Franz Kafka sedí v hledišti na „echt jidiš divadle z Východu“ a jako jediný v okruhu přátel se neošívá. Fascinovaně hledí na jeviště, kde probíhají bláznivé věci. „Říkají to i ono,“ stěžuje si jeden kolega. A mladík Franz se náhle začne upřímně smát.
Dva muži se po půlnoci v Praze rozhodnou nejít z večírku domů, ale na Petřín. Míru jejich společenské únavy dokládá, jak se vesele motají. Říkají nesmysly, na náledí klopýtají a zase vstávají. Pak u Karlova mostu jeden vzlétne a začne kroužit kolem soch. Následně skočí druhému na ramena a jako na koni kluše k zasněženému kopci, zatímco podél cesty dává vyrůst stromům a mohutné hoře.
Reiner Stach, autor skvělého třísvazkového životopisu Franze Kafky, česky v posledních letech vydaného nakladatelstvím Argo, vytáhl starý reklamní fígl: napsal knihu, ve které přináší „99 odhalení“ o slavném spisovateli. Použil i provokativní titul To že je Kafka?, snad aby k výjimečné osobnosti evropské literatury přilákal čtenáře, jež původní objemná biografie mohla odradit.
Kdyby se Franz Kafka uzdravil z tuberkulózy, možná by přestal psát a stal by se sociálním pracovníkem. Myslel si to jeho celoživotní přítel a propagátor spisovatelova odkazu, literát Max Brod, kterého v knize Kafka 3 - Roky poznání cituje Reiner Stach.
Jedinou Kafkovou vadou bylo, že si rád stěžoval, říká německý germanista a spisovatel Reiner Stach. Na obsáhlé biografii Franze Kafky pracoval osmnáct let. V českém překladu dosud vyšly první dvě části, tu poslední chystá nakladatelství Argo na podzim.
