„Křehké příměří.“ Tak se by dvěma slovy dalo popsat to, co v noci na dnešek oznámil Donald Trump k pozastavení bojů s Íránem. Ty začaly na konci února zabitím vysokých íránských představitelů. Blízkovýchodní velmoc v reakci na útoky začala blokovat klíčový Hormuzský průliv, což neblaze ovlivnilo ceny paliv, energií, hnojiv a dalších komodit všude po světě.
„Výbušné“ dění v důležitém ruském baltském přístavu Usť-Luga pokračuje. Ukrajinci v úterý nad ránem znovu už poněkolikáté během posledních dní zaútočili na místo, kudy proudí velká část ruského exportu ropy. Jak je možné, že Rusové nedokážou svůj klíčový dopravní uzel ubránit?
Ukrajinský parlament se ocitl v patové situaci. Krizi prohlubuje slábnoucí vliv prezidentské kanceláře i narušená komunikace s vládou premiérky Julije Svyrydenkové. Poslanci varují před rozpadem většiny, zatímco neúspěch vládních návrhů odhaluje rostoucí rozkol. Situaci komplikují i úvahy o budoucích prezidentských kandidátech.
V posledních dnech ukrajinské drony opakovaně úspěšně útočily na významné ropné přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři poblíž Petrohradu. Oba terminály jsou nyní dočasně mimo provoz. Jak to zasáhne Rusko a vývoz jeho klíčové suroviny, vysvětluje v pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.
Ruské město Karabaš, označované za nejšpinavější na světě, se proslavilo oscarovým snímkem Pan Nikdo proti Putinovi v česko-dánské koprodukci. Dokument mimo jiné zachycuje i osudy mladých mužů odcházejících na frontu. Novinářům se jejich příběhy podařilo vypátrat. Popisujeme, proč Rusové odcházejí na frontu na západě země a kolik z nich se už nevrátí.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny na uzavřené schůzce s předními obchodními lídry a oligarchy navrhl, aby dobrovolně přispívali do rozpočtu na financování války. Zároveň řekl, jaké jsou jeho další válečné plány. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova popřel, že by s návrhem přišel Putin, iniciativa podle něj vzešla od jednoho z podnikatelů.
Osmdesát let po zavedení první poválečné (celkově čtvrté) sovětské pětiletky se v Rusku znovu otevírá debata o návratu státního plánování. Zatímco někteří experti volají po silnější roli státu v klíčových odvětvích, jiní varují před iluzí minulosti. Měly by se v největší zemi světa obnovit pětiletky, s nimiž mělo za minulého režimu zkušenosti i někdejší Československo?
Evropské zkušenosti s opevněním – od selhání Maginotovy linie po úspěch Mannerheimovy linie – ve stínu války na Ukrajině znovu ožívají. Pobaltské státy kvůli ruské hrozbě budují společné obranné pásmo, které má zpomalit případnou invazi a získat čas pro příchod spojenců NATO.
Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.
Na Ruský dům v Praze měly ve čtvrtek neznámé osoby hodit šest zápalných lahví, tři ale nevybuchly. Pachatel či pachatelé z místa činu uprchli, hrozí jim až tříletý trest odnětí svobody. Ruská média hovoří o terorismu a projevech „flagrantní rusofobie“, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to nazvala „barbarským aktem“.
Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami, podle opozice jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona, který vznikl už v roce 2022. Jaké to je být zahraniční agent? A jak se zákon postupně v Rusku změnil? O tom v pořadu Spotlight News mluví známý ruský moderátor Kirill Nabutov.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa John Coale v Bělorusku uvedl, že si důvěru běloruského lídra Alexandra Lukašenka získal tím, že podpořil jeho opovržení Evropou, a mimo jiné i tím, že Evropany označil vulgárním výrazem. Sám Coale ale do svého jmenování zvláštním vyslancem nevěděl, kde Bělorusko vůbec leží.
Do estonského vzdušného prostoru vlétl kolem čtvrté hodiny ranní neznámý dron. Směřoval ze vzdušného prostoru sousedního Ruska a narazil do komínu elektrárny poblíž hranice. Následně byl v pobaltské republice spuštěn varovný systém, úřady nicméně uklidňují obyvatelstvo, že Estonsko nebylo cílem zásahu. Havarovaný dron byl hlášen i v Lotyšsku.
Policie v úterý zadržela tři osoby, které obvinila z účasti na žhářském útoku na halu zbrojovky v Pardubicích. Jednu osobu zatkli policisté na Slovensku, další dvě v Česku, kde je pardubický okresní soud poslal do vazby. Vinu nepřiznaly. Redakci Aktuálně.cz se ale na základě fotografií podařilo ztotožnit oba v Česku zadržené lidi.
Americký prezident Donald Trump odložil svou hrozbu útoku na elektrárny v Íránu s odvoláním na „produktivní rozhovory“ s Íránci. Ti ovšem popřeli, že by s Američany jednali. Američtí úředníci pak uvedli, že rozhovory jsou v rané fázi a nejsou věcné. Jak to tedy je?
Do maďarské metropole Budapešti se o víkendu sjely konzervativni elity včetně špiček europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu. Jenom pár týdnů před důležitými parlamentními volbami lídři podpořili premiéra Viktora Orbána, jako inspiraci jej vyzdvihl i český ministr zahraničí Petr Macinka.
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
