reklama
 
 

Dnes se každému zemědělci může dařit dobře, tvrdí farmář

5. 7. 2014 8:20
Rozhovor s Milanem Hájkem, majitelem druhé nejlepší farmy roku 2013.

Jeníkov (Vlašimsko) - Rodinné farmy jsou na vzestupu. Zkušený farmář Milan Hájek dokonce tvrdí, že každému soukromému zemědělci se může v dnešní době dařit dobře.

"Pokud svoji práci dělá rád a zodpovědně, lehce se uživí. Já sám mám pět dětí a uživíme se bez problémů," říká.

U Hájkových pracují tři generace, od nejmenších dětí po prarodiče. Potomci jsou vychováváni tak, aby uměli přiložit ruku k dílu a péče o zvířata a pozemky je bavila.

"Samozřejmě mají čas i na své koníčky a kamarády, ale když je doba sběru brambor, je holt volného času méně," nastiňuje život na farmě hlava rodiny Milan Hájek.

Aktuálně.cz: Zažila vaše farma již kolektivizaci v 50. letech?

Rodinná farma Hájkových

Rodinná farma Hájkových

  • Rodina Hájkových hospodaří na své farmě v Jeníkově na Vlašimsku. Do provozu farmy jsou zapojeny všechny tři generace.
  • Věnují se pěstování pícnin, obilí, řepky, brambor, chovu šedesáti kusů masného skotu plemene Charolais a drobného zvířectva (králíků, holubů, slepic a perliček).
  • Farma v loňském roce získala stříbro v soutěži Asociace soukromého zemědělství Farma roku.

Milan Hájek: Samozřejmě že naše farma kolektivizaci v 50. letech zažila. Pro tuto dobu to bylo typické.

A.cz: Co se s ní dělo během komunismu? Mohli na ní vaši předci bydlet a pracovat?

Co se s ní dělo během komunismu, vím pouze z vyprávění od svého otce. Hospodářství se sedmnácti hektary půdy, dvěma páry koní, s plným chlévem zvířat a veškerou technikou byli nuceni předat zemědělskému družstvu, aby otec s rodinou mohl na statku bydlet. Ale přesto musel táta nastoupit na vojnu k PTP, tedy nechvalně známým pomocným technickým praporům.

A.cz: Jak to s farmou vypadalo po roce 1990? Kdy jste se jí ujal vy?

V roce 1990 jsme zažádali o navrácení majetku, který nám byl vydán. Já se vedení farmy ujal v roce 1992.

A.cz: Jak těžké byly začátky?

Jelikož jsem v roce 1990 byl zaměstnancem zemědělského družstva, tak jsem s navrácením majetku dostal výpověď. Protože ze začátku nebyly velké příjmy, nastoupil jsem jako údržbář ve zdejším rekreačním středisku. Hlavně nás podporovali oboje rodiče, protože jsem byl již ženatý a měl dvě děti. Nejtěžší bylo vybavit se stroji a vybudovat budovy. Dost složité bylo i získat odbyt.

A.cz: O vaší farmě je známo, že na hospodaření se podílí i vašich pět dětí. Na rozdíl od mnohých vrstevníků jim tedy nečiní problém pořádně přiložit ruku k dílu. Jak jste je k tomu vedl?

Tak jako já musel za mlada tvrdě pracovat a poznal jsem, že mi to neuškodilo, chtěl jsem na svých dětech, aby také něco dělaly. Nebylo to pod nátlakem, ale učil jsem je lásce ke zvířatům a k farmě. Bylo mi mnohdy vyčítáno, že děti musí pracovat, ale myslím si, že nikomu práce neublíží. Proto jim práce na farmě nepřipadá cizí a nemají sklony k tomu, co se děje v dnešní moderní době.

A.cz: Zbývá jim po škole, učení a farmě čas na zábavu? Nebo je pro ně zábavou právě péče o zvířata a pozemky na farmě?

Děti po škole, učení a farmě čas na zábavu samozřejmě mají. Péče o zvířata a práce na farmě je baví, ale i přesto se věnují i svým koníčkům a kamarádům. Je jasné, že v době sběru brambor mají svůj volný čas omezen. Velkou odměnu pro ně znamenalo naše druhé místo v soutěži Farma roku 2013.

A.cz: Jaké práce u vás třeba uměly zastat děti předškolního věku?

Staraly se o drobná hospodářská zvířata a pomáhaly se sběrem a přebíráním brambor.

A.cz: Jak těžké je pro rodinné farmy obstát v konkurenci velkých zemědělských společností?

Není to jednoduché, ale pokud umíme vyrábět poctivě a máme dobré produkty, tak trh si nás najde sám.

A.cz: Dodáváte i větším organizacím či řetězcům?

Řetězcům a překupníkům svoje produkty nedodáváme, pouze prvospotřebitelům. Jsou to například školy, školky, nemocnice, atd. Své odběratele jsme získali postupně přes známé a kamarády.

A.cz: Jak nabízíte své produkty soukromým osobám?

Produkty už nemusíme nijak nabízet, protože už máme své odběratele a mnohdy se stane, že spíše nestačíme poptávce.

A.cz: Lidé dnes zkrátka na bioprodukty přímo od farmáře slyší...

Ano, je to tak. Produkty přímo od farmáře a farmářské trhy jsou hodně populární. Co se týče biopotravin, umíme je vyrobit hlavně v mase, to ostatní částečně, protože bez přiměřené míry chemie to už u nás nelze.

A.cz: Daří se soukromým zemědělcům v Česku rok od roku lépe? Co se zlepšilo a co by se ještě mělo zlepšit?

Z mého hlediska by se každému zemědělci v dnešní době mohlo dařit dobře. Pokud svoji práci dělá rád a zodpovědně, lehce se uživí. Já sám mám pět dětí a uživíme se dobře.

Zlepšení vidím v tom, že jsem v roce 2013 vstoupil do Asociace soukromého zemědělství, která nás v mnohém zastupuje a bojuje za nás. Byl bych rád, kdyby bylo méně administrativy, ale v tomto směru se to pravděpodobně nezlepší.

A.cz: Co říkáte tomu, jak je na vzestupu agroturistika? Může to rodinným farmám pomoci?

S agroturistikou nemám zkušenosti, ale určitě to rodinným farmám pomáhá finančně a širokou veřejnost pak agroturistika seznámí se životem na farmách.

A.cz: "Objevují" Češi po době okouzlení obchodními galeriemi a luxusním zbožím z druhého konce světa opět český venkov, jeho krajinu i produkty?

Jak kdo. Jsou lidé, kteří venkov i produkty od farmáře obdivují, ale na druhou stranu jsou tací, kteří by na venkov nikdy nešli. A mnozí si ani dnes farmářský výrobek nepořídí, mnohdy totiž koukají na cenu, a ne na kvalitu.

A.cz: V módě je i farmaření. Lidé se stěhují z města na polorozpadlé statky, obnovují je a hospodaří tu. Jak se na tento trend díváte?

Ano, je pravda, že lidí, kteří se stěhují z měst na vesnice, přibývá. Pro vesnice to je jedině dobře, protože se zvelebují rozpadlé a zchátralé statky, které rušily ráz krajiny. Mnozí lidé si to ale určitě představovali snazší.

autor: Zuzana Hronová | 5. 7. 2014 8:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama