U stolu usedli lidé všech věkových kategorií. Přinesli s sebou třeba koláče, víno, ovoce, sekanou nebo langoše. "Někdo posílal z jednoho na druhý konec stolu takové ty otázkové karty pro hlubší rozhovory, tu a tam někdo muzicíroval. Byla to velmi neokázalá sousedská slavnost. V tom nejlepším slova smyslu," říká jeden z účastníků akce a přiznává, že původně to šel na náměstí "jen omrknout," ale díky atmosféře tam zůstal několik hodin.
Na nově opraveném náměstí s fontánou si lidé mohli popovídat a zároveň se trochu zchladit. "Bylo fajn sledovat, jak ve vodě skotačily děti a postupně se k nim přidávali babičky a dědečci. I dospělí si občas chtějí hrát. Naší jedinou zásluhou bylo to, že jsme tam dali stoly a bílé látky - chtěli jsme, aby se lidé cítili jako někde v Toskánsku," říká šéf spolku Piana na ulici a kavárník Ondřej Kobza.
S myšlenkou dlouhých prostřených stolů přišel Kobza v roce 2020, kdy uspořádal hostinu na Karlově mostě. Od té doby byla ještě dvě podobná setkání, naposledy na Pražském hradě. "Stůl je odvěkým symbolem spojení. Lidé u něj podepisovali smlouvy, žádali o ruku a scházeli se k rodinné večeři. Chceme, aby stůl spojoval i sousedy a obyvatele s jejich městem," vysvětluje a dodává, že v Brně byla specifická atmosféra i díky tomu, že se za zvuku cimbálovky roztančila voda.
"Jak jsem tak ty tancující lidi sledoval, vybavil jsem si Singin' in the Rain od Sinatry. Díky tomu mám v hlavě další nápad. Na Moravském náměstí bych s posvěcením radnice rád vytvořil venkovní tančírnu. Lidé by přišli v plesovém oblečení, vyhrnuli by si nohavice a ve vodě by tančili na takové písně, jako jsou od Sinatry nebo Armstronga."
Na přípravách akce se podílela také radnice a Kávéeska, což je příspěvková organizace městské části Brno-střed, která pořádá kulturní a společenské akce. Žádný oficiální program ale nechystala. K zábavě lidem stačilo jen jídlo a pití, které si sami přinesli. Podívejte se na fotky.
