Symbolizují vznik Československé republiky a v letech 1918 a 1919 jich lidé vysadili tisíce. Do výsadby se zapojili starostové, žáci, členové místních spolků. Stromy byly ověšené stuhami, domy praporky, zpívala se hymna, ke kořenům se ukládaly pamětní listy.
A sázely se i v pozdějších letech (1928, 1945, 1968) vždy, když si lidé chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie. Říká se jim Stromy svobody. Ostatně i nyní, u příležitosrti stého výročí republiky, čeští skauti vysadí po Česku stovku lip. Sázení nových Stromů svobody uspořádá i Nadace Partnerství, která již od roku 1990 pomáhá lidem starat se o životní prostředí.
Výsadby stromů často doprovázely oslavy šťastného návratu z válečné fronty nebo legií. "Václav Vacek byl můj děda. Sotva postavil dům, odešel do války a doma zůstala jeho žena s dvěma malými dcerami a dluhy. Děda sloužil v Srbsku, asi u pracovních jednotek. Naštěstí se po válce vrátil domů a na památku svého návratu zasadil lípu. Pro naši rodinu je to památný strom," popisuje pro stránky Nadace Partnerství vnuk Václav Vacek příběh své lípy z Tlučné.
"V důsledku 1. světové války bylo z Hrotovic odvedeno 340 mužů, 54 z nich zahynulo na válečných bojištích, nebo podlehlo zraněním a domů se již nevrátilo. Lípu na nádvoří zasadili přeživší války na počest šťastného návratu do svých domovů a na počest vzniku samostatného československého státu. Lípa pro ně byla symbolem svobody a tím zůstane i pro nás a naše budoucí generace," líčí příběh lípy rostoucí na nádvoří zámku v Hrotovicích koordinátorka kampaně Zuzana Šeptunová z Nadace Partnerství.
Jedním z těchto stromů je i letos stoletá lípa ve Velkých Opatovicích. Ta se umístila na prvním místě letošní ankety Strom roku 2018 jako poslední z šestnácti Stromů svobody, které byly 8. listopadu 1918 v městečku vysázeny. Strom letos přijela navštívit i Lenka Andršová, pravnučka opatovického písmáka Jana Pospíšila, který tak zvanou Zádvorskou lepu vysadil.
Jubilejní stromy sázeli z radosti i krajané v zámoří. Stovku tak letos slaví Lípa svobody rostoucí před kostelem svatého Cyrila a Metoděje v Minneapolis. Lípu vedle farnosti doplnila v roce 1993 mladší sestra vysazená při vzniku samostatného Česka a Slovenska.
"V prvních letech Československa byla výsadba spontánně iniciována především místními okrašlovacími spolky, mimo jiné Československým svazem okrašlovacím a ochranným. Zapojovali se ve velkém i samotní občané nadšení nově nabytou svobodou mladičkého Československa. Snahou těchto organizací bylo oslavit tuto významnou událost výsadbou stromů po celé zemi tak, aby se výsadba stala hromadnou oslavou svobody. Právě na tuto myšlenku jsme chtěli letos naší kampaní Stromy svobody navázat," vysvětluje Zuzana Šeptunová.
V tradici výsadby jubilejních stromů lidé pak pokračovali v průběhu celých sta let moderní československé státnosti. Dochoval se i příběh lípy v Plané nad Lužnicí z roku 1920, kterou měl vysadit sám tehdejší prezident Tomáš Masaryk s manželkou a dcerou Alicí během svého dubnového pobytu v obci.
Nejen staletých stromových pamětníků bude ve skutečnosti pravděpodobně mnohem více. Kroniky obcí a měst se totiž začaly povinně vést až ve 20. letech minulého století a pamětníci přímo těchto událostí většinou schází. Online mapa všech stromů na portálu www.stromysvobody.cz je tak stále otevřena všem, který takový strom naleznou či nově vysadí. Stačí vyplnit krátký formulář a příběh stromu zůstane v digitální podobě pro nadcházející generace.
