Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se před 35 lety stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.
Dvě stě let uplynulo od úmrtí Napoleona Bonaparte. Vojevůdce, stratég a jedna z nejdůležitějších postav evropských dějin se z rodné Korsiky dostal až na trůn a korunoval se francouzským císařem. Jeho život byl od narození pestrý, už v mládí byl cílevědomý a ambiciózní. Zjistěte v unikátní grafice Aktuálně.cz, co Napoleon dělal a jaké problémy řešil, když byl zrovna ve vašem věku.
Afrika si tento měsíc připomíná smutné výročí, 400 let od chvíle, kdy k břehům Severní Ameriky dorazili první afričtí otroci, aby pracovali na tamních plantážích vlastněných britskými přistěhovalci. Během několika staletí otrokáři z domovů podle odhadů vytrhli mezi deseti až třiceti miliony lidí. Právě na pobřeží Ghany přitom stály pevnosti, které pro otroky znamenaly poslední rozloučení s rodným kontinentem.
Československo se před padesáti lety, 21. srpna 1969, ocitlo na pokraji občanské války. Bojovalo se v ulicích téměř všech větších měst. Zejména v Praze, Brně, Liberci či Ostravě. Lidé si přitom původně chtěli jen pokojně připomenout první výročí okupace armádami států Varšavské smlouvy. O urputnosti bojů svědčí i dnešní fotogalerie. Zároveň přinášíme snímky desítek lidí, kteří se tehdejších událostí zúčastnili. Ať již na straně demonstrujících, či represivních složek. A jakkoliv snímky z archivu Policejního muzea ČR hovoří výmluvně o tom, co se tehdy v Československu dělo, tak budeme velmi rádi, pokud se lidé z fotografií rozhodnou Aktuálně.cz kontaktovat a podělí se o své příběhy.
Stal se z ní ikonický monument, který jezdí obdivovat miliony turistů z celého světa. Když v červnu 1885 přivezl parník sochu Svobody z Paříže do New Yorku, vítalo ji dvě stě tisíc lidí. Měla symbolizovat přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v boji za nezávislost. Podívejte se, jak se socha, jejíž tvůrce Frédéric Auguste Bartholdi zemřel přesně před 120 lety, stavěla.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 77 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.
Polsko si připomíná 80 let od potlačení Varšavského povstání, které propuklo 1. srpna 1944. Povstalci doufali ve výhru proti nacistickému Německu, po dvou měsících krvavých bojů ale bylo 2. října vyhlášeno příměří a o den později vstoupila v platnost kapitulace. Na pomoc Polákům nepřišla ani Sovětská armáda. Nacisté povraždili přes 200 tisíc lidí a Varšavu prakticky srovnali se zemí.
Zavraždit Adolfa Hitlera, převzít moc v Německu a ukončit válku. Plán skupiny vojáků, šlechticů a úředníků, kteří se před 79 lety pokusili o protinacistický puč, ale nevyšel. Povstání, jehož ústřední postavou byl důstojník wehrmachtu Claus Schenk von Stauffenberg, vstoupilo do dějin pod názvem operace Valkýra. O atentát se odpůrci nacistického vůdce pokusili 20. července 1944.
Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.
Před 45 lety zemřel bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa František Kriegel. Muž, který byl v srpnu 1968 unesen spolu s dalšími vedoucími československými politiky do Moskvy. Jako jediný ale odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly, které uznávaly srpnovou okupaci jako bratrskou pomoc.
Automobilismus přeje lidem s kreativním myšlením. A nejde jen o konstruktéry velkých značek. Často se setkáváme i s nápaditými vozidly vyrobenými podomácku, mezi nimiž nechybí ani skutečné rarity. Vzpomeňme třeba unikátní a dodnes atraktivní sportovní vůz JK 2500, který vznikl v 50. letech minulého století v jedné garáži v Československu. Některé z následujících automobilových rarit a monster jsou ještě staršího data, což jen dokazuje, že fantazie lidem nechyběla ani před více než osmdesáti lety.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, věznění, zažili strach, jaký si nedovedeme představit. Bez jejich svědectví bychom o tom strachu dnes nevěděli nic. Zdenko Černík prožil ejtěžší okamžiky v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.
Před 85 lety došlo k noci dlouhých nožů, čistce proti velitelskému sboru jednotek SA. Celkem 90 obětí vraždění je známo jménem, nacisté si je napsali na seznam. Podle některých výzkumníků ale na přelomu června a července 1934 zemřelo rukou příslušníků Hitlerovy stranické ozbrojené organizace SS (Ochranného oddílu) až 200 vůdcových oponentů. Nacistická propaganda o události hovořila jako o obraně před pučem, v jehož čele měl stát velitel útočných oddílů SA Ernst Röhm, Hitlerův dlouholetý spolubojovník.
Vlasta Černá z Brna zažila to nejhorší v Uherském Hradišti. Po nezdařeném útěku za hranice ji drželi tři měsíce ve sklepě konspirační vily, kterou StB používala na výslechy, mučení a takzvaná tajná zatčení. Dnes je pravděpodobně posledním svědkem, který si ještě pamatuje strašné podmínky v celách vily Franklovka.
Britského politika, který má za sebou kariéru novináře, londýnského starosty a ministra zahraničí, považují někteří za populistu žíznícího po moci. Další obdivují jeho charisma a schopnost oslovit voliče. Boris Johnson se nyní stal novým šéfem britských konzervativců a bude příštím premiérem Spojeného království. Ve stranickém hlasování porazil ministra zahraničí Jeremyho Hunta. Připomeňte si slavné okamžiky Johnsonovy politické kariéry.
Rovných sto let ve středu uplyne od narození Viery Husákové, druhé manželky prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Poznali se ještě předtím, než se rozvedený Husák stal hlavou státu. Rozvedla se kvůli němu, ale na svatbu si musela počkat. Zemřela v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji převážel se zlomenou rukou do nemocnice.
O bojích československých legií v Rusku před 100 lety toho víme poměrně dost. Tím spíše překvapí archivní snímky, které je ukazují ve zcela nebojových situacích. Legionáři zakládali divadla, orchestry a fotbalová mužstva. Pořádali sokolské slety a nejrůznější sportovní turnaje. A i tím si získávali přízeň místních. Podívejte na unikátní fotografie (s přispěním nakladatelství EPOCHA) z chvil odpočinku Čechoslováků.
Jana Petruchu zavřeli komunisté kvůli sepsání letáku proti zrušení Orla, katolické sportovní organizace, která se zapojila do odboje a čelila zatýkání svých příslušníků. Bývalý politický vězeň z Hroznové Lhoty je posledním žijícím členem skupiny působící na jihovýchodní Moravě, který může podat svědectví o mučení, věznění a strachu, jaký si nedovedeme představit.
Před 80 lety, 13. června 1944, nacisté zasypali Londýn raketovými střelami V-1, které víc než cokoli jiného připomínaly asi osmimetrové bezpilotní robotické letouny. Poháněl je pulzační motor varující obyvatelstvo před nebezpečím velmi charakteristickým bzučivým zvukem. Nešlo ještě o skutečné rakety, přesto představovaly ve své době technologický převrat.
Když se mladá, zamilovaná Ludmila v roce 1983 vdala za hasiče Vasilije Ignatěnka, stěží mohla tušit, jaká tragédie je čeká místo rodinného života. Vasilij Ignatěnko v dubnu 1986 jako jeden z prvních zasahoval u jaderné katastrofy v Černobylu. Zanedlouho poté zahynul na následky silné dávky radiace. Jeho manželka v tu dobu čekala dítě. I to pak zemřelo, a to jen pouhých pár hodin po narození.
