Obhroublosti u Pátečníků vzácné nebyly. Unikátní Čapkovy fotky vydávají svá svědectví

Obhroublosti u Pátečníků vzácné nebyly. Unikátní Čapkovy fotky vydávají svá svědectví
Jiří Foustka (1894–1967), lékař, spisovatel a překladatel. Přátelil se s bratry Čapkovými, ale před premiérou hry Karla Čapka Bílá nemoc prohlásil, že si Čapek hlavní myšlenku vypůjčil z jeho utopické hry Dělo života. Žádal pak, aby byl uveden jako spoluautor Bílé nemoci. Snímek byl pořízen po roce 1930.
Fráňa Šrámek (1877–1952), básník, spisovatel a dramatik. "Karel Čapek a Fráňa Šrámek si udělali pravidlo, že se budou vždycky v pátek scházet a povídat si. Během doby k tomu přibyl i Josef Čapek a František Langer. Mluvili o literatuře a takových věcech, a pak jsem k tomu přibyl ještě já," uvedl o zrodu Pátečníků Ferdinand Peroutka. Později už Šrámek mezi Pátečníky nechodil, nedokázal pobývat v početnější společnosti. Snímek vznikl ve dvoře domu Pickových v Sobotce, 2. nebo 3. září 1931. Fotogalerie přináší ukázky z nově vydané knihy Pátečníci na fotografiích Karla Čapka, kterou napsali Jan Bílek a Jarmila Schreiberová.
Josef Čapek (1887–1945), malíř, karikaturista, novinář, dramatik a spisovatel. Na snímku je zachycen na koloběžce na dvoře domu Bokových. Oravský Podzámok, 1930.
Jan Münzer (1898–1950), literární kritik, novinář, publicista a překladatel. "Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu v klatbě nebyly," popsal setkání Pátečníků. "Kdo přišel sem, ten titul odložil a byl jen člověk a především byl kamarád a druh". Snímek byl pořízen mezi lety 1930 a 1931.
Foto: Karel Čapek, (z publikace J. Bílek, J. Schreiberová: Pátečníci na fotografiích Karla Čapka)
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
8. 4. 2024 13:43
Pátečníci a Karel Čapek patří k sobě, říkají učebnice. Jenže některé věci se tam nedozvíte. "Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu v klatbě nebyly," popsal tato setkání intelektuálů jeden z nich. Čapek Pátečníky fotil, ale u několika portrétů nebylo jasné, kdo na nich je. Podařilo se to zjistit autorům knihy Pátečníci na fotografiích Karla Čapka. Navíc přidali i mnoho zajímavých příběhů.

U spisovatele Karla Čapka se v jeho vile na pražských Vinohradech vždy v pátek scházela debatovat řada osobností. Čapek je rád fotil, ale přestože to byli ve své době velmi známí lidé, existovalo několik portrétů, ke kterým donedávna nikdo nedokázal přiřadit správné jméno.

Podařilo se to až díky dlouholetému badatelskému výzkumu Jana Bílka. Společně s Jarmilou Schreiberovou, která zpracovala hesla o jednotlivých osobnostech a jejich životních osudech, pak připravili knihu Pátečníci na fotografiích Karla Čapka, jejíž křest se odehrál v pátek 5. dubna.

Tváře, které opět získaly svá jména i příběhy

"Mezi šedesáti pátečníky jsou ti, jejichž podoba je dnes všeobecně známá, například Jan Masaryk nebo Josef Čapek. Další z nich už poznají experti (jde například o Františka Kubku, Jana Mukařovského nebo Otakara Vočadla). Existují však i tváře, ke kterým jsme donedávna nedokázali přiřadit jméno. Museli jsme tedy identifikovat osoby, které dnes v kolektivní vizuální paměti nejsou," vysvětluje spoluautorka knihy Jarmila Schreiberová.

"Byl to lékař Jaromír Bouček (býval vydáván za někoho jiného), učitel Karel Kraus (jeho osoba byla často zaměňována za několik jiných Krausů), vedoucí prezidentské kanceláře Josef Schieszl, diplomat Jaroslav Kraus, lékař Jaroslav Adlof a ekonom Maximilián Bitterman," dodává spoluautorka knihy.

Kniha kromě nových zjištění a medailonků Pátečníků přináší i mnoho zajímavých útržků a dobových postřehů. Pojďme se podívat na některé z nich:

Fráňa Šrámek byl u vzniku Pátečníků. Pak už ale nechodil

Fráňa Šrámek na fotografii Karla Čapka.
Fráňa Šrámek na fotografii Karla Čapka. | Foto: Karel Čapek, (z publikace J. Bílek, J. Schreiberová: Pátečníci na fotografiích Karla Čapka)

"Karel Čapek a Fráňa Šrámek si udělali pravidlo, že se budou vždycky v pátek scházet a povídat si. Během doby k tomu přibyl Josef Čapek a potom ještě František Langer. Mluvili o literatuře a takových věcech a pak jsem k tomu přibyl ještě já. To nás bylo pět, ale odpadl Fráňa Šrámek pro svou plachost. Zdá se,  že nesnášel více lidí než dva," cituje kniha ze vzpomínek spisovatele a žurnalisty Ferdinanda Peroutky.

Obhroublosti tu v klatbě nebyly

Kniha o Pátečnících také přináší vzpomínku literárního kritika Jana Münzera na jazyk, kterým mezi sebou Pátečníci hovořili: "A jindy zas, když mezi sebou jen jsme povídali, zpívaly se písně a tropily se žerty. Drsné slovo tu vzácné nebylo a obhroublosti tu také v klatbě nebyly. Kdo přišel sem, ten titul odložil a byl jen člověk a především byl kamarád a druh."

Jiří Foustka na fotografii Karla Čapka
Jiří Foustka na fotografii Karla Čapka | Foto: Karel Čapek, (z publikace J. Bílek, J. Schreiberová: Pátečníci na fotografiích Karla Čapka)

Foustka tvrdil, že je spoluautorem Bílé nemoci, Selver si přivlastnil R.U.R.

Publikace připomíná i nepříjemnosti a spory, které si Karel Čapek prožil s některými Pátečníky. Jeho přítel, spisovatel Jiří Foustka, si dělal nárok na spoluautorství Čapkovy divadelní hry Bílá nemoc. Měl pocit, že Čapek použil námět z jeho utopické hry Dělo života. "Žádal, aby byl uveden jak v knižním vydání, tak na plakátech jako spoluautor a aby se podílel na honorářích i na všech dalších právech," cituje kniha z publikace Julia Firta Knihy a osudy.

Paul Selver, který ve Velké Británii Čapka zastupoval, si zase načas tak trochu "přivlastnil" hru R.U.R a na přelomu let 1926 a 1927 se v anglickém tisku prezentoval jako její autor.

Pátečníci měli tragické osudy, mnozí zemřeli v koncentrácích

Lékaře Jaromíra Boučka popravili nacisté na Kobyliské střelnici. Malíř Josef Čapek byl zavražděn v koncentračním táboře Bergen-Belsen a jeho ostatky se nikdy nenašly. Spisovatel Alfred Fuchs byl umučen v koncentračním táboře Dachau. Diplomat a politik Jan Masaryk v roce 1948 krátce po nástupu komunistů k moci za nevyjasněných okolností vypadl z okna Černínského paláce.

Josef Palivec na snímku Karla Čapka. Řada Čapkových snímků se zachovala v soukromé sbírce rodiny Palivcovy, uložené v Osově.
Josef Palivec na snímku Karla Čapka. Řada Čapkových snímků se zachovala v soukromé sbírce rodiny Palivcovy, uložené v Osově. | Foto: Karel Čapek, (z publikace J. Bílek, J. Schreiberová: Pátečníci na fotografiích Karla Čapka)

Josefa Palivce nacisté věznili na Pankráci kvůli jeho činnosti v odboji, ale přežil. Pak ho však v roce 1951 odsoudili a uvěznili komunisté v jednom z politických procesů. Spisovatel Karel Poláček zahynul v nacistickém  koncentračním táboře, pravděpodobně v Gliwicích. Sociolog Vasil Krpálek Škrach byl zatčen gestapem a popraven. Spisovatel Vladislav Vančura byl zatčen nacisty a popraven. Tento výčet tragických osudů Pátečníků ovšem není zdaleka kompletní.

Kniha přináší nová fakta i radost ze čtení

Přestože publikace Pátečníci na fotografiích Karla Čapka stojí na stovkách hodin pečlivé badatelské práce, zároveň se i dobře čte. Kromě faktů přináší také  příběhy, dobové postřehy ze života bratří Čapků a osobní vzpomínky Pátečníků. A pak jsou zde samozřejmě také fotografie od Karla Čapka. Celkem publikace zpřístupnila kolekci reprodukující 99 vyobrazení pátečníků a další tři Čapkovy snímky skupinové povahy. Ukázky přinášíme ve fotogalerii u tohoto článku.

Pátečníci na fotografiích Karla Čapka
Autor fotografie: Tomáš Vocelka

Pátečníci na fotografiích Karla Čapka

Autoři: Jan Bílek (úvodní studie) a Jarmila Schreiberová (medailony autorů). Vydal Památník národního písemnictví, 2023. Brožovaný výtisk, 250 stran, kniha obsahuje 102 fotografií Karla Čapka. Křest knihy proběhl v pátek 5. dubna 2024.

 

Právě se děje

Další zprávy