U nás v Praze akorát poprvé sněží. Jak máte u vás?
Tady je -15 stupňů Celsia, ale už mě to nepřekvapuje. Vezmu si teplé oblečení a jedu. Mám také ráda teplo a sluníčko, takže v zimě většinou někam utečeme za teplem, ale stejně preferuji spíš zimu. Severské země jsou podle mě bomba.
Na Islandu žijete přes osm let. Proč jste si za svůj druhý domov vybrala zrovna ostrov ohně a ledu?
S přítelem, dneska už manželem, jsme dokončili školu a odjeli jsme si do Anglie zkusit život v zahraničí. Na internetu jsem pak náhodou objevila fotky Islandu a spontánně jsme poslali životopisy do nějakých hotelů. Hledali jsme práci, ale vůbec jsme tehdy neuvažovali o tom, že se na Islandu usadíme. Práci jsme našli, a tak jsme se během dvou měsíců přestěhovali z Anglie na Island. Zkusili jsme si jednu sezonu, pak trochu cestovali, a vrátili se a je z toho - ani nevím jak - osm let na ostrově, ke kterému máme čím dál větší lásku a moc se nám tu líbí.
Jakou práci tam děláte?
Pracuji jako manažerka restaurace. Baví mě to, v tomhle odvětví pracuji celou dobu.
Musela jste se naučit islandštinu?
Řekla bych, že umím základy. U mě v práci není jediný Islanďan, takže si snadno vystačím s angličtinou.
Islandská kultura je docela tajemná, plná bájných postav. Trollové jsou na každém rohu. Jak tuhle tradici vnímáte?
Neřekla bych, že by o tom lidé nějak extra mluvili, ale všude tam, kde jsou nějaká turistická místa, jsou i informační cedule, na nichž jsou nějaké báje o trollech. Islanďané mají asi třináct Santů, kteří se prý schovávají v lávových polích. Budou Vánoce, takže tahle tradice opět ožívá.
Jak na Islandu ušetřit
Co ale určitě nebude báje, je to, že se o Islandu mluví jako o drahé zemi. Vy na svůj instagramový účet dáváte rady, jak při jeho návštěvě ušetřit. Čím by se turisti měli řídit?
Základ je vyrazit mimo hlavní sezonu, protože od června do září jdou ceny raketově nahoru. V jiných měsících ušetříte na ubytování i pronájmu auta. Jídlo pak nejlevněji nakoupíte v supermarketu Bonus. Obecně platí, že ceny potravin v obchodech jsou na dost podobné úrovni jako v Česku. Jedna z dalších výhod je, že když si půjčíte auto, tak na klíčcích máte čip, díky němuž máte na určitých benzinkách levnější palivo a kávu zdarma.
Jídlo v restauracích je ale asi kapitola sama pro sebe. Slyšela jsem, že v Reykjavíku dáte za kávu se sendvičem zhruba 500 korun. Je to pravda?
To platí, ale i v Reykjavíku se dá najít něco levnějšího, zejména přes obědy, nebo happy hours. Čím víc se ale vzdalujete od hlavního města, tak tím méně je tam restaurací a speciální nabídky nemají. Jídlo v pohostinství je na ostrově zkrátka drahé. Jen polévka vyjde na pětistovku.
To je hodně…
Islanďané ale dost často mají tyhle polévky jako "all you can eat", takže si člověk může přidávat a k tomu má neomezeně chléb. Bývá k tomu i káva a čaj, takže to neznamená, že si člověk dá polévku a odejde hladový.
A vy pracujete v podobném typu restaurace?
Pracuji ve tříhvězdičkovém hotelu. Je to pro bohatší klientelu, restaurace jim nabízí zážitkovou gastronomii.
Nabízíte tam nějaké islandské speciality?
Specialitou jsou hlavně uzené ryby. Podávají se s "gejzír chlebem", který se peče pod zemí 24 hodin v geotermální oblasti. Turisté ho rádi ochutnávají.
Kdo někdy viděl nějaké fotky z Islandu, určitě viděl lidi v bazéncích, z nichž stoupá pára. Jak často se dostanete do geotermálních lázních?
Téměř každý den. Když jsem se sem přistěhovala, tak to pro mě byla záležitost tak jednou za měsíc. Teď, když už tady žiju tak dlouho, tak už mi to přijde úplně normální a minimálně obden se tam člověk musí ukázat.
Představuji si to tak, že jsou placená místa a nějaká přírodní, kam můžete jen tak zajet. Je to pravda?
Na jihu ostrova už je to dost zpoplatněné. Na místa zdarma narazíte v okolí západních fjordů, kam většina turistů ani nejede, protože je to odlehlá oblast. Samozřejmě je to divoké, nejsou tam žádné kabinky, ale je to nejlepší zkušenost tady na Islandu.
Ve které části ostrova žijete vy?
Bydlíme v malé vesničce úplně na severu v klasickém islandském domečku. Je tu klid, hlavně teď v zimě.
Úžas nad polární září
Další ikonou Islandu jsou nepochybně polární záře. Neomrzely vás už?
Ty nikdy neomrzí. Není to úplně tak, že ji můžete vidět každý den. V posledních letech jsme nejkrásnější polární záře viděli v září nebo v říjnu. Není to ale pravidlo, mohou se objevit i v prosinci. Člověk musí být mimo světelné znečištění a čekat. Dokonce existuje aplikace na sledování polární záře. Uvádí se v ní ve škále od jedničky do desítky, jaká je šance, že ten den člověk uvidí polární záři. Ale stejně se pak člověk musí podívat na počasí, jestli nejsou mraky. Obloha musí být čistá.
Jezdíte za polární září, nebo stačí vyjít před dům a vidíte ji?
Někdy opravdu stačí vyjít před dům. Když ale vyjedeme za město, kde nejsou lampy, bude vidět víc. Někteří lidé si myslí, že vyjedou, budou tam deset minut, udělají fotky a jedou. Vy ale nevíte, jestli bude za deset minut nebo za hodinu či dvě. Pro krásné zážitky a snímky se někdy musí čekat několik hodin v mrazu.
Na Instagramu vás sleduje několik tisíc lidí. Jaké nejčastější dotazy vám chodí?
Jedna skupina jsou ti, kteří se sem chtějí přestěhovat. Druhá část lidí se ptá na tipy na dovolenou a hodně dotazů je v poslední době na erupci sopky na poloostrově Reykajnes, kde je nejvíc vulkanická část ostrova. Úřady už letos několikrát evakuovaly geotermální koupaliště Modrá laguna a vesnici Grindavík. My jsme se tam nedávno jeli podívat a vypadá to tam jako město duchů. Silnice tam jsou popraskané, na některých místech úplně propadlé. Lidé se mohli vrátit, do domů, ale spíš už to místo bude neobyvatelné.
Komplikuje erupce sopky leteckou dopravu?
Nekomplikuje nic, jsou to takové menší erupce, takže se uzavře ta vesnička a silnice, které k ní vedou. Silnice mezi Reykjavíkem a letištěm je otevřená, letecká doprava funguje. Turisty ani obyvatele, co žijí v jiných částech ostrova, to neovlivní.
Chcete na Islandu zůstat?
Zatím neplánujeme změnu, ale asi tady nebudeme do konce života. Líbí se mi klidný styl života a žádný stres. Kouknu z okna a vidím nádhernou přírodu. Když máme volno, jedeme na výlet. Člověk si tu přijde pořád jako na dovolené. Ještě tady máme kamarády ze Slovenska. Když spolu jezdíme koukat na polární záři, tak jsme dojatí. Vždycky si říkáme, že je úžasné, že tady žijeme. Člověk jde třeba z práce domů a nad hlavou má polární záři.
