Vysoce postavený generálmajor amerického letectva ve výslužbě William Neil McCasland, který kdysi velel základně dlouho spojované se spekulacemi o ztroskotaném UFO, se už téměř dva týdny pohřešuje. Úřady v Novém Mexiku se již obrátily na veřejnost s žádostí o pomoc s jeho nalezením.
Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že válka s Íránem se možná blíží ke konci, v zákulisí se začínají projevovat rozdíly mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Podle deníku The Wall Street Journal mají Spojené státy a Izrael odlišné představy o tom, kdy a za jakých podmínek konflikt ukončit – a právě to může další vývoj války výrazně zkomplikovat.
Globální ceny ropy prudce vzrostly navzdory závazkům Spojených států a dalších zemí o uvolnění zásob. Bejrútem a Teheránem otřásly ve čtvrtek vzdušné útoky a v Perském zálivu po útoku íránských lodí hoří irácké tankery.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal v minulých dnech influencerovi Caolanovi rozhovor, který se ve středu ráno objevil na sociálních sítích. Ukrajinský lídr se v něm vyjádřil hned k několika věcem: mluví například o konfliktu v Íránu a o využití ukrajinských zkušeností s drony nebo o „hádce“ s Trumpem v Bílém domě.
Na telegramovém kanálu Black Mirror se objevilo 300 stran pitevní zprávy ruského opozičníka Alexeje Navalného. Ten zemřel před více než dvěma lety za podezřelých okolností v trestní kolonii. Pitva ukazuje, že se lékaři Navalného ani nepokusili otestovat na látku, která jej podle západních zemí nakonec zabila. Zveřejnění pitevního protokolu pobouřilo Navalného manželku Juliju.
Íránské fotbalistky svým nečekaným rozhodnutím zaujaly média po celém světě. Místo aby před úvodním zápasem proti Jižní Koreji zpívaly hymnu islámské republiky, zůstaly potichu. Celá věc nakonec přerostla v akci zahrnující pouliční protesty, výhrůžky smrtí a noční telefonát mezi Donaldem Trumpem a australským premiérem Anthonym Albanesem.
Masivní izraelský úder v pátek ráno zničil teheránský podzemní bunkr nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího, který využívali vysocí představitelé režimu, oznámily Izraelské obranné síly (IDF). Zveřejnily také animaci, která přibližuje detaily podzemního úkrytu.
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Írán strávil desetiletí budováním podzemních bunkrů, aby před zničením ukryl svůj rozsáhlý raketový arzenál. Necelý týden po začátku války se dvěma jeho nejmocnějšími protivníky ale tato strategie začíná vypadat jako chyba. Podle deníku Wall Street Journal totiž Američané znají lokace, a tak jen čekají, až se Íránci pokusí vytáhnout odpalovací zařízení.
Velitel čečenské jednotky Achmat Apti Alaudinov ve videu vyjádřil podporu Íránu a vyzval k vyzbrojení spojenců proti Západu. Současně ostře zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označil za „antikrista“. Alaudinov, o němž se spekuluje jako o možném nástupci nemocného lídra Čečenska Ramzana Kadyrova, zároveň naznačil ochotu osobně se zapojit.
Americká ponorka potopila u jižního pobřeží Srí Lanky – dva tisíce mil od Perského zálivu – íránskou válečnou loď, informoval ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zahynuly při tom desítky námořníků. Srílanské úřady identifikovaly válečnou loď jako fregatu IRIS Dena. Íránci vzkázali, že incidentu budou Američané „hořce litovat“.
V úterý se sešli vysoce postavení íránští duchovní odpovědní za výběr příštího nejvyššího vůdce. Podle tří íránských úředníků obeznámených s jednáním, s nimiž mluvili reportéři deníku The New York Times, se stal favoritem syn zavražděného bývalého vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle webu Iran International to pak vypadá, že byl Modžtaba Chameneí už zvolen.
Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.
Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
