Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva. Sešit přečkal válku zazděný v jedné z terezínských budov spolu s knihou I viděl Bůh, že je to špatné, kterou dívka ilustrovala a jíž napsal její otec Otto Weiss. Jedná se o výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, byť jde o satiru, má svůj historický význam.