Válku fotit nejel. Přesto jsou jeho fotografie upřímným dokumentem o životě lidí, kteří si válku nevybrali, ale přesto v ní musejí žít. Snímky Jiřího Turka z Afghánistánu, vystavené v pražské Leica Gallery, nejsou fotožurnalistickým dokumentem z válečné zóny, ale kladou si za cíl ukázat běžné každodenní radosti a strasti lidí, kteří žijí v oblasti zničené nekonečnými konflikty, boji a násilím.
Při vojenských akcích na Ukrajině dokázal ruský prezident Vladimir Putin doposud před domácím publikem úspěšně skrývat oběti z řad vojáků. Po spuštění masivní invaze už to možné nebude. Kreml proto hraje s jinak pasivními Rusy riskantní vabank, píše v analýze Josef Pazderka.
Animovaný dokument Utéct vypráví skutečný příběh afghánského uprchlíka, který daleko od vlasti hledá místo, kde by se zase cítil jako doma. Film zabývající se všeobecnými tématy může oslovit diváky po celém světě, česká kina ho promítají od uplynulého čtvrtka.
Novozélandská novinářka Charlotte Bellisová podávala zprávy o těžkých podmínkách, kterým matky a jejich malé děti čelí v Afghánistánu. Nyní je tato pětatřicetiletá reportérka sama těhotná a vybrala si afghánskou metropoli Kábul jako dočasný domov, odkud svádí svou bitvu s úřady Nového Zélandu, kam by se ráda vrátila.
Americká armáda musela zveřejnit videozáznam z útoku bezpilotního letounu v jedné z kábulských čtvrtí, při kterém zahynulo deset civilistů včetně sedmi dětí. Pentagon se podřídil zákonu o svobodném přístupu k informacím, který v žalobě uplatnil deník The New York Times.
Téměř před půl rokem z Afghánistánu kvapně odešli američtí vojáci i jejich evropští spojenci a nad státem převzala kontrolu radikální islamistická organizace Tálibán. Od té doby se výrazně zhoršilo postavení žen a dívek, novináři, aktivisté i členové předchozí afghánské vlády jsou stíhání a vražděni. Obyvatele navíc v zimě sužuje hlad.
Do Bílého domu přišel Joe Biden s většinovou důvěrou americké veřejnosti. Řada problémů, z nichž některé převzal od svého předchůdce Donalda Trumpa, jeho pozici ale výrazně zhoršila. Rok 2022 nebude o nic lehčí. V USA pokračuje pandemie covidu a v zahraniční politice musí Biden řešit krizi s Ruskem.
Nafta, která je potřeba pro výrobu kyslíku pro koronavirové pacienty, došla. Stejně tak došly zásoby desítek základních léků. Zaměstnanci stále chodí do práce, i přestože nedostali už několik měsíců zaplaceno. Takový je úděl Afghánsko-japonské nemocnice pro infekční onemocnění, jediného zařízení pro péči o pacienty s covidem-19 pro čtyři miliony lidí, kteří žijí v Kábulu. Píše o tom agentura AP.
"Nemám pocit, že to, co jsme v Afghánistánu vybudovali, byla marná práce. Čekali jsme ale, že se situace v zemi bude pozitivně vyvíjet. Je to strašná deziluze," říká Jan Mrkvička, který od roku 2012 vede humanitární a rozvojovou sekci neziskové organizace Člověk v tísni. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví i o tom, zda lidé na misích někdy vyhoří nebo jak covid ohrožuje rozvojový svět.
Lékaři bez hranic slaví padesáté výročí svého založení. Jejich pracovníci a zdravotníci pomáhají po celém světě nejen v nebezpečných místech postižených živelnými katastrofami nebo válečnými konflikty. Podívejte se na snímky z misí této organizace, oceněné v roce 1999 Nobelovou cenou míru.
Novináři nesmějí být k současnému prezidentovi shovívavější jen proto, že jeho předchůdce byl a je nebezpečný populista. Publikum pozná, když mu média něco tají. A nikdy jim to neodpustí.
Afghánci Ehsanullahovi a jeho ženě se nedávno narodila trojčata. Muž, který pracuje jako dělník na stavbě, říká, že nemá dost peněz, aby rodinu uživil. Nezbývá mu prý nic jiného, než jedno nebo dvě z novorozených dětí prodat. Po ovládnutí země Tálibánem trpí podle OSN hladem téměř 24 milionů lidí, tedy asi 60 % obyvatel. Více než 1 milion afghánských dětí je ohroženo podvýživou.
Knižní paměti Baracka Obamy z prvních tří let v Bílém domě nejsou jen záznamem doby, kdy byl ve funkci, ale zároveň svého druhu i popisem aktuálního dění. Joe BIden má navíc dobré důvody se obávat, že obsahují i předpověď, co ho do roka a do dne čeká.
V Česku v současnosti pobývá přes sto Afghánců evakuovaných v srpnu po převzetí moci extremistickým hnutím Tálibán. Jde o rodiny, jejichž členové na místě spolupracovali s českou armádou. Jak zjistilo Aktuálně.cz, další desítky se chtějí do Česka dostat. Jejich žádosti eviduje tuzemské ministerstvo zahraničí. V tuto chvíli však nepočítá s tím, že by je přijalo.
Z Afghánistánu od srpnového převzetí moci Tálibánem prchají tisíce lidí - zejména do Íránu a Pákistánu. Využívají i pašeráky, protože situace je dle ohlasů zoufalá. Kolabující ekonomika má za následek nezaměstnanost, ale i nedostatek jídla a lékařské péče. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
