrně jednoduchá volba, kam zamířit," popisuje jeden z důvodů, proč Česko bojuje s nedostupností některých léků, expert na lékařskou informatiku Pavel Kubů. Teď třeba chybí důležitý lék na léčbu letních angín, co s tím? A jak s nedostupností léků bojovat? Promění problém do budoucna i to, jak se v České republice léčí?
"Léčit a přinášet svědectví." To je motto, které stálo u zrodu jedné z největších humanitárních a zdravotnických organizací na světě. Lékaři bez hranic, kteří na mise jezdí už více než půl století, se ho drží dodnes. Nyní se rozhodli v šestidílném seriálu zdokumentovat příběhy pacientů, které stihl krutý osud.
"Jednoznačně nejvýznamnější problematickou látkou je u nás alkohol a vždycky bude. U asi 1,3 milionu Čechů lze jeho užívání považovat za rizikové," popisuje adiktolog Aleš Kuda, jaká závislost v Česku dominuje. Na vzestupu je ale jiná a podle něj daleko nebezpečnější věc - lidé totiž stále častěji nadužívají léky. Jak takovou závislost poznat a jak se léčí? A proč jde o velmi náročnou léčbu?
Zápaly plic způsobené bakteriemi, které v poslední době ve větších počtech u dětí zaznamenali v Číně, se podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka objevily i v Evropě. Česko proto prověřuje dostupnost typu antibiotik, která na ně účinkují. Novináře chce informovat za týden na tiskové konferenci.
V pořadníku na léky mají Češi běžně přichystaných až deset pilulek na každý den. Užívání takového množství je ale často zbytečné, a v některých případech dokonce nebezpečné. Lékaři nepotřebné léky nevysazují a jejich vedlejší účinky řeší předepsáním dalších, tvrdí internisté. Pacienti se podle nich mají o svůj zdravotní stav více zajímat a nebrat nařízení lékařů jako nevratné.
Ačkoli v Česku žije přibližně 80 tisíc lidí s epilepsií, jedno z nejčastějších neurologických onemocnění stále vyvolává předsudky. Ty se nevyhýbají ani dětem. Navzdory tomu, že podle odborníků většina žáků prochází úspěšnou léčbou, čelí nemocní na základních školách vyloučení z kolektivu i šikaně. Není výjimkou, že učitelé odmítají děti brát na výlety nebo podat nouzové léky.
Problém s výpadky dodávek léků není v Evropě a potažmo v Česku ničím novým. V odborných kruzích se o něm začalo diskutovat zhruba před deseti lety v souvislosti s rostoucí spotřebou léčiv. Toto téma ale zůstávalo stranou pozornosti vlád i veřejné diskuse. Teprve minulá zima přinesla změnu. Způsobila ji flagrantní nedostupnost široce rozšířených léků jako penicilin nebo léky proti dětské horečce.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v České republice. Začít by mohla během roku či roku a půl, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. S nedostatkem některých antibiotik včetně penicilinu se Česko potýká několik měsíců.
Výrobci léků dodají na podzim do Česka o stovky tisíc balení penicilinových antibiotik meziročně víc. Půjde až o dvojnásobek. Budou i statisícové zásoby dětských sirupů na horečku a na bolest. Ty byly loni na podzim také nedostatkové. S výpadky dodávek antibiotik se Česko i další země potýkají už od konce loňského roku.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) od loňského podzimu tvrdí, že situace na trhu s léky se stabilizuje. Antibiotika ale pořád chybí. Válek přitom již několikrát sliboval zajištění dodávek, mluvil o vyřešení situace do poloviny května, čekal třeba i na zlepšení počasí. Aktuálně.cz přináší přehled ministrových výroků týkajících se chybějících léků.
Penicilinových antibiotik bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) na podzim dostatek. Výrobci podle něj přislíbili dodat do konce září 130 tisíc balení tabletových antibiotik, dalších 170 tisíc balení dodají do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, v září bylo předepsáno 45 tisíc balení tablet a 14 tisíc balení sirupů, uvedl.
“Nedostatek léků, jak se posledních deset měsíců projevuje, je něco, na co si musíme zvyknout. Starost bychom si měli ale dělat s tím, že dojde něco úplně zásadního,” říká bývalý prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Chybějící penicilin v lékárnách lze podle něj snadno nahradit. Čím? Co si v lékárně nikdy nenechat prodat? A jak se liší přístup k lékům v Česku a v Africe?
Situace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, hlavní výrobce totiž přerušil dodávky základního penicilinu.
