Většina Čechů zná Golema z historické komedie Císařův pekař – Pekařův císař, kde Jan Werich geniálně ztvárnil císaře Rudolfa II. i pekaře Matěje Kotrbu. Postava hliněného obra se stala symbolem Prahy plné alchymistů a tajemství, i samotného rabiho Löwa. Jenže skutečnost je jiná - v 16. století legenda o Golemovi neexistovala. Podle historiků je produktem literárních fantazií z dob romantismu.
Golem ve 20. století: ikona literatury i filmu
Ve 20. století se Golem stal globálním kulturním fenoménem. Z legendy se přesunul do literatury a filmu, kde získal nové, moderní podoby.
V roce 1915 román Gustava Meyrinka Golem představil Golema jako tajemného ducha pražského ghetta, symbolizujícího kolektivní úzkosti a touhy obyvatel. Současně Paul Wegener natočil filmovou trilogii, jejímž vrcholem je Golem, jak přišel na svět (1920), vizuálně definující hliněnou postavu jako masivní a zneklidňující.
V českém prostředí se Golem nejvíce prosadil ve filmu Císařův pekař - Pekařův císař z roku 1951.