


Volání po tvrdé odpovědi na Putinovu agresi sílí. Miliardář Dědek hostem DVTV
Hosty vysílání jsou podnikatel Dalibor Dědek, dobrovolnice Viktoriya Lysak Ovsianniková, Daniel Hůle z Člověka v tísni a herečka Sandra Sandeva.



Hosty vysílání jsou podnikatel Dalibor Dědek, dobrovolnice Viktoriya Lysak Ovsianniková, Daniel Hůle z Člověka v tísni a herečka Sandra Sandeva.



„Řada mých přátel a kamarádů z Ruska utekla, neodcházejí ale jen ti pronásledovaní. Spoustě z nich je válka ukradená, chtějí prostě jen odejít tam, kde se jim bude žít lépe,” říká novinářka Deníku N Petra Procházková. „Rusko v 90. letech bylo velmi chudé, ale bouřlivé a s velkou mírou svobod. Dnes je trestné i to, že vyjdete na ulici s bílým papírem,” dodává.



Hosty vysílání jsou reportér ČT Václav Černohorský, premiérův poradce Tomáš Pojar, novinářka Petra Procházková a herečka Denisa Barešová.



„Baví mě propadat se do minulosti. Dobové filmy jsou zajímavé v tom, že se setkáváte s realitou, z postav můžete čerpat inspiraci. Z příběhu jsem znal Hanče a Vrbatu, ale o Emerichovi jsem nevěděl,“ říká herec Marek Adamczyk o roli ve filmu Poslední závod, který ve čtvrtek uvedou kina. „Během natáčení se osvědčilo otužování, pomohlo mi pracovat s pocitem mrazu, na place bylo i -10 stupňů,“ dodává.



„Pravda je to, co chce car. To, co vytváří hezký obraz Ruska. Není parlament, není svobodný tisk a jediný svobodný prostředek je v románech a povídkách, proto je mimořádná role kultury,“ říká literární historik Martin C. Putna. „Putin umělce potřebuje na své straně, nestal by se Putinem, kdyby neměl systém podpor. Jako princip potřebuje, aby prostý lid měl v televizi svoji Bohdalku,“ dodává.



„Baví mě se propadat do minulosti. Dobové filmy jsou zajímavé v tom, že se setkáváte s realitou, z postav můžete čerpat inspiraci. Z příběhu jsem znal Hanče a Vrbatu, ale o Emerichovi jsem nevěděl,“ říká o roli ve filmu Poslední závod herec Marek Adamczyk. „Během natáčení se osvědčilo otužování, pomohlo mi pracovat s pocitem mrazu, na place bylo i -10 stupňů,“ dodává. Film má premiéru 24. března.



„Zásadním rokem pro Putina je 1999, kdy dokázal vytvořit nenávistnou atmosféru, která vyvrcholila napadením Čečenska. Něco podobného vidíme na Ukrajině. Jeho kariéře pomohli oligarchové, kteří si byli naivně jisti, že je Putin jejich věrný psíček. Část z nich na to tvrdě doplatila,“ říká o cestě k moci historik z Bostonské univerzity Igor Lukeš. „V pád Putina bych velké naděje nevkládal,“ dodává.



„Pravda je to, co chce car. To, co vytváří hezký obraz Ruska. Není parlament, není svobodný tisk a jediný svobodný prostředek je v románech a povídkách, proto je mimořádná role kultury,“ říká literární historik Martin C. Putna. „Putin umělce potřebuje na své straně, nestal by se Putinem, kdyby neměl systém podpor. Jako princip potřebuje, aby prostý lid měl v televizi svoji Bohdalku,“ dodává.



„Je neuvěřitelné, že armáda útočí na civilní cíle. Divadlo bylo donedávna nazýváno divadlem ruského dramatu, chodili jsme tam s rodinou," říká o bombardovaném civilním krytu pod mariupolským divadlem tamní rodačka Olena Ivantsiv. „Uvnitř města zůstalo určitě kolem osmi stovek lidí, záchranáři tam kvůli ostřelování nemohou normálně pracovat. Šance na přežití jsou den ode dne menší," dodává.



Hosty vysílání DVTV jsou Ukrajinka původem z Mariupolu Olena Ivantsiv, odborník na moderní ruskou historii Igor Lukeš, literární historik Martin C. Putna a Jefim Fištejn.



Hosty vysílání jsou ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, právník Tomáš Sokol, bývalý tenista Sergej Stachovskij a herec Marek Adamczyk.



„První týden výuky byl seznamovací. Děti válku prožívají velmi těžce, úkolem pedagogů je uklidnit je,” říká Taťjana Pergler, ředitelka Prvního Slovanského gymnázia. „Jednotřídky v této podobě plnohodnotnou výuku nikdy nahradit nemohou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Děti se buď integrují do českého systému, nebo se už budou vracet zpátky domů.”



„Vrátili jsme se do studené války. Tentokrát naštěstí stojíme na správné straně. Je to válka, která je za našim prahem, těsně se nás to týká. Bojuje se o samostatnost Ukrajiny,” říká Jakub Szántó. „Diplomatické vyjednávání Izraele může fungovat. Mír většinou nevzniká na velkých konferencích,” dodává.



Hosty jsou: Zahraniční reportér ČT Jakub Szánto, ředitelka 1. Slovanského gymnázia Taťjana Pergler, sociolog Jiří Boudal a zakladatel leteckého online kanálu Flyrosta Rostislav Kopecký.



„Ruská propaganda se zaměřuje na demonstraci síly, Ukrajina naopak sází na soudržnost a morálku. Cílem ruské propagandy je narušit důvěru v cokoliv, vzbudit pocit, že nic není pravda. Od Ruska dnes slyšíme stejné lži, jaké používalo před druhou světovou válkou Německo,” říká Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR na FSV.



Hosty jsou novinář Vojta Boháč, náměstek pro jadernou bezpečnost SÚRO Miroslav Hrehor, psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor, hudebník Igor Ochepovsky a Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace FSV UK.



„Radši už nikdy nepojedeme do Ruska, než abychom souhlasili s tím, co se děje,” říkají Ksenia a Anton Vaykhel, Rusové žijící v Česku, kteří organizují humanitární sbírky na pomoc Ukrajině. „V Rusku vám nikdo nebude věřit, že léky a jídlo, které posíláte na Ukrajinu, jsou na pomoc žen a dětí. Propaganda má za cíl lidi vyděsit. Není to ale válka Rusů, je to válka Putina a jeho vlády.”



„Prostor pro jednání moc není. Putin chce diskutovat s USA, s nikým jiným. Posledních třináct let u něj pozoruji prvky paranoie. To se ale nevylučuje s tím, že má už od nástupu do funkce dlouhodobý plán,” říká bývalý premiér Mirek Topolánek. “Racionální dávno není, odstupovat se mu bude velmi špatně. Jediným řešením je odstranit ho,” dodává



Dalšími hosty jsou přímo ze Lvova reportérka Lenka Klicperová, manželé Ksenia a Anton Vaykhel a etický hacker Martin Haller.



„Jsem rád, že Češi podporují mír v Evropě a stojí za Ukrajinou. Šikanovat ruskou menšinu v Čechách ale není v pořádku. Všichni Rusové nejsou stejní. Ti, co se odstěhovali, Putina nepodporují,” říká Taras Povoroznyk, známý jako youtuber Tary. „Šikana je zlo, taky jsem ji zažil. Říkali mi Černobyle, smáli se mi za ukrajinský původ,” dodává.