V osudný čtvrtek 14. března 1894 sfáralo na odpolední směnu do dolů hraběte Larische-Mönnicha přes tisíc havířů. Ve půl desáté večer se v dole Františka ozval mohutný výbuch. Dým a prach se vyvalil až na povrch. Okamžitě se začaly organizovat záchranářské práce.
Jen za půl hodiny po prvním výbuchu však dolem otřásla druhá detonace. Záchranné mužstvo, které se snažilo najít zraněné kamarády, nemělo šanci - při druhém výbuchu zahynulo nejméně šedesát zachránců. Při pozdějších třech výbuších naštěstí nikdo nezemřel, lidé s nebezpečím už počítali.
"Havíři, inženýři i důlní dozorci bez dýchacích přístrojů vynášeli raněné i mrtvé a přitom nevěděli, kdy dojde k dalšímu výbuchu," uvedl Roman Makarius, emeritní předseda Českého báňského úřadu a autor knihy Memento důlních nehod v českém hornictví.
Navždy pohřbená těla
Při neštěstí zahynulo celkem 235 lidí. Mnohé oběti poznávali jejich příbuzní a známí jen podle zbytků ošacení, prstýnků nebo řetízků. Po havířích zůstalo 130 vdov a 194 sirotků. Ohlas neštěstí byl obrovský, karvinský případ se dokonce dostal na program jednání říšského sněmu.
Hrabě Larisch-Mönnich nechal nad místem tragédie postavit kapličku a na hřbitově v Karviné Dolech vyrostl pomník se jmény všech obětí, stojí tam dodnes. Přesné příčiny katastrofy se nepodařilo určit. Buď byla porušena bezpečnost při trhacích pracích, nebo se samovznítil a poté vybuchl uhelný prach.
Těžba v dole Hlubina skončila v roce 1963, v dole Františka v roce 1965 a těžba v dole Jan Karel v roce 2021. Důl Františka byl po vytěžení zasypán. Pod zemí tak zůstalo pohřbeno přes padesát těl, která se nepodařilo najít nebo dostat na povrch.
Vůbec nejhorším důlním neštěstím v tuzemsku je požár v dole Marie v Březových Horách u Příbrami, při němž v roce 1892 zahynulo 319 havířů.
