Z nuceného čipování lidí mě mrazí. Tělo a technologie se nesnášejí dobře, říká odbornice

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
15. 3. 2016 10:23
Biohacking. Slepá ulička, nebo reálná budoucnost plná lidí s čipy pod kůží? I v České republice se najdou nadšenci do myšlenky stát se alespoň z části kyborgy. Početná komunita biohackerů zkoumá možnosti, jak propojit moderní technologie s lidským tělem, které by vylepšily a posunuly jeho možnosti. "Pokud se ale tělo rozhodne, že se nezahojí a čip nepřijme, nedá se nic dělat. Pořád má hlavní slovo maso," tvrdí Máša Dudziaková, odbornice na nová média se zájmem v technologických augmentacích.
Máša Dudziaková
Máša Dudziaková | Foto: Jakub Plíhal

Jistá švédská firma v minulém roce nabídla očipování zaměstnancům, kteří se tak díky tomu mohli dostat do budovy, přihlásit k počítači nebo k tiskárně. Dovedete si takhle masové čipování v budoucnu představit?

V první chvíli jsem si představila nucené čipování a z toho mě zamrazilo. Hlavní podstata jakéhokoli biohackingu je dobrovolnost. To, co lidi žene, není povinnost, ale chuť a touha po experimentu. Dobrovolnost je v tomto případě úplně esenciální.

Biohacking

biohackeři
  • invazivní nelékařské zásahy do lidského těla na základě svobodného rozhodnutí,
  • slouží k vylepšení fyzických vlastností člověka za pomoci implantátů, chemikálií i jiných prostředků,
  • současné technologické implantáty nedosahují vysoké úrovně, proto jich využívá jen hrstka průkopníků, takzvaných biohackerů,
  • může se jednat o čipy s funkcí otevírání dveří, platby bitcoiny atd.,
  • někteří pod biohacking řadí i úpravu jídelníčku, spánkových cyklů nebo pohybu. Může jít i o užívání chytrých drog, meditaci atd.,
  • pod kůži si někteří zavádí i světelné diody nebo magnety, aby cítili magnetické pole.

Implantování čipů nabídl svým nájemníkům švédský Dům inovací Epicenter. Spolupracovali přitom s tamní skupinou biohackerů. Očipovat se u nich prý nechalo už několik stovek lidí. I v Česku se už lidé čipují. Nedávno si nechala NFC čip implantovat skupina asi deseti lidí v Paralelní Polis (prostor pro setkávání hackerů). Každý měsíc se potkávají na takzvaných Cyborg meetinzích, kde sdílí svoje zážitky a zkušenosti s čipem.

Není snem všech biohackerů právě plošná technologická augmentace?

Nemyslím si to, bavíme se o technologii, která je strašně poruchová. Tělo a technologie se nesnáší dobře. Rozhoduje vždy tělo. V případě, že se po implantátu tělo rozhodne, že se nezahojí a čip nepřijme, nedá se s tím nic dělat. Pořád má hlavní slovo maso.

Aby se začalo čipovat ve velkém, musely by čipy umět mnohem více než teď. Až jeho výhody opravdu usnadní lidem život nebo přinesou jeho zásadní praktické zlepšení, dovedu si představit, že o ně bude zájem i mimo nadšence do biohackingu.

Pokud cílem biohackerů nejsou masové augmentace, tak co tedy? Proč ta touha zasahovat do svého těla?

Někdo se možná o augmentace zajímá jen proto, aby o sobě mohl prohlašovat, že je živoucí kyborg. Biohacking je ale doslova o hackování těla, jeho vylepšování, aby lépe fungovalo. Jinému jde o to, mít v těle implantát, který může používat a jeho tělo to vylepšuje a posouvá. Technologické funkce vás ale neudělají lepším člověkem, jen rozšíří možnosti těla. Jak už jsem říkala, tyhle úpravy ale zatím nepřinášejí výrazné ulehčení pro lidstvo, proto se biohacking zatím pohybuje spíš v rovině fascinace tím, že je to vůbec možné.

Moje kamarádka si nechala implantovat pod kůži stejný čip, jako mají její psi. Nijak ho nevyužívá, je to spíše taková kuriozita. Nejde jí o to, mít elektronicky vylepšené tělo, ale jde o způsob, jak být solidární se zvířaty.

Nemáte z budoucnosti plné očipovaných lidí trochu obavy?

Ne, člověk by pak musel mít strach úplně ze všeho. Kdykoli ale budeme mluvit o technologiích, je tu namístě obava ze zneužití. Na druhou stranu ve srovnání s tím, kolik dat každý z nás cpe do sociálních sítí a obecně do datasféry, je čip pod kůží, na který se vejde třeba jen číslo nebo vizitka, zanedbatelné nebezpečí.

Otázkou tedy je, co by bylo na čipu uložené. Pokud by se jednalo o přístupy k bankovnímu účtu, dokážu si představit, že by se možná mohlo stát, že by někdo chtěl ukrást vytipovanému boháči jeho čip podobně, jako se v některých zemích kradou orgány. Ale zase nepochybuji o tom, že by byl takový čip a vlastně i jeho nositel poměrně rafinovaně zabezpečený. Teď mě také napadá, že na čipy implantované v Paralelní Polis je možné nahrát bitcoinové peněženky a platit pomocí nich. Nemyslím si ale, že na jich jsou uložené částky, kvůli kterým by stálo za to si na očipované lidi počíhat.

Zatím nejde o výrazné ulehčení pro lidstvo, proto se biohacking pohybuje opravdu jen v rovině fascinace.

Zásadní by také bylo, kdo by čipy vyráběl. Technologie není neutrální, ale politická věc. Úzce souvisí s mocí.

Na jaké úrovni je tedy biohacking v současné době? Co od něj můžeme očekávat?

Lidé, kteří se o technologickou augmentaci zajímají, ať už jim říkáme biohackeři, nebo grindeři, jsou ve stadiu experimentování. Jsou to průkopníci, kteří si dali za úkol prozkoumat, co implantáty dovedou, jak se chovají, jak s nimi pracovat. Některé skupiny deklarují, že implantování technologií do těla zkoumají právě proto, aby byli o krok napřed a mohli se bránit, pokud by hrozilo jejich zneužití, ať už z komerční, nebo politické sféry.

Hodně se v tuhle chvíli řeší napájení elektronických implantátů. Taky ještě nevíme, jak dlouho čipy v těle vydrží. Někdo tvrdí, že doživotně. Tím si nejsem úplně jistá, ale uvidíme. Ohled musíme brát i na rychlost pokroku technologie kolem nás oproti té, kterou zavedeme pod kůži. Časem tak nemusí být implantát kompatibilní s modernějšími čtečkami a bude třeba jej vyměnit za novější typ, aby fungoval.

PhDr. Marie Dudziaková

Máša Dudziaková
  • narodila se ve Znojmě, po maturitě na gymnáziu odešla studovat žurnalistiku na Karlovu univerzitu,
  • pokračovala v oboru Studia nových médií na FF UK, kde v současné době vyučuje,
  • je známá svou zálibou v nových médiích, technologických augmentacích i tělesných modifikacích,
  • iniciovala projekt QR Bodies, kdy nechala kamarádovi vytetovat na paži QR kód, do kterého se může kdokoli nalogovat a změnit vyznění kódu. Jde tak o funkční propojení těla a technologie,
  • v tetovacím studiu Hell, které je známé svými extrémními modifikacemi těla (split jazyka, implantáty, věšení na háky, …), se stará o propagaci,
  • je také copywriterkou na volné noze

Uvědomujete si v případě zasahování do těla svou duši, nebo se na ni biohackeři vůbec neohlíží?

Rozhodně se nemůžu a nechci pasovat na mluvčí biohackerů. Pro mě osobně jsou duše a tělo neoddělitelné. Proto také tolik zdůrazňuji dobrovolnost všech zásahů. Vycházím z myšlenek body modification (tělesné úpravy), kdy se prostřednictvím těla pracuje s duší, jako například během tělesného rituálu věšení na háky. Přináší to vnitřní změnu a zážitek. Co se děje tělu, se děje i duši a naopak.

Vy jste něco, jako je věšení na háky, podstupovala?

Ano. Chápu, že je to pro mnoho lidí extrémní a nepředstavitelný zásah do těla a mám k tomuto názoru hluboký respekt. Ti, co se věší na háky, k tomu ale mají svoje důvody. Opět se neodvažuji mluvit obecně. Bolest ovšem není motivací. Je důležitou součástí, je nevyhnutelná, ale není v žádném případě cílem. Lidé často chtějí překonávat své hranice, vymezovat je. Jde o rituál, kterým vstupujete na nové území. Lidé často mluví o překonání strachu a tento zážitek je posílí.

Co se týká biohackingu, máte v sobě nějakou technologickou vychytávku?

Já jsem teoretik a dívám se na biohacking z kulturní perspektivy. Teoretická rovina je pro mě v téhle oblasti mnohem autentičtější. Jsem ráda, že mám kontakt s lidmi, kteří se do toho sami pouští a dovolují mi s nimi mluvit a být u toho. Moje znalosti programování a technologie také nejsou dostatečné k tomu, abych si mohla sama vyrobit a naprogramovat třeba zámek na dveře, který pak můžu ovládat čipem. Právě tyhle praktické věci, používat to a posouvat se dál, je to, co na tom biohackery hodně baví a zajímá.

Jak se na vaši zálibu v technologických augmentacích a extrémních modifikacích dívá rodina?

Zatím se mi to daří víceméně vysvětlovat. Nereagují stylem: super, pojďme se celá rodina propíchat a očipovat, ale nijak to neodsuzují. Se zájmem a někdy s hrůzou pokukují, čemu všemu se dnes lidé věnují, a často kroutí hlavou. A samozřejmě chtějí, abych byla opatrná.

Kdo je chvíli offline, jako by nebyl, varuje psycholožka | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 35 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 52 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy