Skutečně se stáváme společností unavených a osamělých lidí, kteří v každé konvenci vidí nepřiměřený nátlak a v každém odlišném názoru osobní útok? Proč je někdy lehčí žít v mantinelech společenských pravidel a proč jsou „zkostnatělé“ instituce pro naše přežití důležitější, než si často chceme připustit? Na to se snaží odpovědět nová kniha sociologa Pavla Pospěcha Osamělí hrdinové.
Sbírku pozoruhodných esejů pohlížejících na současné Česko vydal brněnský sociolog Pavel Pospěch. Název knihy Neznámá společnost upozorňuje na to, že právě vůči nejbližšímu okolí často trpíme provozní slepotou a nevidíme to, co by nás mělo trknout. Když se očima sociologa podíváme na zdánlivě známé Česko, může vykazovat rysy, o kterých obvykle nepřemýšlíme a často o nich nepíšou ani noviny.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
