Husákovo 3+1 byla líheň levné nádhery. Takhle vypadal byt na sídlišti před revolucí

Husákovo 3+1 byla líheň levné nádhery. Takhle vypadal byt na sídlišti před revolucí
Husákovu 3+1 předcházelo půl století úvah o formulování představy typizovaného bydlení pro masovou společnost. Karel Teige přišel s myšlenkou minimálního bytu, člověk měl ve vlastní buňce pouze spát a zbytek dělat v kolektivu. "Měl představu o variabilním nábytku, minimalismu a tvarovém purismu. Oproti tomu Vít Obrtel razil názor, že byt by měl lidi hlavně chránit před nepohodou," vysvětluje kunsthistorička Lada Hubatová-Vacková.
Vlivem babyboomu v 70. letech začala nejmasovější výstavba panelových domů v Československu. Na sídlištích vznikaly nové typizované byty o velikosti 3+1, které do konce 80. let tvořily už většinu celorepublikového bytového fondu. "Splňuje to požadavky rodiny ve všech fázích života - před narozením dětí, při jejich výchově, dospívání i po jejich odchodu," napsal čtyři roky před sametovou revolucí sociolog Jiří Musil v knize Lidé a sídliště.
Byt s dispozicí 3+1 o velikosti 74 metrů čtverečních měl být reprezentací humanistického funkcionalismu. "Folklor normalizačního bytu ale necharakterizoval střídmost, jeho problém bylo zahlcení prostoru předměty a dispozičními skříňkovými bloky," říká historička umění Hubatová-Vacková.
Formou reprezentace byl pokoj s televizí a obývací stěnou. "Pozvání na televizi byla jedna z nejčastějších forem návštěv," vysvětluje teoretik architektury a spoluautor projektu Husákovo 3+1 Cyril Říha. Konferenční stolek byl na odkládání nohou, chlebíčků a televizního programu a pod stolem se vyjímaly hodně chlupaté chemlonové koberečky.
Foto: ČTK
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
22. 10. 2019 13:58
Dekorace, obývací stěna a broušené sklo ve vitríně. Socialistická domácnost byla líhní levné nádhery, která neměla nic společného s avantgardní myšlenkou humanistického funkcionalismu. "Vznikl z toho maloměstský pseudostyl plný kýče," říká Lada Hubatová-Vacková z pražské UMPRUM, která spolu se studenty zmapovala bytovou kulturu v Husákově 3+1. Připomeňte si, jak vypadala obyčejná domácnost.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny mohou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy