Hodiny empatie, nazývané Klassens tid (Čas pro třídu), mají dánské děti jednou týdně po celou dobu povinné školní docházky od šesti do 16 let. Učitelé je považují za stejně důležité jako angličtinu nebo matematiku.
Na hodinových setkáních děti hovoří o problémech, s nimiž se aktuálně potýkají. Třída pak pracuje společně a snaží se nabídnout řešení. Podstatné je, že by nemělo docházet k hodnocení a posuzování ze strany dětí ani učitele - stejně jako je tomu v běžné psychoterapii. Žáci by se tak měli učit vžít se do pocitů ostatních bez hodnotících soudů. Hodiny by měly také posilovat vztahy ve třídě a sloužit jako prevence šikany.
Sedm let v nejšťastnější trojici
Tato koncepce vzdělávacího systému je pravděpodobně jedním z vysvětlení, proč se Dánsko pravidelně řadí mezi nejšťastnější země světa. Podle World Happiness Report, který od roku 2012 "měří" štěstí ve více než 150 zemích světa, se Dánsko sedm let v řadě umístilo mezi třemi nejspokojenějšími státy. V současnosti je druhou nejšťastnější zemí hned za Finskem.
Paralelu mezi způsobem vzdělávání a spokojeností vidí také psychoterapeutka Ibsen Sandahlová. "Třída se snaží respektovat veškeré aspekty problému a společně najít východisko. Problém dítěte se pak stává součástí celé třídy, což je klíčové. Když vás ostatní uznávají, stáváte se osobností," tvrdí.
Na školách funguje také program proti šikaně pro děti mezi třemi a osmi lety, kde žáci hovoří o škádlení a měli by se naučit starostlivosti o sebe navzájem. Podle Sandahlové je empatie mezi spolužáky zajištěna také tím, že dánské školství není založeno na soutěživosti. Více než polovina úkolů se podle ní zaměřuje na rozvoj talentu.