Aktuálně.cz: Co říkáte jako zkušený fotograf tomu, že dnes může udělat zdařilou fotku i naprostý amatér bez složitých znalostí a profesionálního vybavení? Neztrácejí profesionální fotografové svou určitou výlučnost?
Ondřej Neff: Tuto stížnost slyším často a je do značné míry oprávněná. Ale to máte stejné jako s knihami. Současná technologie a zlevnění polygrafických služeb vede k obrovské nadprodukci knih. Dneska když si vzpomenete, tak napíšete knihu a někdo vám ji do roka a do dne vydá. To nikdy v dějinách nebylo. Ale stejně zůstávají výluční spisovatelé a stejně nezmizeli a stejně se ten extrémní talent projeví. A týká se to jak spisovatelů, tak fotografů.
A.cz: V čem je profesionální fotograf s odbornými znalostmi stále ještě napřed proti nadšenému amatérovi?
Dnešní profesionál bývá specialista. Já jsem například byl se svými žáky fotit Velkou kunratickou a tam je například fotograf, který tu fotí každý rok. Specializuje se na přespolní běhy. Má tam rozestavěné blesky, ví, kam se postavit, ví přesně, jakou ohniskovou vzdálenost a jaký čas musí mít nastavené. To je profesionál, který pak pochopitelně odvede mnohem lepší práci než my, kteří tam přijdeme v nejlepším případě jednou za rok a fotíme.
A.cz: Takže cesta k výlučnosti ve světě fotografů dnes vede přes maximální specializaci?
Můj synovec, který je také fotograf, jeden čas pracoval v ateliéru, který nefotil nic jiného než mobily na reklamu. Říkal mi, že je tam neuvěřitelně mnoho fíglů, které nikomu neprozradí, aby mobil vypadal dobře a lidé si ho koupili. A to je pak ta profesionalita, ke které vede velice dlouhá cesta a rozhodně ne přes nějaké příručky, ale jen dlouhou praxí a zaučováním od lidí, kteří to dovedou.
A.cz: Vyplatí se ještě dnes tahat s sebou všechny ty komíny na fotoaparáty a různá příslušenství? Nebo nám už podobnou službu udělají kompakty a různé falešné zrcadlovky?
Určitě se to stále ještě vyplatí. Fotografie má obrovské rozpětí dokonalosti. Samozřejmě že na normální focení stačí i mobil, ale nedá se s tím zvládnout olympiáda ani lehkoatletické závody. Jednoduché fotoaparáty a mobily jsou dobré k nějakému obecnému focení. Ale pak jsou fotografové, kteří se úzce specializují. Já mám například známého a ten fotí jen houby. Pomáhám mu proto odladit technologii focení hub. Přestože jsem v životě žádnou houbu nenašel, našli jsme technologické řešení, jak houby fotit. A tak je to se vším. Jakmile se dáte dejme tomu na focení horolezectví, tak potřebujete takovou a takovou výbavu, na focení děvčat zase jinou výbavu. Když se chce člověk specializovat, musí si vybudovat systém fotoaparátu a jeho příslušenství.
A.cz: Co říkáte současné nadprodukci fotografií? Lidé fotí sebe a vše kolem na každém kroku a okamžitě to umísťují na sociální sítě. Není to trochu devalvace focení a fotografie?
To je otázka, zda to pokládáte za dobře, nebo za špatně. Je to zkrátka druh neverbální komunikace. Dneska už neřeknete „pověz“ nebo „napiš“, ale „ukaž“. Tak si to lidi ukazují a nevidím na tom nic špatného. Někdo jí oběd, vyfotí ho a pošle ho kamarádovi. Co je na tom špatného? Nic. A že to není umělecká fotografie? No a co, zblázní se z toho někdo?
A.cz: Při křtu své knížky jste si pořizoval selfíčko. Jaký je váš názor na oblibu selfie a focení sebe sama pomocí výsuvné tyče?
Báječná věc. Není na tom vůbec nic špatného. Kolikrát jsem viděl, že si lidé dělají i videoselfie. Stojí na náměstí a točí se s tou tyčí, jak holub na báni. Ale nic proti tomu nemám. Dělá mu to radost? Dělá. Škodí tím někomu? Neškodí. Naprosto uznávám, že to je zcela příjemná a život obohacující věc.
A.cz: Jak veřejnosti vysvětlujete pořizování digitálních fotografií polopatě?
V knížce mám rady jako „Snažte se dostat do záběru maximálně tři lidi." Je to pochopitelné? Já myslím, že ano. A takových rad je tam deset. Kdo se jimi bude řídit, tak mu ty fotky prokouknou.
A.cz: Jak vám k napsání knihy pomohly vaše semináře či diskusní fórum na vašich stránkách DigiNeff?
Bez lidí ze seminářů a z diskusních fór by ta knížka ani nemohla vzniknout. Díky nim jsem pochopil, v čem je problém, kde je ten bludný kořen. A snažím se je vést tak, aby o ně nezakopávali. A pokusil jsem se to vedení dostat do té knížky Digitální fotografie polopatě. Navíc studentka ze semináře mi jako dárek věnovala crocsy popsané desaterem mých nejčastějších rad, které studentům pořád připomínám. A na základě těch crocsů kniha vznikla.
A.cz: V knize často používáte spojení „kultivovaná fotka“. Jak byste ji definoval?
To je fotka, kde nejsou žádné hrubé chyby toho typu, že je někdo malinký, hlavu má jako hrášek, stojí uprostřed fotky a z hlavy mu kouká telegrafní tyč. Když člověka správně zasadíte do rámce obrazu, volíte správný úhel pohledu, tak to není umělecká fotografie, ale rozhodně to je kultivovaná fotografie.
A.cz: Jaké jsou největší chyby fotoamatérů z dovolené či z oslav?
Motiv uprostřed obrazu, obraz zavalený podružnými věcmi, které do něj nepatří. Člověk si neuvědomuje, co fotí. Dívá se objektově, čili vidí jen tu babičku, šoupne její obličej doprostřed obrázku, protože tam je to v hledáčku nejlépe vidět. A nevšimne si, že tam má loket dědeček, který si míchá kafe, nebo že na ledničce sedí pes. To jsou věci, které na fotografii nemají co dělat, protože rozptylují pozornost. To je úplně nejčastější chyba.
A.cz: Jak odhadujete budoucnost digitální fotografie a digitálních fotoaparátů?
Je potřeba vzít v úvahu, že žádná digitální fotografie vlastně neexistuje. Fotky jsou jen číslíčka a foťáky počítače. A Moorův zákon, že se každého půldruhého roku dvojnásobně zvyšuje kapacita procesorů, tak ta platí pro foťáky taky. Optická stránka je vyřešena snad sto let. Ale co je stále ještě věcí vývoje, to je rychlost a preciznost zpracování obrazu. Stále je kamenem úrazu zaostřování. Ať si reklamy říkají, co chtějí, ty fotoaparáty prostě špatně ostří. I s ultradrahým foťákem narazíte na podmínky, že ostří špatně. Další věc je citlivost, která je pořád ještě hluboko pod úrovní lidského oka. Generace od generace fotoaparátů také klesá šum fotografie. Budoucí foťáky také budou umět fotit na více rovin ostrosti. Digitální fotografie zkrátka půjde stále dopředu.
