Nový komiks boří tabu kolem ženské sexuality. Přečíst by si ho měli i muži, říká překladatelka

Petra Jansová Petra Jansová
2. 7. 2018 15:20
Ústředním tématem komiksu Ovoce poznání švédské autorky Liv Strömquistové, který do češtiny přeložila Marie Voslařová, je ženský pohlavní orgán a tabu kolem něj. "Zmínila bych například kapitolu, která je celá věnovaná tématu menstruace. Podle mě každá žena nebo dívka alespoň jednou v životě zažila trapas, který s tím je nějakým způsobem spojený, když se objeví krev někde, kde to zrovna nechcete. Když se nad tím ale zamyslíte, říkáte si, proč je vlastně menstruace takový trapas, proč nechceme, aby někdo věděl, že ji máme? Vždyť se není za co stydět. Kdybych měla možnost si knihu přečíst mnohem dřív, třeba bych se tím netrápila," říká Voslařová v rozhovoru.
Foto: archiv Paseka

Komiks Ovoce poznání má bořit mýty a stereotypy. Můžete přiblížit jaké?

Ústředním tématem komiksu je ženský pohlavní orgán a tabu, která kolem něj existují. Sexualita, které se autorka věnuje, je v našem životě velmi důležitá, navzdory tomu okolo ní napříč staletími přetrvává značná nevědomost. Řada dogmat, která jsou vědecky vyvrácená, se v našem podvědomí uchovává dodnes.

Která máte na mysli?

Autorka jich rozebírá hned několik. Já zmíním například to, které se týká ženské sexuality a jejího vnímání. Kniha zmiňuje, že v antice byla ženě na rozdíl od muže přisuzována tělesnost, ve středověku se pak ženám často připisovala chlípnost. V dobách osvícenství naopak žena sexualitu "ztratila" a ženský orgasmus doslova zmizel z knih. Čtenář se může zamyslet, jakou představu získal v našem prostředí, a porovnat ji s tím, co je pravda podle autorky komiksu.

Pro jaký typ čtenáře je podle vás kniha primárně určená?

Nemyslím si, že by to byla kniha určená pouze pro ženy nebo dívky. Po pravdě bych byla moc ráda, kdyby si ji přečetli kluci i muži. Určitým omezením může být podoba experimentálního komiksu, formou se kniha primárně obrací na mladší publikum. Nicméně zajímavé informace přinese každému.

A co konkrétně kniha dala vám?

Zmínila bych například kapitolu, která je celá věnovaná tématu menstruace. Podle mě každá žena nebo dívka alespoň jednou v životě zažila trapas, který s tím je spojený, když se objeví krev někde, kde to zrovna nechcete. Když se nad tím ale zamyslíte, říkáte si, proč je vlastně menstruace takový trapas, proč nechceme, aby někdo věděl, že ji máme? Vždyť se není za co stydět. Kdybych měla možnost si knihu přečíst mnohem dřív, třeba bych se tím netrápila.

Foto: archiv Paseka

Co se kromě menstruace v knize řeší?

Kniha je rozdělena do pěti kapitol. Vedle menstruace se věnuje třeba tématu ženského orgasmu, ženským traumatům spojeným s vlastním tělem nebo zobrazování ženských pohlavních orgánů.

Zobrazování ženských pohlavních orgánů?

Vezmu-li to ve zkratce, dalo by se říct, že vnější ženské pohlavní orgány jsou v naší kultuře zobrazovány zjednodušeně. Mnohdy spíš tak, jako by neexistovaly. Tím pádem pak mohou mít dívky a ženy problémy s tím, jak jejich genitálie ve skutečnosti vypadají, a myslí si, že s nimi není něco v pořádku. Autorka uvádí různé příklady. Jedním z nich je plaketa NASA, která byla vyslána do vesmíru a na níž je celkem realisticky zobrazen nahý muž, ale žena nikoliv. Zřejmě proto, naznačuje autorka, aby se mimozemšťané nepohoršili. (smích) V souvislosti s tím pak odkazuje na vzrůstající počet plastických operací, které ženy kvůli změně genitálií podstupují.

A dokládá autorka svoje tvrzení nějakými statistikami?

Čísla uvádí, ale ta se samozřejmě vztahují ke Švédsku. Nemohu říct, jak to funguje v Česku. Soudě podle novinových článků dostupných na internetu ale stejný trend máme i u nás. Zajímavé také je, že upozorňuje na to, že muži podobné zákroky podstupují kvůli zvětšení, ženy naopak kvůli zmenšení.

Liv Strömquistová

Vzbudila poprask už svým úspěšným debutovým albem Sto procent tuku (2005), po němž následoval Pud (2006), Einsteinova žena (2008), Pocit prince Charlese (2010) nebo Yes to Liv! (2011). Její práce získaly četná ocenění a na základě několika z nich vznikly divadelní hry. Svými komiksy přispívá do švédských časopisů nebo do večerníku Aftonbladet. Největší pozornost však strhla Ovocem poznání (2014), které vychází ve více než deseti jazycích po celém světě. 

A co se řeší ve zbývající kapitole?

V ní se autorka zabývá muži, kteří se až příliš zajímali o ženské orgány v negativním slova smyslu.

Jde o nějaké známé osobnosti?

Například se v knize kritizují výroky Sartra nebo Sigmunda Freuda. V přehledu "nejhorších" mužů se objevuje i svatý Augustin nebo pan Kellog, který stojí za kukuřičnými lupínky. Tento lékař propagoval jako vynikající prostředek na snížení "abnormální" ženské vzrušivosti aplikaci čisté kyseliny karbolové na ženský poštěváček.

Považujete knihu za kontroverzní?

Považuji ji za osvětový počin. A kontroverzní? Jsou pořád lidé, kterým připadá feminismus jako sprosté slovo, pro ně pak může kontroverzní být. Samozřejmě nemusíte se vším, co je v ní napsáno, souhlasit, ale minimálně je dobré se s autorkou třeba v duchu pohádat. Výhoda je, že i když někdy možná přestřelí, vzápětí vás odzbrojí svým sarkastickým humorem, takže jí to odpustíte.

Zájem o párový sex klesá, sexualita se přesouvá do virtuálního prostoru, tvrdí sexuolog Zlatko Pastor. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy