V případě druhu, který se vyskytuje poblíž oceánů jižní polokoule, se "rozvodovost" dlouho pohybovala kolem jednoho procenta. S tím, jak se voda v oceánech začala oteplovat, je ovšem míra rozluk u albatrosů v současnosti daleko vyšší. Zjistil to tým vědců, jejichž výzkum vyšel v odborném časopise britské Královské společnosti.
Výzkumníci po dobu posledních 15 let sledovali více než 15 tisíc párů albatrosa žijících v oblasti Falklandských ostrovů. Přímořský druh patří mezi ptáky, kteří podobně jako lidé dlouho hledají vhodnou partii na založení rodiny. Pokud ale ideálního kandidáta konečně najdou, zůstávají s ním obvykle po zbytek života. Píše o tom zpravodajský web stanice BBC.
"Monogamie, respektive dlouhodobé vztahy jsou pro albatrosy velmi běžné. Když v jejich případě mluvíme o rozvodovosti, máme tím na mysli situaci, které se u člověka říká nevěra. Sameček či samička svého partnera opustí a dá se dohromady s jiným jedincem," vysvětlil spoluautor studie Francesco Ventura, který působí na univerzitě v Lisabonu.
Podobný scénář podle něj v dřívějších dobách obvykle nastával jen v případech, kdy se partnerům nepodařilo společně zplodit potomky, a tak byli nuceni zkusit štěstí s někým jiným. Nyní se však na základě vědeckého pozorování rozcházejí i v situacích, kdy se jim už v minulosti úspěšně vylíhla mláďata.
Příčinou mohou být právě klimatické změny, které albatrosy nutí udržovat vztahy na dálku. Kvůli oteplování oceánů totiž ptáci obtížněji hledají potravu, takže jim lov trvá déle a musí při něm létat na stále vzdálenější místa. Pokud se následně nestihnou vrátit včas na období rozmnožování, může jejich místo v páru zaujmout někdo jiný.
Vědci zároveň připouštějí možnost, že se albatrosům v důsledku méně příznivého životního prostředí vyplavuje větší množství stresových hormonů. Uvědomují si, že trpí nedostatkem potravy i ztíženými podmínkami k plození mladých, což je dostává pod tlak. "Není vyloučené, že jsou ve stresu na své partnery přísnější, což může přispět k rozluce," upozornil Ventura.
