Už více než milion Ukrajinců uprchlo podle odhadů OSN do zemí Evropské unie kvůli ruské invazi a bombardování svých měst. Většina z nich proudí skrze metropoli západní Ukrajiny - Lvov. Symbolem velké uprchlické vlny se stalo jeho vlakové nádraží, které je nyní svědkem lidského utrpení, ale taky malých zázraků. Jedním z nich je devítiletá Jaroslava Žuňová.
Satelitní snímky americké společnosti Maxar zachycují, jak se proměnilo území Ukrajiny od začátku ruské invaze. Ukazují zničené obytné domy a mosty ve městě Černihiv na severu země i dlouhé kolony automobilů u hraničních přechodů se sousedními státy. Ve městě Sukači nedaleko Kyjeva fotografie odhalily obří kráter, který v zemi zůstal po bombardování ruskými vojsky.
„Často se ozývají sirény a výbuchy. Boje se odehrávají v severním okolí města, mají podobu ojedinělých střetů. Lidé vědí, že sem Rusko posílá další vojenskou techniku, nikdo ale přesně neví, jaké plány Vladimir Putin má a kdy rozhodující pokus zmocnit se metropole přijde,” popisuje situaci v Kyjevě reportér Deníku N Jan Moláček.
Pád Kyjeva do jednoho až čtyř dnů, rychlé obsazení klíčových ukrajinských letišť a základen a rozmístění ruských vojáků s předáním moci do rukou proruských politiků. Zhruba takto viděli ruskou invazi na Ukrajinu mnozí analytici ve dnech, kdy začala. Válka ale trvá už skoro týden a nic z toho se nestalo. Je navíc možné, že takové plány mělo i ruské vedení v Kremlu a nyní hledá řešení.
Z Ukrajiny už před válkou uprchlo podle OSN přes půl milionu lidí, každým dnem jich však přibývá. Na hraničních přechodech, kde Ukrajinci až desítky hodin čekají na přesun z bombardovaných měst do bezpečí, se tvoří dlouhé fronty. Jsou v nich hlavně ženy a děti. "Tátu jsme tam museli nechat," říká se slzami v očích šestiletý Mark Gončaruk, jehož otec musel jako většina mužů na Ukrajině zůstat.
Ukrajinský muzikant Andrij Khlyvnyuk ještě nedávno koncertoval s populární funk rockovou kapelou BoomBox. Nyní si v ulicích Kyjeva se zbraní v ruce prozpěvuje lidové písně. Přidal se totiž k jednotce civilní obrany, která město od minulého čtvrtka chrání před ruskou invazí.
Boje na Ukrajině stále pokračují. Ruská armáda pomalu postupuje dál a ostřeluje velká města. O Kyjev i Charkov se svádí těžké boje, ale ukrajinská vláda je má stále pod kontrolou. Delegace obou stran se schází na ukrajinsko-běloruské hranici, zatímco Minsk zvažuje, že do války na pomoc Kremlu vyšle i vlastní jednotky. Jaká je momentální situace na bojišti?
„Ukrajinská armáda očekává, že Rusové se budou snažit vzbudit paniku a chaos, aby zvýšili tlak na prezidenta Zelenského. Podle Vladimira Putina už měla být válka vyhraná, ale nedaří se to,” říká z Kyjeva reportér VOXPOT Vojtěch Boháč. „Pohled z Česka je možná trochu zkreslený, přímo v centru Kyjeva se nebojuje, ruská armáda se nedostala dokonce ani k okrajovým zastávkám metra,” dodává.
Když Kreml chystal přepadení Ukrajiny, používal jako jeden z argumentů dějiny. Aktuálně.cz přináší překlad eseje amerického historika Timothyho Snydera nazvané Normálnost kyjevských dějin - trocha historie nám může pomoci nahlédnout za mýty, která odkrývá manipulace, jichž se Moskva při výkladu dějin z ideologických a politických důvodů dopouští.
Ukrajina druhým dnem čelí vpádu ruských vojsk. Ukrajinské jednotky svádějí na mnoha místech země tvrdé boje. Hlášeny jsou stovky mrtvých na obou stranách. Podle ukrajinských úřadů je nyní hlavním cílem ruské invaze Kyjev. Podívejte se na sestřih dramatických momentů z bojů po celé Ukrajině od začátku invaze.
Sledujte aktuální záběry z centra Kyjeva. V případě nefunkčního videa klikněte na odkaz níže.
Reportér Aktuálně.cz Martin Novák a šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka komentují první den válečného konfliktu na Ukrajině.
Mnoho Ukrajinců už v noci na čtvrtek nespalo. Při pohledu z hotelu bylo vidět, že se v oknech ve městě svítí.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Koho by někdy napadlo, že poletí do Kyjeva jako do válkou ohrožené metropole. A na Ukrajinu coby země, na jejíchž hranicích čeká už skoro dvousettisícová armáda, která může dostat rozkaz k útoku.
"Co vy na Západě pořád blázníte s tím ruským útokem? My tady o ničem nevíme," říká kyjevská právnička Kaťja Andrejevová. "V tom hlavním městě je panika, co? Tady je úplný klid," krčil rameny o dva dny později v Mariupolu na východě Ukrajiny majitel obchodu s řemeslným pivem Andrej Pomazan. Frontová linie s proruskými separatisty je přitom od města vzdálená jen pár desítek kilometrů.
Živé vysílání zpravodajské agentury Reuters z kyjevského náměstí Nezávislosti (známého též jako Majdan) ve středu "obohatil" dron s transparentem. V odpoledních hodinách se v záběru najednou objevil bezpilotní letoun nesoucí karton s nápisem “Prodám garáž” s telefonním číslem ruské ambasády v Kyjevě. Totožnost lidí, kteří si v živém vysílání udělali z ruských diplomatů legraci, zatím není známá.
Drama kolem ruského obklíčení Ukrajiny nebere konce. Americké zpravodajské zdroje explicitně opakují, že invaze může nastat "kdykoli", a Kyjev zuří. Cení si klíčové podpory USA, cítí se ale jako fackovací panák v nepřehledné velmocenské hře, která nebere ohled na skutečné životy Ukrajinců.
Ukrajinci jsou na ruské vyhrožování a pohyb ruských vojsk blízko hranic zvyklí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hennadij Maksak. V Kyjevě žádná panika není a lidé nepočítají s tím, že by se v metropoli objevila ruská armáda, dodává pracovník nevládní organizace Prism, která sídlí v Kyjevě a zabývá se analýzami zahraniční a bezpečnostní politiky Ukrajiny.
Severoatlantická aliance může Kyjevu nabídnout bezpečnostní garance. Ty politické a hospodářské by mu ale měla poskytnout unie. Zatím toho bohužel není schopna.
