Tání ledové pokrývky severního pólu nabírá v posledních letech rychlé tempo. Vědci na kongresu Svazu amerických geofyziků (AGU) ve středu upozornili, že úbytek ledovců ještě více podpoří oteplovací trendy.

S ubývajícím ledovým příkrovem je totiž stále větší plocha hladiny moře vystavena slunečnímu záření, následkem čehož se tání plovoucích ledovců stupňuje.

Teploty se však v oblasti výrazně nesníží ani během nadcházejícího zimního období. Vědci vypozorovali, že když slunce zapadá na podzim nad arktickou krajinou, začne oceán uvolňovat do atmosféry teplo naakumulované v létě, čímž se pravidelný zimní pokles teplot oddaluje. Tento fenomén zřejmě povede k tomu, že teplota v Arktidě bude stoupat rychleji než bude ukazovat globální průměr.

Bez arktické „klimatizace" se oteplí rychleji

Poslední výzkumy přednesla na kongresu AGU Julienne Stroevová z amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC), která arktické údaje o teplotách v podzimních měsících v úseku let 2004 až 2008 porovnala s dlouhodobým průměrem posledních třiceti let.

„Za poslední čtyři roky je zde zřejmé rozsáhlé oteplení asi o tři stupně Celsia oproti dlouhodobému průměru. V některých menších oblastech se teploty zvýšily až o pět stupňů, a to právě v oblastech, kde zmizel led," vysvětlila Stroevová.
Podle jejích slov se však prodlužující se teplé období netýká jen Severního oceánu, ale bude mít dopady i na pevnině.

„Arktida funguje ve skutečnosti jako klimatizace severní hemisféry, přijdete-li o mořské ledovce, naruší se tím i běh klimatizace, což ovlivní celkový systém," řekla Stroevová.

Vodstvo nabývá na objemu

Že se rapidní klimatické změny odrazily v poslední době i na pevninském ledu, který může ovlivnit hladinu vodstva, potvrzuje studie amerického geofyzika Scotta Luthkeho z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Užitím moderních satelitních technologií prokázal, že za posledních pět let roztálo v Grónsku, na Aljašce a Antarktidě 1,5 až dva biliony tun ledu.

„Jen několik stupňů Celsia může přerůst v další masové odtávání, následkem čehož se zvýší úroveň moří a oceánské proudy změní směr," řekl na kongresu Luthcke.

Jeho kolega Jay Zwally, který pro studium úbytku ledovců užil obdobné satelitní technologie, uvedl, že jen v Grónsku se od roku 2003 každý rok ztrácí 150 až 160 miliard tun pevninského ledovce, což je dost na to, aby se hladina světových moří zvedala každým rokem o pět milimetrů.

„Nejlepší odhady tvrdí, že úroveň moří se zvedne do konce století o půl metru až metr, jenomže to, co se děje nyní, a to, jak rychle změny probíhají, budí mnohé pochybnosti," dodal Zwally.

Denik.cz