Říká se, že je v Evropě více prázdných domů než bezdomovců, kteří by v nich mohli bydlet. Odhady uvádějí, že střechu nad hlavou u nás nemá přes třicet tisíc lidí. "Já si myslím, že těch domů bude určitě víc," říká Petr Zeman, zakladatel iniciativy Prázdné domy. Ta mapuje vybydlená místa po celé České republice.

Zatím jich v databázi eviduje necelých 1100, nejvíc z nich v Praze. "Je to tím, že všichni, co databázi vytváříme, jsme z Prahy. Hlavní město je na tom ale ještě docela dobře, v severních Čechách a městech jako Ústí či Duchcov existují celé prázdné čtvrti," říká.

Jejich cílem není jen zmapovat, kde prázdné domy jsou, ale také se pokusit problém vybydlených míst vyřešit. "Směřujeme k nějaké legislativní změně. Moje laická představa je taková, že by člověk, který vlastní prázdný dům, za něj platil vyšší daně. Byla by to daň za to, že se vám dům rozpadá a znehodnocuje tím ceny okolních pozemků," říká Zeman.

Podobný model podle něj fungoval v Holandsku. Tam byl ještě doplněn tím, že když byl nějaký dům více než dva roky prázdný, mohl být obsazen. "Majitel pak mohl přijít s konkrétním návrhem, jak budovu opravit, ale musel doložit, že na to má vyčleněné peníze," vysvětluje Zeman.

Při svém mapování už se samozřejmě setkali i s kritikou. Zveřejňují lokality prázdných domů, které tak mohou potenciální zloději vykrást. "My máme vlastní kodex. Budovy, které jsou vylidněné krátce, nebo tam jsou věci, které by se daly ukrást, nezveřejňujeme vůbec,“ dodává.

Právě se Zemanem a jeho kolegou z iniciativy Radomírem Kočím jsme se vydali na prohlídku pražské čtvrti Košíře, kde se dá názorně ukázat, jak a proč se místa vybydlují.