Analýza - Tygří kůže a vypreparovaná lebka s vyceněnými zuby se jako předložka před krbem rozhodně vyjímá lépe než obyčejná ovčí houně. Smyčec ze sapanu ježatého se třímá v ruce radostněji, než když by byl vyroben z hlohu. Náhrdelník z červených korálů za dvacet tisíc dolarů chřestí na krku zvučněji než imitace z plastu. A polévka ze žraločích ploutví chutná exotičtěji než bujón.
Lidská představivost nezná hranic a možnosti, jak ji ukojit, jsou nepřeberné. Ne však nevyčerpatelné.
Účastníci jednání svolaného v první polovině tohoto měsíce do nizozemského Haagu v rámci Mezinárodní konvence o ochraně druhů živočichů a rostlin (CITES) si toho byli dobře vědomi. Přesto se rozhodli nedopřát sluchu varováním vědců ze všech koutů světa a v obchodování s některými ohroženými druhy neprosadili přísnější omezení, než by bylo třeba.
Prodloužili sice moratorium na obchod se slonovinou, platné od roku 1989, umožnili ale některým africkým zemím prodat šedesát tun sloních klů.
Nevyhověli žádosti Japonska, usilujícího o zrušení zkázu komerčního lovu velryb, Tokiu nicméně povolili nakupovat africkou slonovinu.
Zasadili se o omezení vývozu evropských úhořů a rozhodli se více chránit pilouna, příbuzného rejnoků, odmítli však návrh na kontrolu lovu některých druhů žraloků.
Podpořili Brazílii v její snaze chránit porosty sapanu, Číně, která se rozhodla volně obchodovat s kůží, masem a kostmi tygrů chovaných v zajetí, ale adresovali pouze drobnou slovní výtku.
Lék na lenost
Z podobných výtek si Číňané nic nedělají. Odvolání zákazu využívat ke komerčním účelům jednotlivé části těl těchto rychle vymírajících kočkovitých šelem je již hotovou věcí.
"Tygří populace chovaná v zajetí zaznamenává každým rokem nárůst o tisíc kusů, obchod proto v žádném případě nemůže ohrozit úsilí o ochranu tohoto živočišného druhu," řekl v čínské televizi náměstek ředitele Státní správy lesů Wang Wei, pověřený volně žijícími živočichy.
Na speciálních tygřích farmách chovají Číňané na pět tisíc kusů těchto predátorů, kteří se již dávno ocitli na červeném seznamu Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).
Vedle již zmíněných předložek před krb nalezne tygr, přesnějí tygří kosti, uplatnění v rámci tradiční čínské medicíny. Konkrétně léčí kožní nemoci, revma a prý také lenost.
Tygří farmy se rovněž nijak netají tím, že maso ze zabitých tygrů končí v místních restauracích. Je to sice zakázané, ale kdo by pohrdl steakem z tygra?
Tygr jihočínský byl ve volné přírodě již vyhuben, v Mandžusku dnes žije jen několik desítek kusů tygra ussurijského.
Dvojí metr
Příklad sapanu ježatého ukazuje, že pokud se iniciativy chopí země, na jejímž území se ohrožený druh vyskytuje, lze zákaz obchodování prosadit nebo komerční využití alespoň omezit.
V případě česnekovníku a dalbergie, tropických stromů, které se používají na výrobu nábytku, se totiž účastníci konference na žádných restrikcích nedohodli. Celá řada latinskoamerických a afrických zemí byla totiž proti jakémukoli zákazu.
Metoda dvojího metru platila i v případě ostrouna obecného a žraloka sleďového, kteří hlavně jejich ploutve končí na stolech restaurací po celém světě.
Každým rokem je přitom na zeměkouli uloveno na sedmdesát milionů žraloků. V důsledku toho poklesly početní stavy některých druhů, jako je žralok liščí, žralok mako či žralok modravý, v uplynulých padesáti letech o více jak osmdesát procent.
Zcela běžné navíc je, že rybáři utínají žralokům ploutve zaživa a zmrzačeného dravce házejí zpět do moře. Představivostí konzumentů žraločí polévky tento fakt nejspíš nepohne. Labužníci by si ale přesto měli dát pozor. Podle jisté studie obsahují žraločí ploutve nebývale vysoké množství rtuti.
