Policii důvěřuje 72 procent lidí v Česku, nejvíc za 22 let, ukázal průzkum agentury STEM. V roce 1997 to byla čtvrtina. Armádě podle průzkumu věří 75 procent a městské policii 59 procent lidí. Od loňského průzkumu důvěra ke všem bezpečnostním institucím vzrostla. Severoatlantické alianci důvěřuje 60 procent dotázaných, což je proti loňsku také zvýšení.
Tento rok je nárůst lidí, kteří se na nás obrací, opravdu extrémní, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hana Regnerová, ředitelka Modré linky, která pomáhá lidem v krizové situaci. Letos na podzim oslaví už 25 let existence. Za tu dobu se proměnila. Kromě klasických telefonních hovorů například poskytuje i možnost s psychology chatovat. "Je to pro lidi přístupnější, snadněji se otevřou a svěří. Není tam bariéra hlasu, při volání se kolikrát stydí mluvit třeba o intimních problémech," říká.
Šmejdi. Dokument Sylvie Dymákové vzbudil v roce 2013 ve společnosti mimořádný ohlas. Skrytou kamerou zmapovala nekalé praktiky na předváděcích akcích. Reakcí byla novela zákona o ochraně spotřebitele a třeba města začala zakazovat podomní prodej. Zdálo se, že se šmejdy je konec. Jenže jak ukazuje nový dokument režisérky Šárky Maixnerové Obchod s důvěrou, šmejdi tu jsou stále, a to v dokonalejších formách, virtuálnější - přesunuli se do call center či na internet. A hlavně jsou stále dva kroky před legislativou.
Důvěra veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana v květnu mírně klesla. Věří mu 49 procent oslovených, což je o tři procentní body méně než v dubnu. Klesla i důvěra ve vládu, věří jí 41 procent dotázaných. Nejvyšší důvěře se i nadále těší obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění v ústavní instituce, které vypracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu propadla na nejnižší úroveň za téměř tři roky. Oproti dubnu klesla o 1,4 bodu na hodnotu 95,7. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Níž byla důvěra naposledy v červenci roku 2016. V květnu klesla meziměsíčně důvěra podnikatelů, zatímco u spotřebitelů stoupla. Meziročně se důvěra v hospodářství snížila mezi podnikateli i spotřebiteli. Pokles důvěry v českou ekonomiku je podle analytiků způsoben především obavou ohledně dalšího vývoje v zahraničí.
Lidovcům se nepodařilo prosadit na úterní odpolední schůzi sněmovny bod, aby se poslanci zabývali personálními změnami ve vládě. Proti zařazení bodu shromáždilo hnutí ANO 29 podpisů, takže podle jednacího řádu se nemohlo o návrhu lidovců ani hlasovat. Už dopoledne předseda lidovců Marek Výborný oznámil, že lidovci vyzvou vládu, aby znovu požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Žádná jiná strana však jejich návrh nepodpořila.
Je u nás pevně zabydlený strach z chyb, děti se je bojí dělat, chyba je přitom obrovský stavební materiál. Když děti pochopí, že chyba není ostuda, mají do života vyhráno, míní učitelka ZŠ Petřiny - sever Petra Šubrtová, loni oceněná v soutěži Global Teacher Prize. Základem je důvěra, vychovává děti k zodpovědnosti a samostatnosti, hlídáme je v každé volné chvíli, ve Finsku ale vyběhnou děti ven a tam na ně dohlíží jeden člověk, líčí.
Z čelných představitelů státu věří lidé nejvíc prezidentu Miloši Zemanovi a předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Ani jim však nedůvěřuje nadpoloviční většina obyvatel Česka. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného míněné Akademie věd (CVVM).
Zeman se ve sněmovně vyhnul palčivým problémům Česka, držel se vysněného, nereálného programového prohlášení a zasel povinnou dávku nenávisti.
Sněmovna bude jednat o vyslovení důvěry koaliční vládě ANO a ČSSD pod vedením premiéra Andreje Babiše ve středu 11. července. Termín schůze navrhl organizační výbor předsedovi dolní komory Radku Vondráčkovi (ANO), který jednání sněmovny svolá. Poslanci se na něm sejdou v 09:00. Vondráček je rovněž předsedou organizačního výboru. Prezident Miloš Zeman jmenoval druhou Babišovu vládu ve středu ráno. Podle ústavy musí kabinet předstoupit před poslance s žádostí o důvěru do 30 dnů. První Babišova jednobarevná vláda ANO důvěru sněmovny v polovině ledna nezískala. Hlasovali pro ni jen poslanci hnutí.
Rok a půl trvalo svého času sestavování vlády v Belgii. Je to anomálie.
Kabinet Andreje Babiše je přesto podle průzkumu CVVM hodnocen lépe než před rokem vláda Bohuslava Sobotky.
Je to historická chvíle, řekl Miroslav Kalousek: "Poprvé od listopadové revoluce žádá o důvěru nejen bývalý aktivní komunista, agent StB, ale i trestně stíhaný premiér, a to nejen českými, ale i evropskými úřady."
Nebudeme podporovat rozmar muže, který chce mít jako rukojmí občany České republiky, říká Pavel Bělobrádek před jednáním o podpoře menšinové vlády. Piráti chtějí zařadit do programu ještě před vyslovení důvěry vládě hlasování o vydání Andreje Babiše i Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. KDU-ČSL, ČSSD, STAN, Piráti, TOP 09 ani ODS menšinovou vládu nepodpoří.
Celkový dojem zatím je: téhle vládě by se odcházelo opravdu těžko. Makací masáž funguje jako její sebepotvrzování.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si u veřejnosti podle průzkumu CVVM pohoršil, věří mu 37 procent lidí namísto dubnových 43 procent. Spolu s lídrem ČSSD Lubomírem Zaorálkem je zároveň druhým nejméně důvěryhodným politikem. Nejvíce lidí stále věří Martinu Stropnickému. Naopak nejčastěji vyjadřují nedůvěru předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi.
Po předchozím propadu důvěry veřejnosti v prezidenta jeho popularita opět stoupla. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nyní Miloši Zemanovi důvěřuje 48 procent lidí, což je o sedm procentních bodů více než v květnu. Po vládní krizi Zeman 14 procent ztratil, nyní se mu polovinu zklamaných obyvatel podařilo získat zpět na svou stranu. Mírně si polepšila také vláda, kdy důvěra v ni vzrostla o tři procenta na 26 procent. Nejvyšší podporu mají tradičně starostové a obecní zastupitelstva.
Poslankyně ČSSD Marie Benešová podepsala návrh komunistů na svolání schůze sněmovny kvůli vyslovení nedůvěry vládě. "Podepsala jsem, protože si myslím, že je to agónie, která se zbytečně protahuje. Tato vláda již nemá šanci nic vyřešit. Jen se nesnášejí a dělají si skrčky," řekla deníku Právo Benešová. Rovněž uvedla, že se jedná pouze o její osobní rozhodnutí. "Já se klidně rozpustím, mně je to jedno. Já na mandátu nelpím," dodala. Poslankyně už dříve informovala, že svou politickou kariéru končí a znovu se o post ve sněmovně ucházet nebude.
Rumunská vláda se zatím měnit nebude. Ustála v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Informují o tom tamní média. Sociálnědemokratický kabinet momentálně čelí kritice za to, že se pokusil omezit trestní postih některých korupčních činů. Kvůli tomu se po celém Rumunsku konaly masové demonstrace – největší od pádu režimu Nicolae Ceaușesca v roce 1989. Lidé na nich požadovali rezignaci vlády. Ta ale hlasování bez větších problémů ustála, v parlamentu má totiž 60procentní většinu. Ve hře je tak nyní akorát demise ministra spravedlnosti Florina Iordacheho. Toho rumunský prezident Klaus Iohannis viní ze zapříčinění politické krize.
Důvěra ve vládu, Sněmovnu i Senát v lednu rostla. Naopak si pohoršil prezident, který nenavázal na prosincovém vzestupu a klesl na 53 procent. Dlouhodobě nejvyšší důvěře Čechů se těší starostové a obecní zastupitelstva. V lednu jim opět vyjádřily důvěru více než tři pětiny dotázaných. Hejtmani a krajská zastupitelstva se těšili stejné důvěře jako vláda, důvěryhodní byli pro 42 procent dotázaných.
